Rozhovor: Uznávaný český ekonom Pikora objasnil, co snížení inflace reálně přináší Čechům do života: Ne vše je vyloženě třpytivé
Rozhovor: Vysoká inflace byla poražena. Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku v lednu výrazně zpomalil na 2,3 procenta z prosincových 6,9 procenta. To znamená, že inflace se dostala na nejnižší hodnoty od března 2021. Pro ŽivotvČesku.cz uznávaný ekonom Vladimír Pikora upřesnil, co pokles důležitého ekonomického ukazatele přináší reálně Čechům do života.
O poklesu inflace dnes informoval Český statistický úřad (ČSÚ). Inflace je sice stále nad dvouprocentním cílem České národní banky, ale značně se mu přiblížila. Přesně na dvou procentech byla inflace naposledy na konci roku 2018 a ve stejný rok na jaře byla i pod hranicí dvou procent. Loni v lednu spotřebitelské ceny v Česku meziročně stouply o 17,5 procenta. Meziměsíčně ceny letos v lednu vzrostly o 1,5 procenta.
Pane Pikoro, inflace se vrátila zpět do svého tolerančního pásma a výrazně se přiblížila k takzvanému dvouprocentnímu cíli ČNB, ale zcela jistě mnohé zajímá, co to v realitě pro ně znamená...
Začal bych popořádku. Pokles inflace je v podstatě větší, než se očekávalo. Očekávalo se totiž, že inflace klesne na 2,9 procenta. To byl průměr očekávání ekonomů. Někteří říkali, že to bude 2,7 procenta, někteří říkali, že to bude 3,8 procenta, nakonec je tedy lehce pod třemi procenty. To, že je inflace podstatně nižší, znamená, že centrální banka (ČNB) má silný argument pro to, aby výrazně snížila úrokové sazby. Ukazuje, že by je následně mohla snížit třeba o 0,75 procentního bodu, možná i o celý procentní bod.
Inflace totiž poklesla tak hodně, že se najednou vytváří prostor pro vyšší snížení sazby. Ale teoreticky by je mohla snížit ještě víc, což by ale bylo v rozporu s tím, co dělala dřív.
Jak to myslíte?
ČNB dříve dělala politiku malých kroků, čekala, jak ekonomika zareaguje na pokles úrokových sazeb, a proto si myslím, že o více než jeden procentní bod dále úrokovou sazbu nesníží.
Co to pro běžného Čecha znamená?
Úrokové sazby tedy výrazně poklesnou, což znamená, že to je velmi dobrý signál pro hypotéky. Lidé je budou čerpat více, což se ale následně projeví na trhu nemovitostí, který ožije, a tak začnou logicky nemovitosti zdražovat. Tento mechanismus zdražování čekám v rámci několika kvartálů, nebude to ihned.
Předpokládám, že to bude mít vliv i na sílu koruny.
Přesně tak. Koruna bude slábnout, protože tam vzniká rozdíl mezi úrokovými sazbami v korunách a v eurech. Úrokové sazby byly v korunách výrazně vyšší než sazby v eurech. To znamenalo, že investoři nakupovali korunu. Teď ji určitě nakupovat nebudou. Budou se jí zbavovat, takže koruna oslabí.
Koho se to z Čechů dotkne?
Oslabení znamená, že lidé, kteří hodlají vyrazit na dovolenou, by si měli rozmyslet, zda chtějí spekulovat, nebo ne. A pokud chtějí spekulovat, tak je vhodné, ať si koupí koruny hned.
Chápu správně, že euro bude stát více, a tudíž se dovolená prodraží?
Očekávám, že se vyšplhá přibližně ke kurzu 26 korun za euro.
A jak to vidíte ohledně rétoriky přijetí eura?
Když to řeknu jednoduše, tak teď se ukazuje, že s korunou máme nižší inflaci a že v případě přijetí eura nejde o ekonomické argumenty, ale o politické argumenty.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
