Roman Šebrle o zákulisí OH a rozdávání kondomů: Je tam 10 tisíc mladých lidí v životní formě, po závodě se druží, říká
Televizní moderátor a olympijský vítěz z roku 2004 Roman Šebrle (46) detailně sleduje výkony českých reprezentantů na OH v Tokiu. Pro ŽivotvČesku.cz promluvil o tom, jak výkony sportovců ovlivňuje to, že na stadionu nesmí být kvůli koronavirové epidemii diváci i o zákulisí olympijských her. "Olympiáda není o tom jen odzávodit a odjet domů, ale je to i o setkávání se s dalšími lidmi a o zábavě. Určitě tam to družení probíhá," řekl s úsměvem pro ŽivotvČesku.cz.
Romane, výkony českých sportovců vám určitě dělají radost. Česká republika má v kapse už pět medailí a další jsou na cestě. Kdo nejvíce potěšil vás?
Naši sportovci se mi hodně líbí a máme už 5 medailí, což je výborné, navíc další jsou na cestě. Hodně jsem si užil závod střelců, »holuby« jsou pro mě hodně atraktivní. Střelba mě hodně baví, rád jsem sledoval Kateřinu Emmons (37), když ještě závodila. Ale ta olympiáda má takového ducha, že mě baví dívat se vlastně na všechno.
Olympiáda v Tokiu se kvůli obavám z koronavirové epidemie koná bez diváků. To je nejen smutné, ale mnozí sportovci říkají, že prázdné stadiony sráží jejich výkon. Je možné vyčíslit, o kolik procent jde výkon dolů třeba u atletů?
Na procenta se to vyjádřit nedá, každý sportovec to má jinak. Někomu to bude vadit hodně a nepodá takový výkon, jako by podal před diváky. Najdou se ale i sportovci, kterým to může prospět, že nebudou před diváky tolik nervózní a podají lepší výkon. Když to ale vezmu všeobecně, tak divácká podpora je vždy ku prospěchu. Při atletice je to hodně vidět, když jdete na světový rekord a roztleskáte si publikum, tak to hodně pomáhá. Třeba tyčkař Armand Duplantis je tím pověstný, jestli udělá světový rekord i před prázdným hledištěm, tak to bude super, ale bude to mít těžší, než kdyby měl diváckou podporu v zádech. Když budu mluvit za atlety, tak my ty diváky vždy potřebovali, neznám mezi atlety jméno, komu by pomohlo, že hlediště bude prázdné. Kdo se dostane na olympiádu, tak umí pracovat s tlakem a ti diváci jsou prostě potřeba.
Naučil jste se při atletice něčemu, co jste později využil při moderování zpravodajské relace?
Atletika mi dala trpělivost a vědomí, že když už se něco dělá, tak se to nedělá polovičatě. Sport mi ukázal, že když se něco dělá pořádně, když člověk opravdu zapne, tak jednou se výsledky dostaví.
Patříte mezi nejúspěšnější desetibojaře historie, výborně hrajete golf, umíte to dobře s fotbalovým míčem... Přiznejte, existuje vůbec sport, který vám opravdu nešel?
Většinou mi všechno šlo (lehce se usmívá). Možná plavání, to mě baví, na tréninku jsme hodně regenerovali, ale zkoušeli jsme i plavat na plno a to mi nikdy moc nešlo. Slovo nešlo ale napište do uvozovek, stovku jsem zaplaval za 1 minuta 15 vteřin, není to špatné, ale není to ani žádný zázrak.
Moderujete mimo jiné pořad Co Čech, to Trenér! O českém fanouškovi se ví, že »rozumí« úplně všemu. Jak to mají jiné národy? Lze to samé podle vás říct třeba o Američanech, Japoncích, Němcích...?
Myslím si, že to mají jiné národy podobně. Ono je to ale specifické, pořekadlo »co Čech to trenér« nebude platit u atletiky, protože je to tak specifický sport, že přes televizi ty detaily nejsou vidět. Fotbal a hokej ale opravdu zná každý, navíc z gauče u televize to vypadá, že na všechno je dost času, divák si už neuvědomuje, že na stadionu je vše daleko rychlejší. K fotbalu a hokeji tady mluví každý, u té atletiky je to daleko složitější. Myslím ale, že je důležité mluvit o sportu a dívat se na něj i ze strany laické veřejnosti. I proto máme na CNN Prima NEWS během velkých sportovních událostí jako mistrovství ve fotbalu, hokeji, či právě teď během olympiády pořad Co Čech, to Trenér!, který moderuji. Zveme si do něj jak sportovce, tak i lidi spojené se sportovním světem, kteří ale nejsou profesionálové. Sport utváří vždy vztah sportovce i »obyčejného« fanoušek - potřeba jsou vždy oba.
Olympiáda v Tokiu se měla konat loni, ale kvůli koronaviru byl cyklus o rok protažen. Je něco, co byste na celém konceptu olympijských her změnil? Třeba prodloužit cyklus konání na 5 let?
Koncept je dokonale vymyšlený a funguje. Pětiletý cyklus by byl moc dlouhý, dvouletý cyklus není možný, to je moc krátké. Pokud do toho nevstoupí covid či nějaká jiná nepředvídatelná záležitost, tak opravdu vše skvěle funguje. Olympiáda je dobře postavená a vymyšlená a koncept bych neměnil. Co se mi ale nelíbí, jsou novinky typu první transgender závodník mezi ženami. Nebo tedy závodnice, chcete-li, ale narodil se jako muž, nabíral na síle několik let jako muž a najednou je to žena... To mi přijde absolutně nefér vůči ostatním ženám, které dřou na tréninku, dávají do toho všechno, pak přijde někdo silný a chce s nimi závodit, to prostě podle mě opravdu nejde.
Kromě rekordů a sportovních statistik se každý rok v souvislosti s olympiádou objeví statistika rozdaných kondomů. Pro fanouška to vypadá, že přes den se soutěží na stadionu a večer probíhají soutěže v sexu. Je olympiáda opravdu jedna velká párty, nebo ty představy jsou přehnané? Jaké je skutečné zákulisí her?
Asi jsem byl na jiné olympiádě (usmívá se). Z části je to přehnané, ale z části na tom něco je. V olympijské vesnici je 10 tisíc mladých lidí v životní formě, většina jsou skvěle stavění, prostě atleti... O nejvyšších metách ale uvažuje tak třetina, ty další dvě třetiny chtějí sice dosáhnout co nejlepší výsledek, ale také vědí, že na to ještě reálně nemají. Určitě to ale není před závody, ale po závodech si každý tu atmosféru vychutná. Olympiáda není jen o tom odzávodit a odjet domů, ale je to také o setkávání se s dalšími lidmi a také o zábavě. Určitě tam to družení probíhá, ale k těm kondomům... Je tam taková mísa a tam si každý sáhne pro tolik kondomů, co potřebuje. Jeden náš trenér si jich každý večer bral tak pět... Já dodnes nevím, co s nimi na pokoji dělal (bouřlivě se směje).
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
