Síla mateřské lásky: Žena po nehodě ochrnula, ale pomocí očí napsala dojemnou knihu

I přes svůj smutný osud se Tracy nevzdala
I přes svůj smutný osud se Tracy nevzdala
Foto: Profimedia.cz

Tracey Okines (39), maminka dcery Amber a autorka knižního bestselleru, prožila nejtěžší chvíle v životě. Ale mateřská láska ji vrátila od myšlenek na sebevraždu zpátky k touze žít. Protože naděje umírá jako poslední.

Rodačka z anglického Hastingsu zažila nejtěžší okamžiky v životě. Kvůli jedinému rozhodnutí se ocitla na pokraji smrti. Tracey byla vždycky starostlivá máma. Tehdy ještě s šestiletou dcerou Amber se snažila trávit hodně času. Jednoho lednového odpoledne roku 2008 s ní trénovala gymnastiku v tělocvičně. Když jí ale chtěla názorně ukázat hvězdu, dopadla tak nešťastně, že si poranila krční tepnu. Ve spodní části mozku se jí po nehodě vytvořila krevní sraženina a zapříčinila mozkovou mrtvici. Tracey strávila v kómatu celých pět měsíců. Po probuzení jí lékaři oznámili děsivou diagnózu. Nemohla se pohnout a celé tělo měla zcela paralyzované. Mohla pohybovat pouze očima.

Všechny kognitivní funkce zůstaly zachovány – v tomto stavu tedy může myslet a vnímat, ale není schopná fyzické reakce. Odborně se tomu říká Locked-in syndrom neboli Syndrom uzamčení, což je závažná porucha mozku vedoucí k úplné paralýze svalů, které se řídí naší vůlí (výjimkou můžou být právě oči). Přesto, že Tracey po krutém verdiktu nechtěla nadále žít, nakonec ji v bolesti a zoufalství z představy let uvězněných ve vlastním těle, vyvedla dcera Amber.

"Když mi diagnostikovali Locked-in syndrom, netušila jsem, co to pro mě znamená. Nevěděla jsem, co od toho mám očekávat. Dozvídala jsem se samé negativní informace, bylo to nesmírně těžké," popsala své pocity pro britské The Times.

Jaká je Iva Janžurová ve skutečnosti? Svérázná jako Bartáčková v Zítra to roztočíme, draho...

Její dcera pro ni byla nejsilnější motivací. Tracey se rozhodla bojovat a nevzdávat se ani vlastního snu napsat knihu, o níž snila už jako dítě. Díky dlouhým rokům intenzivních rehabilitací začala velmi omezeně ovládat svaly na krku a díky tabletu se speciálním softwarem, mohla pomocí brady volit jednotlivá písmena. Postupně tak vytvářela slova a celé věty. Šest let neuvěřitelného odhodlání, písmenko po písmenku. Podařilo se jí dokončit dojemnou knihu s názvem I´m Glad You Didn´t Die Mummy. Je to věta, kterou jako první uslyšela od své dcery Amber (19) po nehodě. Nyní dokáže ovládat i svůj invalidní vozík, poprvé po letech jí normální jídlo a intenzivně pracuje na tom, aby začala znovu mluvit.