Rozhovor: Muslimští migranti řadě Čechů berou klidné spaní. Jestli k tomu je ale důvod, rozebral expert na islám

Iveta Lhotská / MAFRA / Profimedia
Oblíbeným místem pro turisty z arabských zemí jsou Teplice
Foto: Iveta Lhotská / MAFRA / Profimedia
Josef Šťastna | Redaktor
josef.stastna@zivotvcesku.cz
Publikováno: 19. 11. 2021

Případ bývalého pražského imáma Samera Shehadeha, který si za podporu terorismu odpykává trest 14,5 roku, ukázal na to, že i u nás jsou muslimové s radikálním smýšlením. Pro redakci ŽivotvČesku.cz o muslimech v Česku pohovořil orientalista a arabista Petr Pelikán (57), který působí také jako poradce premiéra Andreje Babiše (67) v oblasti migrace. "Pojem radikalismus je problematický. Stanovit, co je norma, umírněnost, a kde začíná radikalismus se možná dá ve velmi obecné rovině, v každé jednotlivé věci už je to hodně složité a relativní. Já si myslím, že u nás radikální muslimové jsou," uvedl Petr Pelikán pro ŽivotvČesku.cz.

Na úvod položím zcela jednoduchou otázku, se kterou se asi setkáváte často. Pane doktore, kolik v České republice žije muslimů a mají v Česku nějaké hlavní ústředí?

Toto bohužel vůbec není jednoduchý dotaz. Napřed musíte definovat, koho považujete za muslima, proto je ten dotaz složitější, než se na první pohled zdá. Z hlediska islámského práva je muslim ten, kdo se formálně upraveným způsobem přihlásil k islámu nebo ten, kdo má muslimského otce, což je většina muslimů. Z hlediska islámského práva se ten, kdo už je jednou muslim, nemůže stát nemuslimem. Může být pouze odpadlým muslimem, a to už je přinejmenším teoreticky krok, na nějž má islámské právo sankce. Moderní evropské pojetí chápe příslušnost k náboženství jako svobodné rozhodnutí, které může jedinec měnit v závislosti na svém přesvědčení. V islámu může člověk ztratit víru, to je věc jen mezi ním a Bohem, ale to neznamená, že smí přestat být muslimem, tedy alespoň nominálně příslušníkem společenství. Zjednodušeně řečeno do křesťanské církve lze vstoupit a pak zase vystoupit, islám to tak ale nemá už proto, že v něm neexistuje církev.

Rozumím, je tady řada přistěhovalců, kteří jsou velmi sekulární. Kolik je tedy v České republice praktikujících muslimů, kteří chodí do mešity?

Termín praktikující muslim opět odráží naši kulturní tradici. Za praktikujícího křesťana se u nás obvykle pokládá ten, kdo přijímá svátosti, u muslima není zřejmé, co by měl dělat. Praktikující muslim je tedy jen náš konstrukt. Každý muslim nemusí chodit do mešity. Máme tady spoustu lidí, kteří jsou úplně sekulární. Jenže pak se něco změní, já tomu říkám syndrom »bez dcerky neodejdu«. Člověk, který je světský a prozápadní, se dostane do krizové životní situace nebo do společnosti, která ho vrátí či obrátí k určitým hodnotám. Třeba skončí ve vězení a najednou se upne k Bohu, protože má pocit, že zhřešil. Nebo se kolem něj vytvoří prostředí, kde se všichni modlí a on se k nim přidá. Na dotaz, kolik je u nás muslimů, ve skutečnosti nelze odpovědět.

To je velmi zajímavé, přiznám se, že to jsem netušil. Pokud to tak tedy je, je asi nemožné odpovědět na dotaz, jaká ta komunita vlastně je, že?

Nemyslím, že by existovala jednotná komunita, to je náš pohled zvenčí. Netroufl bych si ale říci, že při pohledu zevnitř komunita existuje, má spoustu skupin, které mnohdy nejsou ani v příliš dobrých vzájemných vztazích. Spíš bych mluvil o muslimských komunitách. 

Muslimové v ČR jistě mají kontakty s muslimy ve Francii, Německu či Rakousku. Na jaké úrovni ty kontakty jsou? Jsou to kontakty na základě příbuzenstva?

Probíhají na různých úrovních. Některé muslimské organizace takový mezinárodní kontakt mají. Dost často ne přímo, spíš přes centrály v muslimských zemích, které mají v evropských státech pobočky. Příbuzenské a krajanské vazby, jsou časté a silné, ale ty nezávisejí na náboženství. 

Říká se, že muslimové žijící v ČR jsou poměrně vzdělaní, umírnění a nejsou radikalizovaní. Hrozí podle vás nějaká radikalizace? Pokud by se tady objevil silný lídr typu bývalého pražského imáma Samera Shehadeha?

Já vedu na fakultě seminář, který je o výkladu pojmů vztahujících se k islámu. U nás se totiž často operuje jen vyprázdněnými termíny, jejichž význam si nevysvětlujeme správně. Co je imám? Jakou má roli a o čem může rozhodovat? Už jen správné chápání tohoto slova s mnoha významy bývá zavádějící. Co byl Shehadeh za imáma?  Podobně problematický pojem je i radikalismus. Stanovit, co je norma, umírněnost, a kde začíná radikalismus se možná dá ve velmi obecné rovině, v každé jednotlivé věci už je to hodně složité a relativní. Já si myslím, že u nás radikální muslimové jsou. Z hlediska běžného Čecha totiž už radikalismem zavání jakákoliv víra, kterou si člověk nechá v něčem ovlivňovat své chování. Tahle nedorozumění kvůli nevyjasněnosti základních pojmů jsou častá. Teď třeba probíhá dost dramatický spor o »mešitu«. Mešita je v islámském právu místo věnované provždy bohoslužbě. My si ji naproti tomu představujeme jako muslimskou obdobu křesťanského kostela, který může být odsvěcen a sloužit pak k jiným účelům. To v islámu odpovídá pojmu »modlitebna«, u které je předem dáno, že slouží bohoslužbě jen dočasně. V Praze je nemovitost právně vedená jako majetek obchodní společnosti vlastněné jedním Kuvajťanem. Muslimové, kteří se v ní léta scházejí, o ní však vždy mluvili jako o mešitě, a proto ji tak také začali vnímat. Kvůli relativně nevelkému dluhu přišla do dražby a vydražitelé nyní čelí nevraživosti muslimů, kteří se tam chodili modlit. Už jen proto, že na prvním místě neuvažují v intencích českého právního systému, je patrně většina Čechů bude pokládat za radikály.

Otázka migrace a přijímání uprchlíků je téma, které rozděluje voliče i lídry politických s...

Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.

Zavřít reklamu