Roztrhaná těla blízkých, znásilněné ženy, děti. Válka na Ukrajině postihne tři generace, míní odborník o dopadech ruské agrese
Počty ukrajinských uprchlíků se v Česku odhadují v současnosti okolo 200 tisíc, není ale vyloučeno, že jsou už vyšší. Hrozí přetečení kapacit. Válka na východě Evropy zuří již třetím týdnem a dosavadní jednání mezi Kyjevem a Moskvou nepřinesla hmatatelný výsledek. Obě strany počítají mrtvé po tisících. "Je to válečný konflikt, který si co do brutality nezadá s druhou světovou válkou. Proto poznamená tři generace," řekl v úvodu pro ŽivotvČesku.cz psycholog Jeroným Klimeš (54), jak vnímá invazi ruských sil, která nastala před devatenácti dny. Dopady války se nevyhnou nejen dospělým, traumata si do života ponesou i děti. Tři generace se budou vzpamatovávat z války, která naprosto nedává smysl.
Svět volá, aby došlo k ukončení bojů a konflikt se přesunul na diplomatickou úroveň. Obě země jsou ve své rétorice poměrně neoblomné a dosavadní jednání zástupců Ruska a Ukrajiny nepřinesla nic, co by se dalo považovat za světlo na konci tunelu. Každý den bojů má přitom tvrdší dopady na větší počet lidí.
"Z války se společnost vzpamatovává tři generace. Ještě dnes jsou v některých rodinách patrné následky druhé světové války, ale ve většině rodin je už dnes přebila novější traumata. Na Ukrajině tedy začínají od znova," zdůraznil pro ŽivotvČesku.cz Jeroným Klimeš, čím si někteří účastníci válečného konfliktu na Ukrajině projdou a ovlivní to jejich životy na dlouho, i když jednoho dne bude po válce.
Další eskalace konfliktu ovlivňuje, kolik lidí se rozhodne opustit svůj domov a zamíří do jednoho z okolních států. Nejvíce masivní uprchlickou vlnu aktuálně pociťuje Polsko, Česká republika a Slovensko, všem třem zemím dochází ubytovací kapacity.
V rámci ČR se situace dostala do stavu, kdy uprchlíci jsou soustředěni do tělocvičen, hal a následně by mohla být jako varianta zbudována stanová městečka. Česko také požádalo prostřednictvím mechanismu civilní ochrany EU o poskytnutí 25 modulárních humanitárních základen, ve kterých by bylo možné ubytovat až 50 tisíc lidí, uvedl to v sobotu vicepremiér Vít Rakušan (43). Česko do pondělního večera zatím nedostalo odpověď z Evropské unie. V záloze je žádost přes NATO.
Redakce ŽivotvČesku.cz položila dotaz uznávanému odborníkovi, jehož specializací je psychologie rodiny, jak se válka dotkne zejména nejmenších. "Ty děti vypadají vesele, obzvlášť pokud jsou netknuty válečnou vřavou, ale tuší, že je čekají nelehké dny. Nejistotu mohou cítit i z matky, která se citově propadá, která neví, co bude s jejím mužem, jestli se ona a její děti vrátí do své vlasti," nastínil Jeroným Klimeš, jak těžkou situaci prožívají Ukrajinci, kteří se rozhodli odejít ze své země, aby si zachránili život.
Lehká situace přímé i nepřímé účastníky války nečeká ani po složení zbraní. Mnoho vojáků totiž čeká posttraumatická stresová porucha čili syndrom válečných veteránů, což je opožděná reakce na traumatickou událost (PTSP či PTSD, z angl. Posttraumatic Stress Disorder, někdy též posttraumatický stresový syndrom PTSS, pozn. red.). Projevuje se tím, že postižený si opakovaně přehrává trauma v myšlenkách, snech a fantaziích a snaží se vyhýbat místům či situacím, kde k události došlo.
"Moje známá byla za války jako malé dítě v Terezíně a už nikdy nevymaže traumatickou situaci, kterou tam zažila. Při nástupu se museli všichni hlásit čísly a byla tam malá holčička, Anička, která si to číslo nemohla zapamatovat, ale to ji nakonec má známá s kamarádkou naučily. Jenže to dítě při nástupu vystoupilo z řady a bez jakéhokoli vyzvání číslo zahlásilo. Dozorce dívenku nakopl tak silně, že odlétla, a pak jí druhou botou rozšlápl lebku. Dodnes prý to křupnutí moje známá slyší zcela jasně - toho se nezbaví do smrti," nastínil psycholog, jaká traumata si mnozí ponesou do dalších životů.
Evoluce člověku naprogramovala psychiku na situace, které mohou přinést i smrt. Ve válečné vřavě se člověk dostává do stresu a ten vypíná strach. Dokonce i fyzickou bolest člověk nemusí pociťovat. "Když voják ve válce střílí do lidí, tak v té chvíli to na jeho psychice není tolik vidět, protože není čas o tom přemýšlet. Vzpomínky se ale napěchují do paměti a čekají na klidné období. To nastane po válce," upřesnil pro ŽivotvČesku.cz psycholog Jeroným Klimeš s tím, že posttraumatický stresový syndrom se rozvine přibližně u každého třetího veterána.
Pokud jde o kapacity v rámci uprchlické krize, z Ukrajiny od začátku ruské invaze 24. února prchlo přes západní hranice do unijních zemí přes dva a půl milionu lidí.
EU kvůli tomu minulý týden poprvé ve své historii aktivovala systém dočasné ochrany uprchlíků umožňující Ukrajincům získat povolení k pobytu, práci, vzdělání či přístup k sociálním dávkám. Evropská komise (EK) zároveň v rámci nařízení na pomoc uprchlíkům CARE navrhla, aby členské státy mohly bez národního spolufinancování využívat na pomoc uprchlíkům peníze z unijních fondů z končícího sedmiletého rozpočtu.
Ke zdravotnímu pojištění u VZP se v Česku k pondělí 14. března registrovalo 152 692 uprchlíků z Ukrajiny, z toho je 68 125 dětí. Z dospělé populace tvoří 80 procent ženy.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
