Mnichov

Tisíciletý Pražský hrad s katedrálou svatého Víta se hrdě a majestátně rozkládá nad starobylým městem Praha. Zraky lidu vzhlíží k místu, kde sídlí a pracuje prezident. Češi si i pro republikánské časy uchránili onen posvátný pocit, že nad tolik milovanou vlastí bdí hlava státu. Za pohádkovou mlhou, barvotiskovým obrázkem, se ale skrývají velké lidské tragédie. S portálem ŽivotvČesku.cz se podíváme na dramatické osudy československých prezidentů, které mučily poryvy dějinného vichru, tak nemilosrdného ve středoevropských končinách. V první části se seznámíme s osudy dr. Edvarda Beneše a dr. Emila Háchy.

Osobnosti to v českých dějinách nikdy neměly lehké. Výsluní často střídá zavržení, někdy se pak karta zase obrací k lepšímu. V současnosti vlastně nikdo nepochybuje o velikosti osobnosti prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Byly ale časy, kdy hlasitá a radikalizovaná část českého národa projevovala k Masarykovi až animální nenávist. S portálem ŽivotvČesku.cz se podíváme do období druhé republiky, kdy po mnichovské dohodě docházelo v letech 1938 až 1939 k demontáži demokracie v naší zemi a temné proudy společnosti se draly na povrch.

Čeští prezidenti se rádi prezentují jako lidoví a budování takového obrázku věnují mnoho sil. Řežou klády, pijí mocně z půllitru pivo, jezdí na koni, promlouvají na dítky školou povinné nebo plují na rozličných plavidlech. Nejde o nic nového. Čtenáři ŽivotvČesku.cz mají nyní možnost se seznámit s málo známou historkou o propagaci druhorepublikového a protektorátního prezidenta Emila Háchy (1872–1945), který měl nešťastnou dráhu osudu.