Umím předpovědět čísla v loterii a chodí za mnou slavní lidé, říká vědma Barbara Kočková

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Profimedia.cz
Josef Šťastna | Redaktor
[email protected]
Publikováno: 13. 1. 2021

Kartářka a vědma Barbara Kočková (52) patří mezi ženy, které vidí to, co většině lidí zůstává skryto. A to je možná dobře, protože každý odhalenou pravdu neunese. "Nejhorší předpovědi se týkají úmrtí. A nikdy nedělám výklad sama sobě," uvedla vědma v rozhovoru pro ŽivotvČesku.cz.

Každý člověk by rád věděl, co ho čeká v budoucnosti. Ale ne každý to unese. Od nepaměti lidi zajímalo, co přijde za rok, zda se urodí obilí, jak dopadne důležitý hokejový zápas, zda si vzít za muže chlapce ze sousední Lhoty a nebo zda se děti dostanou na školu. Touha vidět »za roh« je odvěká. Kartářka a vědma Babora Kočková v rozhovoru pro ŽivotvČesku.cz popisuje, že i věštění a výklad karet má pravidla. A nevyplatí se nic porušovat.

Uměla jste »čarovat« už jako malá holka?

Věštbám se věnuji opravdu od malička, protože jsem se narodila kartářce a čarodce. Rozdíl mezi čarodějnicí a čarodkou je jednoduchý: čarodějnice dělá i černou magii, čarodka výhradně bílou magii. Dá se to do jisté míry naučit, ale vrozené schopnosti jsou o něčem úplně jiném. Pokud se dědí z generace na generaci, tak vědma nehádá, ale zkrátka ví. Dělala to i babička, prababička a praprababička.

Kdy jste si poprvé uvědomila, že vidíte dál než ostatní?

Poprvé jsem si schopnosti uvědomila asi v devíti letech, když jsme byli v Maďarsku. V jednom městečku jsme na chvíli zastavili a já tátovi říkala, že za vysokou zdí je jezero a na něm labutě. Mapu jsem předtím neviděla, přes zeď také nebylo cokoli vidět. Všichni mysleli, že mi straší ve věži. Pak se to ale potvrdilo. A já začala poznávat, co vše umím. Často jsem například dopředu věděla, co se kde bude dít.

Musí se vědma vždy klienta zeptat na datum jeho narození?

Datum narození chci znát z důvodu, že výklad dělám přes univerzum a vždycky žádám o pomoc anděly. Datum narození je jako otisk prstu. Vesmír pak ví, že se ptám na konkrétního Pepíka či Frantu.

Když máte dar, proč ho nedáváte zadarmo?

Jako živnost jsem věštění začala provozovat už v roce 1991. Někteří lidé sice řeknou, že když mám ten dar, tak proč se o něj nepodělím zadarmo. Jenže pracuji od osmi od rána do desíti do večera a musím zabezpečit rodinu, zaplatit složenky. Kdo například šije svatební šaty, má přece také dar a ani on se o něj nemůže podělit úplně zadarmo.

Umíte předpovědět čísla v loterii?

To, co umím, považuji za dar a nepokouším ho tím, že bych si zkusila vydělat například u sázek. Čísla do Sportky jsem zkoušela, vyšla mi všechna čísla kromě jediného. Ale nikdy jsem to nedotáhla do konce, že bych si nakonec vsadila tiket. Šlo by o plýtvání darem.

Chodí za vámi i slavní lidé?

Chodí a není jich málo. Ale jména vám neřeknu, to by vůči nim nebylo fér.

Jakou nejhorší předpověď jste zažila?

Úplně nejhorší bylo, když jsem se dozvěděla, kdy mi zemře maminka. Výklad sama sobě nedělám, člověk je ovlivněný emocemi a vším okolo. Když potřebuji něco vědět, zavolám holkám z mé věštírny. Aniž bych se ale na maminku ptala, informace o tom mi začala chodit od března, v prosinci nakonec odešla. A to bylo strašné. Byly jsme na sebe velmi psychicky navázané, takže její smrt pro mě byla obrovským utrpením. A vědět to celý rok dopředu, to bych nikomu nepřála.

Odmítla jste někdy výklad či věštbu?

Jedna paní po mně chtěla, ať zařídím jejímu manželovi neštěstí. Našel si totiž mladou přítelkyni. Slibovala mi, že za to finančně zajistí mě i moje děti. Ale já to odmítla. Tohle neexistuje. Oznámila jsem jí, že je to naposledy, co se mnou mluví.

Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.