Snímek Miloše Zemana s manželkou v roce 1996. Jak se prezident polarizující společnost za 25 let názorově změnil, popsal politolog

Profimedia
Miloš Zeman s manželkou Ivanou
Foto: Profimedia
Rudolf Šindelář | Redaktor
rudolf.sindelar@zivotvcesku.cz
Publikováno: 15. 10. 2021

O politické cestě Miloše Zemana (77) se dá mluvit jako o rozmanité. Z poslance a předsedy dvou politických stran přes funkce předsedy Poslanecké sněmovny a premiéra. Vrcholem se mu stal Pražský hrad. Mnozí ho obdivují, jiní mu nemohou přijít na jméno. V červnu roku 1996, ze kterého pochází snímek, jak si sklenkou vína v ruce připíjí s manželkou Ivanou Zemanovou (56), se stal 2. předsedou Poslanecké sněmovny. O jeho politické kariéře, jak se za roky názorově změnil, promluvil pro ŽivotvČesku.cz politolog Lubomír Kopeček.

Miloš Zeman se v roce 2013 stal v historicky první přímé volbě prezidentem republiky. Úřadu se ujal 8. března 2013. Druhé funkční období započal o pět let později, 8. března 2018. Aktuálně národ očekává, koho pověří k jednání o sestavení vlády. Podle své manželky Ivany ale prochází léčbou, která si vyžádá čas. V neděli byl hospitalizován v Ústřední vojenské nemocnici.

Politik během své kariéry zvládl mnohé. Kromě řady funkcí, také několik názorových změn. "V polovině 90. let byl Miloš Zeman stranickým lídrem ČSSD, který vsadil na konfrontační a polarizující styl vůči pravici. Tehdy to pěkně rámoval, ten jeho dobový slogan »Jít (Klausově) vládě po krku«. Když to vezmu z hlediska vystupování, tak to byl Miloš Zeman razantní, konfrontační, levicový. Když vezmu tu jeho prezidentskou éru, tak je to pořád člověk, který hodně staví na polarizaci, konfrontaci, to je celkem efektivní strategie stejně jako tomu bylo v 90. letech. Změnil se jen repertoár, se kterým pracuje. Najdeme, řekněme kolem roku 2013, když kandidoval poprvé, Miloše Zemana, který je zařaditelný k levici z hlediska toho, s čím vystupuje. Bylo to opět tažení proti nepopulární pravicové vládě. Ale v průběhu času se to dost mění," popsal pro ŽivotvČesku.cz uznávaný politolog Lubomír Kopeček, jak se dá Miloš Zeman vnímat s tím, že v té době u současné hlavy státu výrazně akcentovala témata jako jsou uprchlíci a migranti a operoval s mobilizací, která primárně nebyla postavena na ekonomických tématech, ale na emocích spojených s tématem migrační vlny kolem roku 2015.

"Repertoárem od poloviny druhé dekády 21. století je to o dost jiné, než to bylo na začátku jeho prezidentské kariéry, i v 90. letech. Když to vezmu trochu z nadhledu, je to Miloš Zeman, který se z hlediska některých zahraničněpolitických priorit dost proměnil. V 90. letech to byl člověk, který byl jednoznačně pro vstup do Evropské unie a byl to člověk, který se označoval za eurofederalistu. Mimochodem byl to člověk, jehož vláda na začátku 21. století připravovala český vstup do EU. Když to vezmu z hlediska, co udělal během své prezidentské kariéry, tak to byl hyperpragmatický obrat, kdy se z člověka, který ještě v roce 2013 tvrdil, že je eurofederalista, stal člověkem, který Evropskou unii kritizoval velmi razantním způsobem, včetně toho, že navrhoval referendum o tom, jestli setrvat či nesetrvat v EU. Dalo by se toho v zahraničněpolitických záležitostech najít více, ale v průběhu prezidentské éry, kdy se to spíše zesilovalo, tak tohle se v těch 90. letech u něj najít nedá. Tady je docela zajímavé, že v této sféře se změnil asi nejvíce z hlediska svých postojů," dodal pro ŽivotvČesku.cz uznávaný politolog.

Politická kariéra:

Pokud by se dala kariéra Miloše Zemana popsat v kostce, tak je znám jeho vstup do KSČ během pražského jara, ze kterého byl po dvou letech vyloučen. Významně se začal v politice angažovat během sametové revoluce. V roce 1990 usedl za Občanské fórum do Sněmovny národů Federálního shromáždění.

V roce 1992 vstoupil do ČSSD. Následně se stal jejím předsedou, kdy byl ve funkci od roku 1993 do roku 2001. Funkci předsedy Poslanecké sněmovny získal po volbách v roce 1996, po předčasných volbách v roce 1998 se stal premiérem. Ve funkci zůstal celé čtyři roky.

V roce 2003 se ucházel o post prezidenta, neúspěšně. Éru u ČSSD ukončil v roce 2007, kdy ze strany vystoupil. Do politiky se vrátil o dva roky později jako předseda Strany práv občanů - zemanovci. V roce 2010, kdy se konaly volby do Sněmovny, strana skončila pod pětiprocentní hranicí. Tím pro Miloše Zemana funkce předsedy skončila, když se jí vzdal.

Herečka Jiřina Bohdalová (90) roky patří mezi velké obdivovatelky prezidenta Miloše Zemana (77) a jeho přístupu k reprezentování republiky. Nyní sleduje vývoj jeho zdravotního stavu a domnívá se, že veřejnost právo na informace má. "Je to prezident, je to nejvyšší představitel, já se nedivím, že lidé to chtějí vědět. Mnohdy ale pak nevěří tomu, co se dozví," vyjádřila se pro ŽivotvČesku.cz žijící herecká legenda.

V únoru 2012 se stal uchazečem o Hrad. První kolo voleb proběhlo 11. a 12. ledna 2013 a Miloš Zeman v něm se ziskem 24,21 procent hlasů uspěl. Ve druhém kole, které se konalo 25. a 26. ledna, porazil Karla Schwarzenberga (83), a to ziskem téměř 55 procent hlasů.

V roce 2018 v prezidentských volbách z prvního kola postoupil z devíti kandidátů. Ve druhém kole, které se konalo 26. a 27. ledna, pak o více než 152 tisíc hlasů uspěl nad Jiřím Drahošem (72).

Soukromí Miloše Zemana:

Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze, obor národohospodářské plánování. Miloš Zeman je podruhé ženatý. Z prvního manželství má syna Davida (50), z druhého svazku (2. srpna 1993) s Ivanou Zemanovou (Bednarčíkovou) má dceru Kateřinu (27).

Ve věku 82 let zemřel uznávaný sexuolog Radim Uzel, bojoval se zákeřnou rakovinou žaludku....

Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.

Zavřít reklamu