Stát by neměl pomáhat pouze ukrajinským uprchlíkům, ale i Čechům, říká Robert Šlachta. Rozebral, co mu v současnosti nejvíce vadí
Předpoklady ekonomů, že válka na Ukrajině bude mít dopad na velkou část obyvatel České republiky, se potvrzují. Inflace v Česku v březnu zrychlila meziroční růst na 12,7 procenta z únorových 11,1 procenta a je nejvyšší od května 1998, vyplývá to z dat Českého statistického úřadu. Vzkaz vládě v tomto kontextu zaslal předseda hnutí Přísaha Robert Šlachta (50). „Vláda musí myslet bezpodmínečně na obyvatele vlastní země a jedinou mantrou nesmí být udržení rozpočtu,“ uvedl pro ŽivotvČesku.cz.
Dopady války na Ukrajině se projevují na lidech v České republice. Kvůli ekonomické situaci doprovázené výrazným růstem cen se musí v případě energií omezovat zhruba polovina domácností. U potravin a pohonných hmot to jsou zhruba dvě pětiny. Takové jsou výsledky průzkumu mezi 1200 respondenty společnosti Kantar CZ pro Českou televizi. Zveřejněny byly v pořadu Otázky Václava Moravce (OVM).
Z průzkumu vyplývá, že u energií se musí částečně omezovat 38 procent respondentů a desetina výrazně. U potravin a pohonných hmot se částečně omezuje zhruba třetina domácností a desetina výrazně.
Vládu proto k pomoci obyvatelům vyzývají jak někteří ekonomové, tak opozice a i předseda hnutí Přísaha Robert Šlachta.
"Moc si vážím a děkuji za solidaritu českých občanů. Ale musím zdůraznit, že stát by neměl pomáhat pouze ukrajinským uprchlíkům, ale i těm, kteří pomáhají. Tedy Čechům. Neměl by je nechat na holičkách. Válka na Ukrajině trvá přes 40 dní a už to není stejné jako na začátku. Vláda musí myslet bezpodmínečně na obyvatele vlastní země a jedinou mantrou nesmí být udržení rozpočtu. Jestli vládní pětikoalice tvrdí, že jsme ve válce, pak jsou v ní zapojeni všichni občané České republiky. Stejně tedy musíme pomáhat i jim, abychom zabránili mimo jiné rozdělení společnosti,“ uvedl pro ŽivotvČesku.cz.
Podle analytika Kantar CZ Pavla Ranochy je z průzkumu vidět, že v případě energií se omezování týká výrazněji lidí s nižším vzděláním a seniorů, tedy skupin s nižším příjmem. "U potravin je velký rozdíl podle dosaženého vzdělání. Mezi vysokoškoláky šetří na potravinách zhruba čtvrtina lidí a u lidí bez maturity celá polovina," uvedl v OVM.
"Stát se nemůže chovat jako »pasák« a jenom z lidí dojit peníze a nic nevracet zpátky. Nehledí vůbec na to, že nejen nízkopříjmoví, ale také středněpříjmoví už řeší finanční či existenční problémy. Matky samoživitelky, důchodci… Už to zasahuje do života všech plošně a vláda mlčí a nedělá nic. A nějaké jejich cílené dávky jsou byrokratické a většina občanů na ně stejně nedosáhne. To je pro mě spíše výsměch českým občanům, kteří skutečně potřebují pomoc," doplnil pro ŽivotvČesku.cz Robert Šlachta.
O plošných dávkách mluvila v OVM i předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová (60) a prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza (48). Podle nich by naopak vládní pomoc měla být cílená. "Pokud by to vláda dělala plošně, tak to bude mít zase stejný dopad jako za pandemie, tedy zvýšení státního dluhu a další utržení inflace," uvedla. Peníze, jež předchozí vláda utratila na plošné pomoci, šly podle ní na úkor vládního dluhu a zároveň podpořily nárůst inflace.
"Ke zchudnutí obyvatelstva dojde evidentně zejména kvůli ruské agresi na Ukrajině. Zvýší se okruh osob, které budou čelit vážným problémům, těm je potřeba pomoci," dodala šéfka rozpočtové rady. Upozornila, že donedávna ohrožovala chudoba v ČR desetinu lidí a že nejvíc pesimistické scénáře počítají s nárůstem až na 30 procent. "Těm je potřeba pomáhat. Ale zbylé dvě třetiny lidí musí čerpat z úspor a vydržet období, kdy jim životní úroveň neporoste," dodala. Připomněla, že za dva roky pandemie přibylo na vklady domácností půl bilionu kvůli odložené spotřebě.
Z dat, která na svých stránkách zveřejnil Český statistický úřad, vyplývá, že inflace v Česku v březnu zrychlila meziroční růst na 12,7 procenta z únorových 11,1 procenta. Je tak nejvyšší od května 1998, kdy dosáhla 13 procent. Nejvýrazněji zdražily pohonné hmoty, které byly v březnu o polovinu dražší než před rokem. Dál výrazně rostly i ceny elektřiny a zemního plynu. Analytici podobný vývoj očekávali. Meziměsíčně se spotřebitelské ceny zvýšily o 1,7 procenta.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
