Robert Šlachta přiznal znechucení a popsal, co se aktuálně děje v zákulisí politiky: Může se to opakovat při nákupu prostředků na Ukrajinu, říká
Od propuknutí epidemie koronaviru v Česku na jaře 2020 nakupoval stát ve velkém ochranné prostředky v podobě roušek nebo respirátorů. Vláda bývalého premiéra Andreje Babiše (67) smetla ze stolu zveřejňování smluv s argumentem, že nemá co skrývat. V reakci na petici iniciovanou hnutím Přísaha v čele s Robertem Šlachtou (50) došlo v úterý 12. dubna k jednání ve Sněmovně, kde měl petiční výbor projednat případná pochybení. "Může se to opakovat při současné situaci třeba při nákupu prostředků, které se posílají na Ukrajinu nebo se nakupují na našem území," upozornil bývalý šéf Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) v rozhovoru pro ŽivotvČesku.cz.
Pane Šlachto, v současné době Českem hodně rezonuje jednání Sněmovny v souvislosti s vaší peticí ohledně prověření covidových zakázek. Můžete na začátek zmínit některé z nich, které máte na mysli?
Už během února 2020-2021 se první začaly objevovat v mediálním prostoru. Šlo zejména o firmy, které měly vlastníky na Belize. Poté se zjistilo, že majitel společnosti má 11 exekucí. Další měla sídlo společnosti v automyčce na Ukrajině a mluvilo se také o jiných předražených zakázkách, kdy se nakupovala rouška nebo respirátor od 400 do 700 korun za kus. Odůvodňovalo se to jejich nedostatkem, ale například ministerstvo vnitra je pro porovnání nakupovalo za poloviční cenu. Měli jsme v čele vlády jednoho premiéra a dva ministři pod ním zaujali naprosto rozdílný přístup. Levá ruka nevěděla, co dělá pravá, jak se říká. Potom, co jmenovitě strany ANO, ČSSD a KSČM spolu s nezařazeným Václavem Klausem mladším odmítly v Parlamentu zveřejňovat smlouvy, přimělo nás to vyhlásit celonárodní petici.
Rozumím. Podle vašich slov nešlo o malé finanční toky, které jsou dosud neobjasněné. Přiblížil byste hlavní cíle vaší petice?
Problém vznikl v době, kdy byl vyhlášen nouzový stav, čímž se automaticky vyřadí zákon o veřejných zakázkách. Pak dochází k nekorigovaným nákupům u firem, kde se nezjišťuje jejich vlastník a majitel. Tím pádem jdou veškeré standardně nastavené povinnosti stranou. Chtěli jsme vědět, jak to vnímají občané a považovali jsme za vhodné vytvořit vyšetřovací komisi Parlamentu, která by nakupování prověřila ve všech souvislostech a stalo se transparentním.
Ze své policejní minulosti dobře víte, že v každé kauze jsou rozhodující důkazy. Z čeho vychází »obvinění« Přísahy?
Něco jiného je policejní praxe, nechtěli jsme dublovat policii. Padla některá trestní oznámení, které dodnes prověřuje. Přísaha to chtěla pojmout spíše z politického hlediska, aby se zaprvé prověřilo, do jaké míry jsou v tom celém globále zapojeni úředníci, kdo z nich zakázky zadával, podepisoval a schvaloval. Aby bylo jasné, kdo zakázku státu »přiklepl«. Nicméně v celém rozsahu, ne jak to dělala policie, která reaguje na trestní oznámení nebo jednotlivou kauzu. Nikdo to nezkoumal už od propuknutí epidemie koronaviru v březnu 2020 do prosince loňského roku. Tlačili jsme na prověření činnosti úředníků, kdo za nimi stál, kdo určoval, která zakázka připadne které firmě. Máme přeci k dispozici veškeré evidence, registry účtů, registry dlužníků a další možnosti, jak zajistit, aby k takovým pochybným případům nedocházelo.
Devět měsíců, tedy od března do prosince 2021, dobrovolníci sbírali podpisy. Ve finále se jich podařilo shromáždit 23 344. Vnímáte rozhořčení lidí, kteří chtějí vysvětlit, co se u nás dělo během nouzového stavu?
Právě, že podpisů jsme nasbírali opravdu dost. Považuji za důležité připomenout, že se nejednalo o žádnou internetovou petici. Šli jsme mezi lidi a vše jsme řešili formou osobního setkání, nehledě na počasí. Mluvili jsme s nimi a řešili téma z očí do očí. V dnešní době není dvakrát jednoduché získat od někoho podpis přímo na místě a přesvědčit ho. Bylo a stále je evidentní, že to lidi štve, jsou otrávení a hodně z nich to vnímá stejně jako Přísaha. Troufám si nazvat to privatizací číslo dvě, sami občané to přirovnávají ke kauzám jako OKD a dalším, které v Česku zůstaly nevyřešené. Politici to bohužel neumí vysvětlit, třeba se zjistí, že je všechno v pořádku, ale kvůli jejich přístupu to nepřestává »viset« ve vzduchu. To pak přirozeně mnohé vede k rozhořčení a nespokojenosti. Budí to dojem, že se z toho nikdy nedostaneme ven a v dalším podobném případě to proběhne všechno stejně v bleděmodrém. Opět budeme mluvit o tom, kolik se toho zase nakradlo.
Zúčastnil jste se úterního jednání ve Sněmovně, které mohla veřejnost sledovat také online. Z vašeho proslovu před výborem bylo patrné, jak důležitá je pro vás problematika covidových zakázek.
Museli jsme se zúčastnit petičního výboru, kde se projednává každá petice s více jak 10 000 podpisy. Navíc je veřejně diskutovaná, jak jste sama zmínila. Byl jsem moc rád za to, že se k nám přidalo asi 100 lidí, kteří stojí za naší peticí. Patří jim mé velké poděkování. Upozorňuji na to, že jsme teď znovu v nouzovém stavu, proto se to samé může opakovat za současné situace například při nákupu prostředků, které se posílají na Ukrajinu nebo se nakupují na našem území. První zakázky ohledně covidu se začaly objevovat také až po roce. Na jednání byli přítomni také zástupci NKÚ (Nejvyšší kontrolní úřad, pozn. red.), který tehdy zpracoval asi za osm měsíců zprávu, kde jednoznačně popsal problémy státních úřadů. Jednalo se třeba o dvě různá místa nákupu, nadnesené ceny, nezjišťování vlastníků firem… Ale vnitřně jsem tušil, že to politici budou chtít »zamést«. NKÚ může kontrolovat pouze státní orgány, není to vyšetřovací komise, kterou jsme požadovali. Dělá kontrolní činnost pouze na základě smluv a činnosti, která je předložena. Vůbec nezjišťují, kam měly putovat peníze nebo kdo zadával zakázky. Z jednání Sněmovny jsem byl velmi rozčarován. Ti, kteří jsou nyní ve vládnoucí pětikoalici, vyžadovali vyšetřovací komisi. Pan Michálek (Jakub Michálek je poslancem za Piráty, pozn. red.) požadavek předkládal a najednou to »spláchli« s tím, že se kontrolní výbor bude zabývat zprávou NKÚ ohledně systémových nastavení a nechtějí řešit žádnou vyšetřovací komisi. Dokonce v usnesení, které si odsouhlasili, nebylo vůbec nic o petici – ani slovo.
Co vás osobně nejvíce pobouřilo na výsledku celého procesu?
Musím přiznat velké znechucení. Pro mě je to jen potvrzení, že je naprosto jedno, kdo sedí v Parlamentu. Jakékoli prošetření zakázek a činnosti jednotlivých ministerstev zůstává zkrátka nežádoucí. Komise by se měla zabývat nastavením legislativy, funguje to tak ve všech okolních státech. Tam se vyhodnotí, co se dělalo dobře, co se dělalo naopak špatně. Nechali to pouze na NKÚ. Místo, aby hledali, kde se má ušetřit – ne na občanech, ale právě na těchto věcech, tak z jejich strany nepřichází žádná snaha. Dostalo mě vyjádření pana Müllera ze STANu, který řekl v samotném závěru jednání, že to bylo trošičku předražené… Nejen, že to potvrdil, ale navíc se k tomu vyjádřil tímto drzým způsobem. Je to skandální a považuji to za úplný výsměch přímo do tváře lidem. Minimálně těm 23 344 podepsaným pod peticí Přísahy a v podstatě všem, kteří chtějí, aby se nic takového v Česku nedělo a neopakovalo.
Budete za prověření covidových zakázek bojovat i nadále? Pokud ano, jaké kroky chcete podniknout nyní?
Naše petice vyvolala zájem k jednání ze strany asi čtyř poslanců, kteří s námi chtějí mluvit. Budu samozřejmě hledat i další, protože kromě složení těch z petičního výboru, to může nadnést také jednotlivý poslanec. Chci jednat s těmi, kteří budou přístupní k řešení věci, i když to asi nebude úplně snadné (směje se). Nevzdávám se a budu stále upozorňovat na to, aby se něco takového neopakovalo. Občany by to mělo zajímat, opět jsme v nouzovém stavu a logicky vzniká riziko obdobných případů. Ze strany politiků můžeme vidět, že to lidem nechtějí vysvětlit, což je špatně. Navíc jsme nabídli, že Přísaha se zúčastní vyšetřovací komise, protože může být přizvána k projednání. Komise by měla být postavena na lidech, kteří se zabývají analýzou finančních toků a podobně. Rozhodně by to nemělo zapadnout, protože minimálně s 8,5 miliardami korun, částkou konstatovanou jenom NKÚ při jejich zjištění, bylo podle nich naloženo nehospodárně. Když vezmeme v potaz, že se nedávalo příliš na nic pozor, asi by nebylo úplně těžké zorganizovat nějakou byť zpětnou kontrolu.
Kdo je Robert Šlachta:
- V letech 1995 až 2007 zastával post vedoucího brněnské expozitury Národní protidrogové centrály.
- Od roku 2008 do roku 2016 vedl Útvar pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ), od srpna pak působil na Celní správě České republiky.
- O tři roky později v listopadu odešel do civilu.
- V lednu loňského roku založil občanské hnutí Přísaha, které v říjnových volbách získalo 4,68 procent, v přepočtu 251 562 voličských hlasů. Těsně tedy nepřekročilo pětiprocentní hranici potřebnou pro vstup do Sněmovny.
- Vydal dvě úspěšné knihy – Třicet let pod přísahou z roku 2020 a o rok později další s názvem Čas na odvahu - Příběh vzniku hnutí Přísaha.
- V červnu 2021 byl zvolen předsedou hnutí Přísaha na sněmu v Ostravě.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
