Sněmovna

Komentář: Politický boj přináší mnohé dramatické situace, vede dokonce k nebývalým fyzickým výkonům, až k sebetrýznění. Korespondenční volba je pro opozici »casus belli«, důvod k vyhlášení politické války. A proto je odpor proti schválení této novinky mimořádný a obstrukce v Poslanecké sněmovně rázné. Lídr hnutí SPD Tomio Okamura proto neváhal minulý týden řečnit u pultíku takřka 11 hodin bez přestávky. Ne, opravdu není nutno hned sahat k laciným karikaturám a urážkám, ale takto dlouhé promluvy bez chvilky »odběhnutí« vyvolávají otázku, zda nemohou vést k poškození zdraví. Vyjádření pro ŽivotvČesku.cz poskytli urologové.

Komentář: Ve čtvrtek předseda opozičního hnutí SPD Tomio Okamura při vystoupení ke korespondenční volbě překonal svůj loňský rekord v délce projevu ve Sněmovně. Tehdy 28. února při projednávání vládního návrhu o sporném snížení valorizace důchodů mluvil sedm hodin a sedm minut. Své vystoupení zahájil v 9:05 a během řeči uvedl, že je připraven mluvit až do večera. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila někdejšího politického fenoména a brilantního rétora Miroslava Kalouska, a to s dotazem, zda dávají obstrukce nějaký smysl, když koaliční vláda má »vítěznou stoosmičku«. Uvedl, že obstrukce jsou legitimní nástroj opozice, ale je tu jedno ale.

Už na příští řádné schůzi by poslanci mohli jednat o odvolání Markéty Pekarové Adamové (38) z funkce předsedkyně Sněmovny. Pokus opozičních hnutí ANO a SPD však s největší pravděpodobností úspěšný nebude. Redakce ŽivotvČesku.cz v souvislosti s tím oslovila politického glosátora a bezpečnostního experta Andora Šándora (65), jak vidí šance na to, že by politička byla odvolána. Z jeho slov vyplynulo, že to je skutečně málo pravděpodobné, spíše se šance blíží nule.

Bitva o důchody ve Sněmovně vyzněla v sobotu vítězně pro vládní koalici. Po rozsáhlých obstrukcích opozice prosadila novelu důchodového zákona, který počítá s nižší červnovou mimořádnou valorizací důchodů. Vládou prosazená nižší míra růstu penzí má především ušetřit peníze ze státního rozpočtu letos i v příštích letech. Průměrný měsíční důchod vzroste podle vládní novely o 760 korun místo předpokládaných 1770 korun. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila uznávaného politologa Josefa Mlejnka z Institutu politologických studií FSV UK s dotazem, jaký efekt »souboj opozice a vládní koalice ohledně důchodů« může mít na voliče. Z jeho slov vyplynulo, že prakticky bezvýznamný.

Je dobojováno. Sněmovna v sobotu schválila po obstrukcích opozice omezení mimořádného červnového růstu důchodů. Průměrný měsíční důchod vzroste podle vládní novely o 760 korun místo předpokládaných 1770 korun. Opoziční poslanci neprosadili tři stovky pozměňovacích návrhů na zvýšení valorizace. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila bezpečnostního experta a politického komentátora Andora Šándora (65), zda se na věc dá nahlížet jako na »prohru penzistů«. Z jeho slov vyplynulo, že na věc osobně nahlíží spíše jako na prohru vlády.

Koaliční vláda Petra Fialy (58) odolala v pátek ve Sněmovně prvnímu opozičnímu pokusu o své svržení. Kabinet tak bude dál řídit zemi s důvěrou dolní komory. Hlasování o nedůvěře vyvolalo opoziční hnutí ANO s podporou SPD kvůli aféře kolem již bývalého ředitele civilní rozvědky Petra Mlejnka a vládnímu postupu v řešení zejména energetické krize. O největší pozornost si řekl poslanec a expremiér Andrej Babiš (68), jehož projev se stal hitem internetu. Pro ŽivotvČesku.cz se nad ním pozastavil exposlanec za Piráty Mikuláš Ferjenčík (35).

Podle květnového modelu agentury Kantar CZ pro Českou televizi by volby vyhrálo ANO s 29,5 procenta hlasů před koalicí Spolu, tvořenou ODS, KDU-ČSL a TOP 09, a koalicí Pirátů a STAN. Následovala by SPD s 11,5 procenta hlasů a ČSSD s pěti procenty. Proč je na tom tradiční sociální demokracie tak, jak je, popsal pro ŽivotvČesku.cz politolog Josef Mlejnek z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Rusko-ukrajinský konflikt ve třetím měsíci od vypuknutí bojů, kdy armáda Vladimira Putina (69) vnikla 24. února na území sousední země, není zdaleka tak dynamický jako v prvních týdnech, a to zejména ze strany Ruska. V některých lokalitách tak Ukrajinci přecházejí do protiofenzívy. V pondělí ráno list Ukrajinska pravda uvedl, že jedna z jednotek domobrany v Charkovské oblasti vytlačila ruské síly ze svého území a dosáhla státní hranice s Ruskem. Redakce ŽivotvČesku.cz položila dotaz bývalému poslanci za Piráty Mikuláši Ferjenčíkovi (35), jaký je jeho pohled ohledně dosažení míru na východě Evropy.

Bývalý předseda vlády Andrej Babiš (67) v minulosti opovrhoval Sněmovnou, kdy o ní opakovaně prohlásil, že je to pouze žvanírna. Ve čtvrtek se mu jeho slova vrátila. Verbální přetahovanou během interpelací mezi šéfem hnutí ANO a premiérem Petrem Fialou (58) ukončil nekompromisní zásah místopředsedkyně Sněmovny a vedoucí schůze Olgy Richterové (37), kdy expremiérovi vypnula mikrofon. "Na videu je vidět, že se snažím slušně upozornit, že čas vypršel," uvedla oslovená politička pro ŽivotvČesku.cz.

Vládní pětikoalice má v Poslanecké sněmovně většinu, opozice jí hned od začátku nedává vůbec nic zadarmo přesto, že kabinet Petra Fialy (58) prakticky přebral zemi ve stavu, ve kterém je. Tak vypadá běžnou optikou to, co lidé vidí. Poslední dny Sněmovna řešila témata, která opozice s chutí a dlouhodobě obstruuje. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila vicepremiéra a ministra vnitra Víta Rakušana (43), jak se k jednání opozičních poslanců staví. Vyslal jim vzkaz.

Od propuknutí epidemie koronaviru v Česku na jaře 2020 nakupoval stát ve velkém ochranné prostředky v podobě roušek nebo respirátorů. Vláda bývalého premiéra Andreje Babiše (67) smetla ze stolu zveřejňování smluv s argumentem, že nemá co skrývat. V reakci na petici iniciovanou hnutím Přísaha v čele s Robertem Šlachtou (50) došlo v úterý 12. dubna k jednání ve Sněmovně, kde měl petiční výbor projednat případná pochybení. "Může se to opakovat při současné situaci třeba při nákupu prostředků, které se posílají na Ukrajinu nebo se nakupují na našem území," upozornil bývalý šéf Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) v rozhovoru pro ŽivotvČesku.cz.

Premiér Petr Fiala (ODS) ocenil dnešní schválení pandemického zákona Sněmovnou. Díky práci koaličních poslanců je podle něj úprava jednoduchá, ale současně vládě nabízí dostatek nástrojů pro případ zhoršení epidemie. Šéfka poslanců opozičního ANO Alena Schillerová novinářům ve Sněmovně řekla, že bývalé vládní hnutí se v dlouhé diskusi o předpisu chovalo konstruktivně. Zmírnit dopady novely se snažilo i podporou pozměňovacích návrhů, včetně těch od vládních poslanců.

Odpůrci novely pandemického zákona přišli i ve středu ke Sněmovně, kde od úterý poslanci o sporné normě jednají. Prostor před Sněmovní ulicí byl pod dohledem policie a k budově Sněmovny pouštěla osoby pouze po identifikaci. Podle generála v záloze a bezpečnostního experta Andora Šándora (64) existuje riziko, že se společnost bude radikalizovat a podobných demonstrací bude přibývat, pokud vláda nenastaví pravidla, která budou efektivně pomáhat lidem. Pak zhodnotil, že současný ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (61) ve funkci odbočil od svých slov, která říkal v době, kdy byl ještě v opozici.

Do Poslanecké sněmovny se po loňských volbách dostali jen čtyři Piráti z celkového počtu 37 mandátů pro koalici Pirátů a Starostů. Kartami zamíchalo masivní kroužkování příznivců Starostů. Piráti měli do té doby ve Sněmovně celkem 22členný klub. Ztratili tedy 18 poslanců, mezi nimi i ekonomického experta strany Mikuláše Ferjenčíka (34). Pro ŽivotvČesku.cz na dotaz prozradil, jak se mu dnes žije.

S koncem voleb se začalo spekulovat, kdo z koalic SPOLU a PirSTAN, které ve Sněmovně mají potřebnou většinu mandátů, usedne do ministerských křesel, až dojde na očekávaný scénář, že Petr Fiala (57) se stane premiérem a jeho vláda dostane důvěru. V posledních dnech se hojně mluvilo o místopředsedkyni Pirátů Olze Richterové (36) v souvislosti s rezortem práce a sociálních věcí, na kterém by střídala Janu Maláčovou (40). Pro ŽivotvČesku.cz politička svěřila, že z osobních důvodů o něj nemá zájem.

O rozdělení poslaneckých mandátů ve Sněmovně je definitivně rozhodnuto. Vítězem říjnových voleb se stala koalice SPOLU složena ze tří stran (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL), která dokázala v samotném závěru sčítání posledních voličských hlasů porazit hnutí ANO premiéra Andreje Babiše (67). Tradiční zástupci levice ČSSD a KSČM se se Sněmovnou rozloučili. "Je to smutné a ukazuje to kvalitu mladé generace v sociální demokracii," okomentoval pro ŽivotvČesku.cz výsledky voleb, které byly pro mnohé překvapením.

Hořkosladké povolební pocity zažívá členka Pirátské strany Klára Kocmanová (28). Usedne ve sněmovních lavicích jako nová poslankyně, ale bude mít kolem sebe jen tři další kolegy. To není situace, kterou by Piráti mohli nazvat vítězstvím. Nová vláda navíc bude mít těžkou situaci a v opozici bude silné a kritické ANO. "Jedním z úkolů nové vlády bude jednak napravit to, co tu Andrej Babiš napáchal, ale také to srozumitelně vysvětlit lidem, aby to chápali ve všech souvislostech," uvedla Klára Kocmanová pro ŽivotvČesku.cz.

Konec jedné dlouhé éry se stal realitou. Komunisti se poprvé v poválečné historii nedostali do Sněmovny. Své zástupce nemají ani v Senátu. Předseda KSČM Vojtěch Filip (66) ve vedení strany v listopadu končí a pro ŽivotvČesku.cz poskytl exkluzivní rozhovor o tom, jak svým úhlem pohledu vidí další politický vývoj v České republice - zejména kolem sestavení nové vlády. Upřesnil, co stálo za volebním debaklem komunistů a nastínil svou vizi, že za čtyři roky se politické uskupení, kterému šestnáct let šéfoval, do Parlamentu vrátí.

Volby do Poslanecké Sněmovny by vyhrálo hnutí ANO, které by v posledním průzkumu společnosti STEM, získalo 27,3 procent hlasů. Na druhé pozici by se umístila koalice Spolu (21,4), které dýchá na záda koalice Pirátů a Starostů (17,4). Vládní ČSSD by se opět do dolní komory parlamentu nedostala. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila pravou ruku prezidenta Jiřího Ovčáčka (42), jak vidí výsledek říjnových voleb. "Nerad tipuji. Nechám se proto překvapit. Skvělé by ale bylo, kdybychom po volbách měli vládu, pro kterou je hlavním městem republiky Praha a ne Brusel," uvedl mluvčí Hradu.

Říjnové volby pomalu klepou na dveře a kampaně politických stran a hnutí se tak ocitly v cílové rovince. Podle posledního předvolebního průzkumu agentury Kantar pro Českou televizi, který probíhal mezi 13. a 24. zářím, by volby vyhrálo hnutí ANO s 24,5 procenty hlasů. Na druhém místě by skončila koalice SPOLU (ODS, KDU-ČSL a TOP 09), která by obdržela 23 procent. Třetí by byla koalice PirStan (Piráti a Starostové) s 20,5 procenty hlasů. Podle předsedy STAN Víta Rakušana (42) existuje jen jedno jméno, které si umí představit na postu premiéra, uvedl pro ŽivotvČesku.cz.

Kampaně politických stran a hnutí jsou v závěrečné rovince a už jen dva týdny chybí do říjnových voleb. Kdo nakonec bude další čtyři roky ve vládě, je stále nejisté. Předvolební průzkumy dlouhodobě favorizují hnutí ANO, které dotahují koalice SPOLU a PirSTAN. O výsledku, až se uzavřou volební místnosti, se dá nadále pouze spekulovat. "I když chybí už jen přibližně dva týdny do voleb, tak se to odhadnout nedá," řekl pro ŽivotvČesku.cz politolog Josef Mlejnek, který promluvil i o tom, že nová vláda s podporou Sněmovny může vznikat poměrně dlouho.