Psycholog Mertin: Děti ze slov jako covid, smrtnost, narůstající počet zemřelých obavy nemají, říká

Psycholog Václav Mertin
Psycholog Václav Mertin
Foto: Petr Horník / Právo / Profimedia
Rudolf Šindelář | Redaktor
[email protected]
Publikováno: 14. 10. 2020

Řada dospělých přemýšlí, jak současný vývoj v souvislosti s epidemií může mít dopad na křehkou psychiku nejmenších. Dětský psycholog a pedagog Filozofické fakulty UK Václav Mertin odhalil pro ŽivotvČesku.cz, jak děti vládní opatření vnímají. Jak nakládají se slovy, které se čím dál častěji objevují v médiích a jen těžko je dokáží uchopit. Ale prozradil i to, zda se s dětmi o současné situaci bavit otevřeně.

Je vhodné s dětmi na prvním stupni mluvit otevřeně o současné situaci v Česku? Nebo je z pohledu psychologa vhodnější některé aspekty nezdůrazňovat?

Ano, je vhodné s dětmi mluvit – zejména, když se samy zeptají. Jen je to podobné jako s jinými oblastmi života, např. se sexem, politikou, hospodářstvím. Dítě zatím není s to pochopit všechny souvislosti, má nedostatek znalostí a zkušeností, takže mu poskytujeme základní informace odpovídající věku. Ty jsou sice pravdivé, ale neobsahují všechny podrobnosti a složitosti. Dítě mladšího školního věku informace vstřebává tak, jak mu je poskytujeme. Po detailech obvykle netouží, jsou zatím pod jeho rozlišovací schopnosti, ani život příliš nekomplikuje. Jeho svět je víc bezprostřední – rodina, kamarádi, škola. Pokud alespoň část z toho jakž takž funguje, nemá dítě zásadní problémy.

Někteří prarodiče se bojí hlídat děti rodičům. Děti se ale k babičce a dědovi těší a nechápou, proč je babička či děda nejednou odmítají. Jakým způsobem vysvětlit tuto skutečnost? Jak vysvětlit, že nelze jít do zoologické zahrady a nebo dokonce do školy?

Svět dítěte ještě není tak složitý a komplikovaný. Jestliže mu řekneme, že to nejde, protože teď momentálně to není dovolené, tak to přijme. Určitě dá najevo, že není spokojené, ale silnější a dlouhodobější reakci neočekávám. Mladší školní věk bývá pořád ještě vcelku nekomplikovaný z hlediska přijímání názorů autorit – i když i zde se mohou vyskytnout rozdíly.

V mnoha domácnostech běží televize a televizní zpravodajství. Děti pak začínají mít obavy z termínů, které z vysílání slyší. Jedná se o termíny jako je například smrtnost, epidemie, intubace atd. Jakým způsobem dítě před těmito vlivy ochránit? A když už podobné zpravodajské termíny slyší, jak jim je lépe objasnit?

Děti skutečně nelze odříznout od života dospělých. Takže i bez koronaviru slyší množství slov, která neznají, jejichž význam nechápou, nedokážou je nijak začlenit do svých, již existujících schémat. Nemusíme se bát, že se nutně budou děsit, když uslyší slov smrtnost, narůstající počet zemřelých…
Poněkud složitější situace nastane v rodinách, kde je někdo postižený nebo dokonce zemřel. Zde se slova mohou propojit s konkrétní událostí a nabydou větší význam. Ale pořád platí, že pokud jsou rodiče alespoň v relativním klidu a s dítětem čas od času promluví, tak se nemusíme příliš obávat negativních dopadů.

Kdo je Václav Mertin:

  • Narodil se 21. září 1951.
  • Působí na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde na katedře psychologie vede Oddělení pedagogické psychologie a psychologie pro učitele.
  • Je autorem velké řady knih. Mezi ně patří Pedagogická a psychologická diagnostika pro učitele na ZŠ, Výchovné maličkosti: průvodce výchovou dítěte do 12 let či Výchova bez trestů.

Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.