Penzijní spoření a současná inflace: Ekonom odpověděl, jak je nyní potřeba produkt vnímat
Počet lidí, kteří si spoří na penzi se státním příspěvkem v takzvaném třetím pilíři penzijního systému, letos mírně klesá. Na konci prvního pololetí si takto spořilo 4,425 milionu lidí. Celkové číslo se tak snížilo o 16.000 lidí s tímto produktem oproti loňskému roku, uvádí statistika ministerstva financí (MF). Podle zveřejněných posledních údajů ČSÚ vzrostla v září 2022 cenová hladina inflace meziročně o 18 procent. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila ekonoma Petra Studničku s dotazem, zda se v současnosti produkt vyplatí.
Za první pololetí letošního roku činil objem vyplácených státních příspěvků na penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření 3,8 miliardy Kč. Průměrný měsíční státní příspěvek na penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření vzrostl proti konci roku 2021 o dvě koruny na 148 Kč. Průměrný měsíční státní příspěvek vyplacený na penzijní připojištění činil 141 Kč (nárůst o jednu korunu) a na doplňkové penzijní spoření 162 Kč (nárůst o jednu korunu), uvádí statistika MF.
Současná situace, pokud jde o inflaci, penzijnímu produktu moc nenahrává. Redakce ŽivotvČesku.cz se dotázala ekonoma, zda se vyplatí.
"Při současné míře inflace by se produkt zcela jistě nevyplatil. Zhodnocení peněz nedosahuje takové výše. Ono také záleží, o jaký druh »penzijka« se jedná, zda jde buď o klasické penzijní připojištění, nebo doplňkové penzijní spoření, protože tam jde hodně o to, do jakého fondu banka peníze vkládá. Pokud jde o konzervativní fondy, tak zhodnocení je zcela marginální, jsou totiž spíše vhodné zejména pro klienty s kratší dobou do důchodového věku, a pokud jde o odvážnější fondy, tedy dynamické, tak tam je zhodnocení vyšší, nicméně je rizikovější a je vhodnější pro klienty, kteří spoří na důchod již od mládí. Ale zcela určitě osmnáctiprocentní inflaci v současnosti produkt nepřekoná," uvedl pro ŽivotvČesku.cz Petr Studnička, který v současnosti působí jako vedoucí katedry na VŠH v Praze.
Dynamické fondy nového doplňkového připojištění mezi roky 2014 a 2021 vynesly účastníkům ročně v průměru 6,1 procenta, vyvážené fondy pak 3,3 procenta. V letošním roce tyto fondy vzhledem k situaci na finančních trzích výrazně prodělávají, uvedla to na konci října pro ČTK Asociace penzijních společností ČR.
Asociace nyní zaznamenává i situace, kdy lidem na měsíční úložku penzijního připojištění z výplaty už nezbývá a zvažují produkt opustit, případně tak i činí.
Objem příspěvků účastníků penzijního připojištění a doplňkového penzijního spoření v pololetí dosáhl 20,2 miliardy Kč. Průměrný měsíční příspěvek účastníka penzijního připojištění a doplňkového penzijního spoření klesl proti konci roku 2021 o osm korun na 788 Kč. Průměrný měsíční příspěvek účastníka klesl o 14 Kč na 767 Kč. V případě účastníka doplňkového penzijního spoření setrval na hodnotě 829 Kč.
"Při vaší otázce, zda to dává v současnosti smysl, je potřeba věřit v to, že jde v současnosti o inflační výkyv, nikoliv o dlouhodobou ekonomickou krizi. Tedy věřme, že dvouprocentní inflační cíl ČNB, kterého zcela jistě nedosáhneme ani letos, ani další rok, bude opravdu v roce 2024 naplněn a situace se celkově stabilizuje. Musíme tedy na takový produkt nahlížet ne v krátkodobém horizontu, kdy teď se to nevyplatí, ale v tom dlouhodobém, že jde o zabezpečení do budoucna, což smysl dává," dodal pro ŽivotvČesku.cz zkušený ekonom.
Nové smlouvy o penzijním připojištění bylo možné uzavírat do 30. listopadu 2012. Od ledna 2013 je možné uzavírat pouze smlouvy o doplňkovém penzijním spoření. To je jiné především v nutnosti výběru investiční strategie. Nové fondy už neručí za to, že případná ztráta nesníží úspory klienta, a nebudou ani vyplácet polovinu naspořených peněz po 15 letech. Naopak nabízí možné vyšší zhodnocení.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
