Entomolog

Se změnou klimatu, kdy se střední Evropa začíná teplotně vyrovnávat jižní Evropě, migrují do České republiky nové druhy hmyzu. Mezi nimi je i žahalka žlutá, poddruh vosy obecné. Ta sice nežije v hejnech, jako tomu je u klasické vosy, její jed je ale daleko agresivnější. Vyznačuje se dvěma žlutými pruhy na zadečku a černýma nohama. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila entomologa Michala Perlíka, aby čtenářům přiblížil, co je žahavka zač a zda se jí obávat.

Babí léto je na svém konci a řada domácností si chce do svých domovů naposledy pustit otevřením oken ještě trochu slunečních paprsků. Pozor ale na nechtěné návštěvníky. Velké množství druhů hmyzu totiž hledá právě v tomto období vhodné místo na přezimování. Zejména invazní slunéčka východní se hojně přesouvají do bezpečných zimních úkrytů - často se tak dostanou do domovů lidí. Pro ŽivotvČesku.cz o tom promluvil Oldřich Navrátil z Entomologického ústavu Biologického centra AV ČR a Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity.

Aktuální počasí, kdy se střídají velmi teplé dny s přívalovými dešti a bouřkami, nahrává rychlému množení komárů. To pro lidi neznamená jen otravné bzučení u ucha a svědivé štípance, ale i riziko přenosu hned několika nemocí. Kde je komárů nejvíce a co udělat, aby se člověk nestal jejich potravou, pro ŽivotvČesku.cz prozradil známý entomolog.

Malé zavalité mušky vypadají poměrně neškodně, dokud se nerozhodnou ochutnat lidskou krev. Štípnutí je velmi bolestivé a může vyvolat alergickou reakci i horečku. František Rettich ze Státního zdravotního ústavu jako obranu doporučuje syntetické repelenty. "Já jsem ze staré školy, podle mě ty přírodní repelenty jsou možná přátelštější pro pokožku, ale vydrží působit maximálně půl hodiny," uvedl expert pro ŽivotvČesku.cz.

Útočná a dravá sršeň asijská žila dlouhodobě jen v některých částech Asie, v roce 2004 byla ovšem zavlečena do Francie. Jako migrující druh se nadále šíří Evropou, zaznamenána byla i v Bavorsku, odkud je to do Česka coby kamenem dohodil. Sršeň asijská je noční můrou včelařů, protože právě včely loví jako zdroj potravy pro larvy. "Včelaři dělají menší výletové otvory z úlů, ale přesto se jim tam sršně mohou dostat," řekl pro ŽivotvČesku.cz entomolog Tomáš Melichar a popsal, jak bolestivé je bodnutí v porovnání s útokem v Česku vyskytujícího se druhu sršně.

S oteplováním se začínají lidé v přírodě i ve svých obydlích setkávat s větším počtem hmyzu než v zimním období. Bezesné noci plné bzučení a nepříjemné štípance dokáží způsobit komáři, kteří jsou známí též jako přenašeči nejrůznější nemocí. Už dávno nejsou hrozbou jen v teplejších zahraničních zemích. "Vzhledem k tomu, že se dnes rychlým tempem mění klima, dostávají se sem populace komárů, kteří mohou nemoci přenášet," uvedl pro ŽivotvČesku.cz entomolog Ivan Gelbič a popsal, na čem závisí start komáří sezóny, co tento hmyz přitahuje a také jak zabezpečit obydlí proti jeho návštěvě.

Sršeň asijská se už v minulých letech pohybovala na území Evropy, ale její výskyt byl zaznamenán i v sousedním Německu. Charakteristicky zbarvený zástupce hmyzí říše z čeledi sršňovitých může být velkým rizikem. Entomolog Tomáš Melichar popsal, jak je to s jejím výskytem na území České republiky, v čem je nejvíce nebezpečná a proč. "Je to další predátor pro včely, které loví. Proto nikdo neví, co tu může způsobit. Velikostí je podobná naší sršni s rozdílem, že je černá," uvedl pro ŽivotvČesku.cz.