Vědci zjistili, jak se komárům daří vycítit člověka. O rizicích, která představují komáři v rámci přenosu nemocí, promluvil odborník
Ať už se lidé rozhodnou pro repelent, dlouhé rukávy nebo odpuzovače hmyzu, obávaní komáři si k nim vždy najdou cestu. Vědci nyní tvrdí, že našli mechanismus, který stojí za schopností tohoto hmyzu vypátrat člověka vhodného ke štípnutí. Na rozdíl od většiny živočichů mohou totiž komáři vnímat pachy několika různými cestami. Vyplývá to ze studie, o které napsal list The Guardian. Kde je komárů nejvíce a co udělat, aby se člověk nestal jejich potravou, pro ŽivotvČesku.cz prozradil známý entomolog.
Komáři mají velmi dobrý čich, kterým detekují lidský pot, oxid uhličitý z lidského dechu a teplotu lidské kůže. Zatímco většina živočichů má specifickou sadu neuronů, které poznají jednotlivé typy pachů, komáři mohou podle studie pachy zachytit několika různými způsoby.
"Zjistili jsme, že existuje skutečný rozdíl ve způsobu, jakým komáři kódují pachy, s nimiž se setkávají, ve srovnání s tím, co jsme se naučili u jiných živočichů," uvedla bioložka Meg Youngerová z Bostonské univerzity, jedna z hlavních autorek studie.
Vědci z Rockefellerovy univerzity v New Yorku byli zmateni, když komáři nějakým způsobem dokázali najít lidi, které by mohli kousnout, i poté, co z jejich genomu odstranili celou rodinu proteinů vnímajících lidské pachy.
"Komáři kladou vajíčka buď přímo do vody, anebo i na zem s tím, že pak čekají právě na vodu. O jejich množení či přemnožení rozhodují také takzvané periodické tůně, které vznikají například po přívalových deštích, případně když se někde vylije voda z koryta," popsal pro ŽivotvČesku.cz ideální podmínky pro rozmnožování neodbytného hmyzu entomolog Ivan Gelbič.
Tým pak zkoumal pachové receptory v komářích tykadlech, pomocí kterých detekují chemické látky v okolním prostředí a prostřednictvím neuronů o nich vysílají signál do mozku. Vědci zjistili, že i když komáři přijdou o jeden nebo více receptorů, nemá to vliv na jejich schopnost zachytit lidské pachy. Tento záložní systém se podle autorů studie mohl vyvinout jako mechanismus přežití.
"Komár tropický (Aedes aegypti) je specializovaný na kousání lidí a předpokládá se, že se k tomu vyvinul proto, že lidé jsou stále v blízkosti sladké vody a komáři do ní kladou vajíčka. Jsme v podstatě ideální potravou, takže pud najít člověka je nesmírně silný," řekla Youngerová.
Autoři studie tvrdí, že pochopení toho, jak komáří mozek zpracovává lidský pach, by v konečném důsledku mohlo být využito k prevenci komářího štípání a k omezení šíření nemocí, které tento hmyz přenáší, jako jsou malárie, horečka dengue a žlutá zimnice.
Vědci by podle Youngerové mohli vyvinout směsi, které by byly pro komáry atraktivnější než lidé nebo repelenty zaměřené na ty receptory a neurony, které detekují lidský pach.
"Přenašeči nejsou jen v cizích zemích, na jižní Moravě byla detekována západonilská horečka a v minulých letech už bylo několik případů potvrzených jako smrtelných. Riziko není tak velké jako v tropech nebo subtropech, ale možnost tady je," potvrdil už dříve odborník pro ŽivotvČesku.cz jejich přítomnost v českých končinách.
Omezit riziko štípnutí venku mohou lidé použitím repelentu nebo speciálních svíček odpuzujících komáry. V bytě mohou zase využít repelenty do zásuvky. Nejúčinnější a zároveň zdraví naprosto nezávadnou zbraní proti otravnému hmyzu jsou sítě do oken. "Je ale potřeba zvolit takovou síťovinu, která zabrání průchodu i dalšího hematofágu (cizopasníci sající krev jiných organismů)," doporučil pro ŽivotvČesku.cz uznávaný entomolog.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
