Šándor odhadl, proč ČR nebyla pozvána na Macronův krizový summit k Ukrajině
Francouzský prezident Emmanuel Macron mluvil po jednání lídrů klíčových evropských zemí v Paříži s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Macron to uvedl na síti X. Zdůraznil, že Ukrajina potřebuje silné bezpečnostní záruky, aby možné příměří s Ruskem neskončilo jako dohody z Minsku, které nedokázaly zabránit ruské invazi v roce 2022. Redakci ŽivotvČesku.cz zejména zajímalo, co je důvodem, že zástupci České republiky nebyli přizváni, přestože vláda se do poslední chvíle snažila získat pozvánku pro premiéra Petra Fialu. Odpověď se snažil najít na dotaz bezpečnostní expert a komentátor Andor Šándor.
Česká republika patří mezi nejvýraznější podporovatele Ukrajiny v jejím boji proti ruské agresi. Od začátku konfliktu poskytla vojenskou, humanitární i finanční pomoc, přičemž se aktivně angažuje v dodávkách zbraní, výcviku ukrajinských vojáků a diplomatické podpoře na mezinárodní scéně. Přesto se na Macronův krizový summit k Ukrajině v Paříži nedostala.
Redakce ŽivotvČesku.cz v kontextu toho oslovila bezpečnostního experta a komentátora. "Je to zvláštní, protože náš příspěvek v rámci muniční iniciativy a přijetí uprchlíků je zřejmý. Jestli šlo o otázku, že je zpochybněno, kolik bychom na Ukrajinu mohli vyslat vojáků – jaký je v tomto kontextu náš podíl... nevím. Dokonce jsem chvíli uvažoval, zda nejsme příliš radikální pro řešení krize, ale Poláci jsou radikálnější a byli přizváni. Neumím si představit důvod, proč jsme nebyli přizváni. Nelze ani vyloučit to, že v očích Západu jsme stále druhá liga, a tak se rozhodli, že to budou hrát tímto způsobem. Těžko říct," uvedl Šándor.
Francouzský prezident Emmanuel Macron pondělní schůzku do Paříže svolal v reakci na záměr Spojených států jednat s Ruskem o příměří na Ukrajině bez Evropanů. Jedním z hlavních cílů summitu bylo proto stanovit společný postoj evropských zemí k Ukrajině. Schůze se zúčastnili šéfové vlád Německa, Británie, Dánska, Nizozemska, Polska, Itálie či Španělska. Takový formát jednání však vyvolal kritiku některých evropských zemí.
Podle Macrona je nutné dojednat »silný a trvalý mír na Ukrajině«. Podmínkami pro dosažení takového míru jsou podle Macrona ukončení agrese ze strany Ruska a »silné a věrohodné bezpečnostní záruky pro Ukrajince«. "Jinak hrozí, že toto příměří skončí jako dohody z Minsku," dodal francouzský prezident.
After bringing together several European leaders, I have just spoken with President @realDonaldTrump and then with President @ZelenskyyUa.
— Emmanuel Macron (@EmmanuelMacron) February 17, 2025
We seek a strong and lasting peace in Ukraine. To achieve this, Russia must end its aggression, and this must be accompanied by strong…
Jednou z možností, jak zajistit bezpečnostní záruky, je vyslání evropských vojáků na Ukrajinu. Jednání v Paříži však ukázalo, že nad tím není mezi vůdci hlavních evropských zemí shoda. Za předčasnou úvahu to označil německý kancléř Olaf Scholz a podobně se vyjádřili i španělský premiér Pedro Sánchez či šéfka italské vlády Giorgia Meloniová.
"Jsme přesvědčení, že Evropané musí investovat lépe, více a společně do své bezpečnosti a obrany," uvedl dále Macron, který vyzval evropské země, aby jednaly rychle. Potřebu více investovat do obrany zdůraznili i někteří další účastníci jednání v Paříži, například polský premiér Donald Tusk.
Redakce ŽivotvČesku.cz v kontextu toho oslovila Petra Koláře, který byl rovněž z »nepozvání« překvapen.
"To je otázka, na kterou sám neznám odpověď, ale je to pravděpodobně tak – podle toho, jak to je v »severském formátu«, kdy Dánsko zastupuje severské státy a pobaltské, tak za V4 (Visegrádská skupina) tam mluví Donald Tusk. Upřímně řečeno, ta forma schůzky mně úplně není jasná, co je to vlastně za formát a co sleduje. Očekával bych, že takovou schůzku svolá předsednická země Evropské unie a předseda Evropské rady Donald Tusk, ale nevím, proč to dělá prezident Macron, jestli to má předjednávané nebo domluvené s paní Von der Leyenovou. Na mě to působí dojmem, že je to taková reakce na Mnichovskou bezpečnostní konferenci, a trošku, že je to dělané z leknutí," řekl pro ŽivotvČesku.cz poradce prezidenta Petr Kolář.
"Myslím si, že to je jedna z mnoha schůzek, protože teď je ta debata velmi emotivní a řekněme hodně roztříštěná. Je to teď takové, že se hodně věcí začíná tvořit, a to, že tady budou různé formáty schůzek, se dá očekávat. Jeden formát je bilaterálně Amerika-Rusko, a to o Ukrajině, zdá se ale, že bez Ukrajiny i bez Evropanů – a pak se tedy rodí nějaká iniciativa Evropanů nezůstat lidově řečeno za vozem, ale převzít iniciativu, což se těžko dělá, když nejsme schopni přímo nabídnout kromě finanční pomoci Ukrajině i naše vojáky. Otazníků je více než odpovědí, a jak říkám, ten prach si zatím nesedá a pořád ho teď víří kde kdo," dodal pro ŽivotvČesku.cz Petr Kolář, který byl v minulosti respektovaným velvyslancem nejen v USA, ale i Rusku a dalších zemích.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
