Roman Prymula: Pokus bostonských vědců, kdy vytvořili koronavirus s 80procentní smrtností, je jen polovina pravdy

Epidemiolog Roman Prymula
Epidemiolog Roman Prymula
Foto: Profimedia
Rudolf Šindelář | Redaktor
[email protected]
Publikováno: 27. 10. 2022

Minulý týden zarezonovala světovými tiskovými agenturami zpráva o tom, že vědci z bostonské univerzity vyvinuli v laboratoři novou mutaci koronaviru. O její smrtnosti se měli vyjádřit tak, že dosahuje 80 procent. V laboratorních podmínkách totiž po kontaminaci uhynulo 8 z 10 nakažených pokusných myší. Přední český epidemiolog Roman Prymula (58) pro ŽivotvČesku.cz ve čtvrtek uvedl, že závěr studie byl zveřejněn v nekompletní podobě. Jeho slova se opírají o článek bostonské univerzity, v němž autoři vyvracejí zavádějící tvrzení britského listu Daily Mail, který zprávu publikoval jako první, a to bez části závěru badatelů.

Původní zpráva, která vycházela z informací internetového deníku Daily Mail a následně ji přebraly tiskové agentury, uváděla, že bostonští vědci v laboratorních podmínkách použili podobnou metodu, o které se domnívají, že byla použita v laboratoři v čínském Wuchanu a na jejím konci byl vznik patogenu SARS-CoV-2. Výsledkem pokusu bylo vytvoření hybridní varianty nového typu koronaviru s vysokou smrtností.

Vzniklá kombinace, kdy spike protein varianty omikron vyňali a přidali ho k původní variantě SARS-CoV-2, měla být významně nakažlivější. Její dopad na organismus byl podle zpráv z minulého týdne pro laboratorní pokusná zvířata nejčastěji smrtelný. Po záměrné nákaze virem zahynulo 8 z 10 laboratorních myší.

Po zveřejnění článku britského periodika o vytvoření »vražedné« varianty koronaviru se začaly zejména na sociálních sítích šířit domněnky a »zaručená« tvrzení lidí, že jde o biologickou zbraň, vyskytly se i divoké spekulace o úniku viru před listopadovými prezidentskými volbami v USA v roce 2024 a podobně.

Epidemiolog Roman Prymula celou věc upřesnil. "To, co bylo zveřejněno v Daily Mailu, byla jen polovina pravdy. Kvůli tomu se začaly šířit ve virtuálním světě konstrukce o vytvoření nebezpečného patogenu, který nás, řeknu-li to nadneseně, může všechny vyhubit. Realita je ale jiná. Bostonská univerzita následně dementovala článek publikovaný v britském médiu, který doplnila agentura Reuters. Když to řeknu svými slovy, tak byl publikován text, ve kterém chyběl závěr třetího souboru studie. V něm došlo na kontaminaci myší původní variantou viru, kterou známe jako wuhanskou. Usmrtila všech deset laboratorních myší. To znamená, že pokud by zpráva z minulého týdne byla publikována v plné podobě, nedošlo by k různým spekulacím o biologické zbrani a podobně. Výsledek celé studie totiž ukázal, že vyvinutá mutace viru je v rámci smrtnosti slabší, než tomu je u původní varianty, tedy wuhanské," vysvětlil respektovaný epidemiolog pro ŽivotvČesku.cz (celá zpráva agentury Reuters v anglickém jazyce). Více o pokusech s viry v laboratorním prostředí bývalý šéf resortu zdravotnictví rozvedl v exkluzivním rozhovoru.

Pane profesore, v souvislosti s doplněním o počínání bostonských vědců mi nedá nezeptat se, jak by situace vypadala, pokud by se kombinovanou variantou viru nakazil člověk. Protože pokusy se prováděly výhradně na laboratorních myších.

Skutečně klíčová věc je, že šlo o zvířecí model. My nevíme, jestli by vytvořená varianta mohla být přenositelná na lidskou populaci a následky by mohly být podobné, nebo i horší. Je potřeba ale zdůraznit, že výzkum, který byl proveden, sám o sobě velmi rizikový je. Může totiž vzniknout při takových experimentech varianta, která by byla extrémně nebezpečná, kdy by nás při úniku z laboratorního prostředí ohrozila.

Chápu, zní to celkem děsivě. Zajímalo by mě, když u »hrátek bostonských vědců s virem« ještě zůstaneme, zda ve studii bylo uvedeno něco ohledně reakce upravené varianty viru na protilátky?

To nikoliv. Šlo čistě o zvířecí model. Vědci při svém pokusu chtěli zjistit, jestli klinicky závažnější varianty mohou vznikat jen na bázi změn spike proteinu, a v podstatě došli k závěru, že nejen spike protein rozhoduje o klinické závažnosti.

Osobně laboratorní »hrátky« s hrotem viru, tedy spike proteinem, jímž se připojuje k buňkám, vnímáte jako rizikovou záležitost, je to tak?

Ano, je to nepochybně rizikové. Když se totiž ohlédneme za původní wuhanskou variantu, tak tam se laboratorně pracovalo na tom, jestli je koronavirus přenositelný ze zvířete na lidskou populaci. V podstatě se to dlouho nedařilo. Nakonec tamní vědci ale upravili virus tak, aby se dal přenést na lidskou buňku. A dopad toho známe všichni. S vysokou mírou pravděpodobnosti, jak už teď uvádějí validní publikace, ten virus prostě z laboratoře unikl.

A následky toho lidé pociťují nejen ekonomicky doteď. Pane profesore, kromě covidu-19 tu také máme ale chřipku, což je nebezpečná nemoc způsobená RNA virem. Je možné upravovat tento vir, jako to dělali bostonští vědci s koronavirem, a mohlo by dojít tímto způsobem k vytvoření nějakého třeba superviru?

Když to uvedu skutečně velmi jednoduše. Pokud budeme manipulovat s virem chřipky a vytvoříme reasortanty, které budou vycházet z různých variant podle hemaglutininu a podle neuraminidázy (obalové antigeny), tak rizika existují. To znamená, že kombinací varianty viru ptačí chřipky H5N1 a varianty chřipkového viru H1N1, případně H3N2 lze vytvořit virus chřipky, který bude mít vysokou smrtnost, jako má ptačí chřipka, ale normálně se nepřenáší na člověka. V tomto systému bychom ale mohli vytvořit chřipkový virus, který by měl smrtnost ptačí chřipky a mohl by se šířit stejně intenzivně, jako se šíří klasická chřipka. To by znamenalo skutečně obrovské nebezpečí.

Šlo by podobnou úpravou propojit koronavirus SARS-CoV-2 s chřipkovým virem?

Teoreticky lze leccos. Dnes jsou technologie už na takové úrovni, že mohou vznikat skutečně libovolné chimerické viry nebo mikroorganismy. Myslím si ale, že to je cesta nesmírně nebezpečná, a před tímto bych důrazně varoval.

Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.