První výhled počasí na Štědrý den je tu. Poslední opravdu bílé Vánoce přinesly roky 2001 a 2010, ohlédla se meteoroložka
Mnozí očekávají, že Štědrý den přinese sněhovou pokrývku do nejnižších nadmořských výšek. V horských oblastech a místy ve vyšších polohách sníh zřejmě bude, moc šancí na to, že se objeví v nížinách, ale moc není. Nejvyšší prosincové teploty máme před sebou v nejbližších dnech – to budou v maximech šplhat k 10 °C, uvedla to pro ŽivotvČesku.cz meteoroložka Dagmar Honsová.
Pravděpodobnost bílých Vánoc na stanici Praha-Ruzyně ze statistiky posledních 60 let je 28 procent, z pohledu posledních 20 let je to 30 procent.
"Poslední opravdu bílé Vánoce i do nížin naposledy přinesly roky 2001 a 2010. Za Vánoce na blátě může tzv. předvánoční obleva – tedy teplé jihozápadní nebo západní oceánské proudění, které se dostává do celé střední Evropy nejčastěji v období od 23. prosince do 1. ledna. Není to jen otázka posledních let. Dokazuje to i pranostika: 'Na Adama a Evu čekejte oblevu'. Ta vznikla už v 17. století. Pokud bychom Vánoce posunuli na 24. ledna, stoupala by pravděpodobnost bílých Vánoc až na 80 procent," popsala pro ŽivotvČesku.cz Dagmar Honsová.
"V posledních letech se totiž daleko častěji přepisují teplotní rekordy. V roce 2007 v Albrechticích bylo 11,2 °C, 2013 – v Bohumíně 13,2 °C, v roce 2015 – Tábor 11,3 °C. Počasí na Štědrý den může být hodně proměnlivé, což dokazuje i pohled do historie. Na 24. prosince byla u nás nejvyšší teplota naměřena v roce 1958 na stanici Lučina 14,5 °C. Z pražského Klementina je teplotní rekord na 12,9 °C z roku 1977. Nejnižší teplota na Štědrý den byla naměřena na Horské Kvildě -31,5 °C v roce 2001. Nejvyšší sněhová pokrývka byla naměřena v Krkonoších v roce 1974, tj. 215 cm," dodala pro ŽivotvČesku.cz odbornice přes počasí.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
