USA

Americký velvyslanec v Praze Nicholas Merrick varoval, že Česko v návrhu státního rozpočtu riskuje, že se ocitne mezi zeměmi s nejnižšími výdaji na obranu v NATO, pokud jde o podíl na HDP. Podle něj by tím mohlo být ohroženo i plnění aliančních závazků v oblasti budování schopností armády. Pro ŽivotvČesku.cz na jeho slova reagoval ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Uvedl, že vláda závazky plnit chce, zároveň ale zdůraznil, že kabinet podle něj převzal rozpočet s výraznou »dírou« a že letošní navýšení výdajů na obranu už je v rozpočtu zohledněné.

Komentář: Napětí na Blízkém východě po úderech USA a Izraele na Írán znovu otevřelo otázku, jak snadno se může regionální střet přelít do širšího konfliktu a jaké dopady může mít na Evropu, včetně cen energií. Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek v komentáři pro ŽivotvČesku.cz říká, že chápe motivaci Izraele i Spojených států brzdit íránský jaderný a raketový program, zároveň ale upozorňuje na nejistotu kolem toho, jaký má být »konečný stav« a zda ho má Washington skutečně promyšlený.

Rozhovor: Útok se dal čekat, Írán se na něj podle všeho připravoval. Přesto nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí zůstal ve své rezidenci a byl zabit překvapivě »snadno«. Politolog, bezpečnostní expert a specialista na Blízký a Střední východ Josef Kraus z Masarykovy univerzity v rozhovoru pro ŽivotvČesku.cz vysvětluje, proč se nemusel chtít skrývat, jak režim předem chystal předání moci a na čem bude záviset, zda se konflikt během několika dnů přelije do vyjednávání, nebo naopak přitvrdí a protáhne se s vážnými dopady na celý region.

Rozhovor: Izrael a Spojené státy udeřily na cíle v Íránu a Teherán následně oznámil odvetu raketami a drony. Bezpečnostní expert a komentátor Andor Šándor v rozhovoru pro ŽivotvČesku.cz popsal, co podle něj stojí za společnou operací, jaké tři hlavní cíle v ní Izrael se Spojenými státy sledují a kde vidí největší rizika další eskalace – od možných úderů na americké základny až po scénář blokády Hormuzského průlivu s dopady na světovou ekonomiku.

Rozhovor: Izrael a Spojené státy udeřily na cíle v Íránu, Teherán hlásí výbuchy a Íránské revoluční gardy oznámily odvetu raketami a drony. Politolog a bezpečnostní analytik Josef Kraus pro ŽivotvČesku.cz říká, že sporný nebyl jen samotný íránský jaderný program, ale i americké požadavky na omezení balistických střel a regionálních aktivit Teheránu. Varuje zároveň, že klíčové bude, zda útoky zasáhly i vojenské cíle či významné představitele režimu – to by mohlo konflikt posunout k výrazné eskalaci s dopady na ceny energií i evropskou bezpečnost.

Komentář: Americký prezident Donald Trump oznámil, že při vojenské operaci ve Venezuele byl zadržen prezident Nicolás Maduro a spolu s manželkou letecky odvezen ze země. Venezuela následně vyhlásila výjimečný stav a mluví o vnějším napadení, zatímco část mezinárodního společenství vyzývá ke zdrženlivosti. Poradce prezidenta republiky pro mezinárodní vztahy Petr Kolář v komentáři pro ŽivotvČesku.cz upozornil, že událost zapadá do širšího trendu, kdy se geopolitika vzdaluje v mezinárodnímu právu a vrací se k logice síly.

Americký prezident Donald Trump o víkendu obvinil ukrajinské vedení z nevděku za americkou pomoc a Evropě vyčetl, že dál kupuje ruskou ropu. Udělal to ve chvíli, kdy v Ženevě jeho tým prosazuje kontroverzní plán ukončení války, který by Ukrajinu připravil o část území, zmenšil její armádu a trvale ji držel mimo NATO. "Tohle není mírový plán, ale kapitulace. Je to nová podoba Mnichova," řekl pro ŽivotvČesku.cz poradce prezidenta pro zahraniční vztahy Petr Kolář s odkazem na někdejší Mnichovskou dohodu.

Komentář: Americký návrh mírového plánu, který má ukončit ruskou válku proti Ukrajině, předpokládá, že okupovaný Krym a také celé oblasti Doněcká a Luhanská na východě Ukrajiny budou de facto uznány za ruské, a to i Spojenými státy. Chersonská oblast a Záporožská oblast na jihu země pak mají být rozděleny podle současné frontové linie. Informovala o tom v noci na dnešek agentura AFP, která kopii plánu viděla. Plán by v případě schválení navíc zabránil nejen vstupu Ukrajiny do NATO, ale i rozšiřování Severoatlantické aliance v budoucnu o další země. Napsala to agentura AP, která měla rovněž možnost do návrhu nahlédnout a podle níž by to znamenalo zásadní vítězství pro Moskvu, jež vnímá NATO jako možnou hrozbu. Pro ŽivotvČesku.cz návrh okomentoval bezpečnostní expert a komentátor Andor Šándor.

Komentář: Prožíváme přelomovou dobu plnou velkého nebezpečenství a destrukce dosavadních jistot. Není to náhlé, proces probíhá už pěknou řádku let. Někdy je k tomu, aby se lidé probrali ze sladkého pocitu, že se vlastně nic neděje, nutný pořádný budíček. Mocným zazvoněním se stalo páteční setkání ruského a amerického prezidenta na Aljašce. Vladimir Putin, válečný imperátor dirigující krvavý konflikt na Ukrajině, kráčící vstříc Donaldu Trumpovi, tento obraz vyvolal u politické elity v Evropě zděšení, rozčilení nebo i vzdor. Co může aljašská scenérie znamenat pro budoucnost? O odpověď se pokusí tento komentář pro portál ŽivotvČesku.cz.

Spojené státy ukončí úsilí zprostředkovat mír mezi Ruskem a Ukrajinou, pokud během několika dní nebude jasné, že je možné válku zastavit. V pátek to podle agentury Reuters prohlásil americký ministr zahraničí Marco Rubio, který ve Francii jednal o možnostech zastavení bojů. Rubio řekl, že americký prezident Donald Trump má řadu dalších priorit, na které se musí soustředit. Pro ŽivotvČesku.cz bezpečnostní expert a komentátor Andor Šándor uvedl, že podle něj jde o »vytvoření tlaku na obě strany«.

Severoatlantická aliance sice disponuje moderními technologiemi a dostatečnými počty vojenské techniky, ovšem podle bezpečnostního analytika a politologa Josefa Krause evropské státy dlouhodobě podceňují klíčovou oblast - tou jsou zásoby spotřebního materiálu. V rozhovoru pro redakci ŽivotvČesku.cz upozornil na to, že většina armád stále funguje v takzvaném »mírovém režimu«, který by v případě ozbrojeného konfliktu nemusel obstát. A to je důvod, proč je v součanosti nutné do »zbrojení více investovat«.

Na ruské otázky ohledně příměří s Ukrajinou zatím nikdo neodpověděl. Podle agentur Reuters a TASS to v úvodu týdne uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Mezi spornými body zmínil »militarizaci Ukrajiny«. Podle něj by měla pokračovat jednání mezi americkými a ruskými představiteli, žádné konkrétní datum ale nebylo dosud dohodnuto. Spojené státy začaly vybírat takzvaná reciproční cla. Týkají se přibližně 60 zemí, s nimiž USA podle administrativy prezidenta Donalda Trumpa mají vysoký obchodní deficit. Redakci ŽivotvČesku.cz zajímalo, jak se na kroky Trumpa, které činí v posledních týdnech, dívá komentátor, politolog a bezpečnostní analytik Josef Kraus. Nastínil pozoruhodný vzorec, ve kterém se americký prezident pohybuje.

Komentář: Současný svět by se dal personifikovat tak, že jedna noha stojí na minovém poli historie, druhá pak na banánové slupce současnosti. Řeč je o obavách z dalšího geopolitického konfliktu. Svět se v roce 2025 totiž nachází ve fázi, která nepřipomíná mír, ale ani válku - jde spíše o stav »tichého čekání, kdo bude ten první, komu ujedou nervy«. Svět je nyní něco jako sud s prachem. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila bezpečnostního experta a komentátora Andora Šándora, jak se dívá na otázku, zda svět stojí na prahu války.

Komentář: Česko se nemusí za nic stydět. Máme potenciál být světoví a slovem mramorovým vpadnout do klokotu všelikého bláznovství, kterým současnost oplývá. Český světák neváhá promluvit do situací nejsložitějších a jednoduchou radou rázem vyřešit nejzamotanější motanice světové politiky. Války, půtky, sankce –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ to vše česká zlatá ústa rozsoudí za minutu skóre. Jako když bičem švihá, tak porovnal lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský novou americkou garnituru v čele s Donaldem Trumpem, jak informuje portál ŽivotvČesku.cz.

V nedělním diskuzním pořadu Otázky Václava Moravce na České televizi se rozhořela intenzivní debata mezi europoslankyní Danuší Nerudovou (STAN) a poslancem Jaroslavem Foldynou (SPD) ohledně historické otázky osvobození Československa na konci druhé světové války. Nerudová prohlásila, že »tuto zemi osvobodili Američané«. Foldyna na to reagoval připomínkou, že 140 tisíc vojáků Rudé armády padlo při osvobozování Československa, a dodal, že Američané osvobodili pouze Plzeň. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila uznávaného politologa Josefa Mlejnka z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, který uvedl věc na pravou míru. Poznamenal, že europoslankyni v jejím výroku chybělo písmenko »i«, u Foldyny doplnil, že mimo jiné až »250 tisíc Rumunů pomáhalo osvobodit tehdejší Československo«.

Komentář: Bolest na hrudi, krev ve tváři, lapání po dechu, tlak v himalájských výšinách. Mravní rozhořčení lomcující celou bytostí. Emoce prýštící každičkým pórem. Miliardář Elon Musk, majitel firmy Tesla a sítě X, je pravou rukou staronového prezidenta USA Donalda Trumpa. Svými kroky i výroky ovšem vyvolává u odpůrců výše popsané projevy. Není proto divu, že se šíří bojkot podnikání Elona Muska. Jak popisuje portál ŽivotvČesku.cz, odbojová vlna už dorazila i do Česka, kde se vymezil známý novinář Jiří X. Doležal. Najdou se ale i obránci. V naší vlasti se může Elon Musk spolehnout na europoslance Motoristů Filipa Turka, známého milovníka krásných vozů.

Poklidné časy jsou už jenom vzdálenou vzpomínkou. Pro někoho stále zní ozvěnou znělka Televarieté, jiní si hýčkají dotek nespoutaných 90. let. S Donaldem Trumpem se svět mění každý den. Vzpomeňme, kde byl 20. ledna 2025. A kde je teď. Dlouholetý europoslanec a expert na zahraniční politiku Jan Zahradil na dotaz portálu ŽivotvČesku.cz uvedl, že prožíváme stejně přelomové období jako v roce 1989, a dokonce v čase Jaltské konference roku 1945. Česko ale podle politického barda připraveno není a čeká ho tvrdé probuzení.

Komentář: Politická situace v Česku i ve světě širém by se dala krájet jako mlha u rybníka Brčálníku. Vášnivá prohlášení zaplňují veřejný prostor, vyhlašují se mocné bitvy a rázné tahy na mapách světadílů. Potřeba upustit páru vtipem, satirickým šlehem nebo rýpnutím narůstá. Po vzoru legendární České sody si satirický účet Institutu Václava Klause dělá šoufky z politického blíženectví lídra hnutí ANO Andreje Babiše, maďarského premiéra Viktora Orbána a slovenského premiéra Roberta Fica. Co vypadá na první pohled jako jedovatý šíp vystřelený k nejsilnějšímu českému politikovi, může naopak posilovat jeho pozici, konstatuje portál ŽivotvČesku.cz.

Rozhovor: Donald Trump svými posledními výroky vyvolal bouřlivé reakce nejen v Evropě, ale i na Ukrajině. Naznačil totiž, že Ukrajina by mohla být nucena rychle jednat o míru, jinak »jí nezbude žádná země«. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila člena poradního panelu prezidenta republiky Petra Pavla v oblasti mezinárodních vztahů Petra Koláře, který poskytl krátký rozhovor, a to v kontextu posledních vyjádření Trumpa.

Jednání mezi Spojenými státy a Ruskem, která probíhala v Rijádu, byla ukončena. Podle poradce Kremlu Jurije Ušakova proběhly první diskuse o Ukrajině a podmínkách pro případné setkání prezidentů Donalda Trumpa a Vladimira Putina úspěšně. Americký ministr zahraničí Marco Rubio uvedl, že výsledkem by měly být podmínky přijatelné pro všechny zúčastněné strany. Zároveň naznačil, že Evropská unie by v budoucnu mohla přehodnotit protiruské sankce. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov však jednoznačně odmítl možnost, že by Rusko souhlasilo s rozmístěním evropských jednotek na Ukrajině. Pro ŽivotvČesku.cz situaci okomentoval lídr Pirátů Zdeněk Hřib.

Lídři klíčových evropských zemí se v pondělí v Paříži sešli k jednání o situaci kolem Ukrajiny. Francouzský prezident Emmanuel Macron, který summit svolal v reakci na záměr Spojených států jednat s Ruskem o příměří bez Evropanů, bezprostředně před schůzkou telefonicky hovořil s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Informovaly o tom tiskové agentury. Zajímavostí je, že Česká republika patří mezi nejvýraznější podporovatele Ukrajiny v jejím boji proti ruské agresi. Od začátku konfliktu poskytla vojenskou, humanitární i finanční pomoc, přičemž se aktivně angažuje v dodávkách zbraní, výcviku ukrajinských vojáků a diplomatické podpoře na mezinárodní scéně. Přesto pozvánku nedostala. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila poradce hlavy státu a bývalého diplomata Petra Koláře, kterého »nepozvání« jako mnohé překvapilo.