Sedmdesát let od justiční vraždy Milady Horákové, která se stala symbolem boje za svobodu

Milada Horáková je významnou českou osobností / Hrob M. Horákové, krematorium Strašnice
Milada Horáková je významnou českou osobností / Hrob M. Horákové, krematorium Strašnice
Foto: wikipedia

V sobotu uplyne 70 let od popravy Milady Horákové. Právnička a politička byla v komunisty zinscenovaném procesu 8. června 1950 odsouzena k trestu smrti. Stalo se tak po politicky vedeném procesu. Oběsili ji 27. června na nádvoří pankrácké věznice.

Katův pomocník tahal lanem, kterými byly spoutané nohy. Milada Horáková se tak podle dochovaných záznamů dusila téměř patnáct minut od zahájení exekuce. 

Ve dnech 24. až 27. června 1950 napsala Milada Horáková v cele smrti deset dopisů. Na veřejnost se dostaly až po pádu komunismu v roce 1989.

Poslední list, určený rodině, napsala 3 hodiny před oběšením 27. června 1950 ve 2:30 ráno. V něm stojí: "Život je dar od Boha a člověk ho má co nejlépe využít," apelovala na rodinu, které dopis směřovala.

Za udělení milosti pro Horákovou se přimlouvaly největší osobnosti té doby. Nepomohlo to...

Milada Horáková kritizovala komunisty v intencích své společenské a politické činnosti, a to i před pučem v únoru 1948.

Podle odborníků bychom si měli příběh Horákové připomínat nejen proto, že to byla inspirativní žena, ale také proto, že nám připomíná zločinný režim, který jen z čistě mocenských důvodů posílal lidi na popraviště.