Ukrajina má plán na znovuzískání Krymu. Politolog Kraus: Pro Putina by to znamenalo naprosto ponižující a katastrofální scénář

Zahraniční zpravodajství: Ukrajina má konkrétní a realizovatelný plán na opětovné získání Krymského poloostrova, který byl anektován Ruskem před více než deseti lety. V rozhovoru pro britský deník The Guardian to uvedl vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj. Jde o rozhovor, který je jeho prvním veřejným vystoupením pro zahraniční média od jeho jmenování do funkce. Pro ŽivotvČesku.cz v souvislosti s Krymem poskytl komentář expert na ozbrojené konflikty a zkušený politolog –⁠⁠⁠⁠⁠ vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity. Z jeho slov vyplynulo, že ztráta Krymu by pro Ruskou federaci znamenala zásadní problém.

Plán na Krym

"Plán je reálný. Samozřejmě jde o velké vojenské tajemství," uvedl Syrskyj pro The Guardian v odpovědi na otázku, zda věří v uskutečnitelnost plánu na znovuzískání Krymu, aniž by poskytl další podrobnosti.

Dále uvedl, že po sérii ukrajinských útoků byl Kreml nucen úplně opustit krymský přístav Sevastopol, když drony a rakety zničily radarová a raketová zařízení v oblasti.

Klíčovým cílem Ukrajiny zůstává Kerčský most, který spojuje okupovaný poloostrov s Ruskem. Syrskyj však neprozradil, kdy by mohlo dojít k dalším akcím. Dřívější pokusy zahrnovaly útoky pomocí výbušného zařízení v nákladním automobilu a dronu.

Současná situace na frontě

Zmíněné periodikum připomíná –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ na východní frontě Ukrajiny ruské síly od loňského podzimu postupují pomalu, ale neustále kupředu. Jedním z prvních kroků Syrského po nástupu do funkce bylo na začátku roku stažení z Avdijivky, ukrajinský ústup pak pokračuje i přes obnovení dodávek zbrojní pomoci ze Spojených států.

Syrskyj upozornil, že ruská invazní armáda se stále rozrůstá – z původních 100 tisíc vojáků plánuje Moskva podle něj do konce roku zvýšit jejich počet na 690 tisíc. Převahu v poměru 2:1 či 3:1 má pak Moskva nad Kyjevem i v oblasti vojenské techniky, dodal.

I přes tuto převahu jsou podle Syrského ztráty ruské armády mnohem vyšší než ukrajinské. Odmítl však upřesnit aktuální počet vojáků v ukrajinské armádě nebo její dosavadní ztráty.

Komentář experta

"Krym je pro Ukrajince klíčový. Má strategickou, vojenskou i ekonomickou hodnotu. Na druhou stranu má stejnou, ne-li vyšší hodnotu pro Rusy. Pokud by Ukrajina dokázala získat Krym zpět, byl by to pro ruské vedení naprosto ponižující a katastrofální scénář. Nedokážu si představit, že by se tak stalo, aniž by Rusko nevyužilo všechny dostupné vojenské prostředky k tomu, aby tomu zabránilo, včetně prostředků hromadného ničení. To nemusí nutně znamenat třetí světovou válku, ale mohlo by to zahrnovat taktické jaderné zbraně. Vedení Kremlu by bylo ochotno akceptovat takovou možnost, pokud by jejich nepoužití znamenalo ztrátu Krymu, který je pro ně zásadní," uvedl Josef Kraus, šéf oboru Bezpečnostní a strategická studia, pro ŽivotvČesku.cz. Kraus publikoval téměř čtyři desítky textů v odborných periodikách, většinou v cizím jazyce.

"Obávám se, že Ukrajina bude muset přijmout, že výsledkem mírových jednání bude ponechání Krymu Rusku. Cokoliv jiného by znamenalo potřebu drtivě porazit Rusko nebo rozpad ruského státu. Jedině tak by Ukrajina mohla Krym získat a udržet, jinak by to vedlo k eskalaci za hranici čehokoliv myslitelného," upřesnil Kraus pro ŽivotvČesku.cz. Oproti tomu oblasti jako Luhansk a Doněck, kde probíhají boje a o které má zájem Ruská federace kvůli ruskojazyčnému obyvatelstvu, nemají zásadní strategický význam.

Anexe Krymu

V roce 2014 došlo k anexi Krymského poloostrova Ruskem, což vyvolalo mezinárodní odsouzení a sankce. Proces anexe začal v únoru 2014, kdy ruské speciální jednotky obsadily strategická místa na Krymu, včetně letišť a vládních budov. Dne 16. března 2014 se konalo referendum pod ruskou kontrolou, ve kterém údajně 97 procent voličů podpořilo připojení Krymu k Rusku. Toto referendum bylo mezinárodně považováno za nelegitimní a konalo se v atmosféře zastrašování.

Ruský prezident a novodobý diktátor Vladimir Putin následně 18. března 2014 podepsal smlouvu o připojení Krymu k Ruské federaci. Tento krok byl rychle schválen ruským parlamentem a formálně dokončen 21. března 2014​.

Anexe byla široce odsouzena jako porušení mezinárodního práva. A vedla k zavedení sankcí ze strany západních zemí. Přesto se situace na Krymu od té doby nezměnila a poloostrov zůstává pod kontrolou Ruska. Mnozí odborníci a historici upozorňují na složitou a různorodou historii Krymu, který byl v minulosti součástí několika různých státních útvarů, a varují před přijetím narativu, který legitimizuje ruskou anexi​.

Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.