Hmyz

Český svaz včelařů hlásí rekordní zimní úhyny včelstev - včely medonosné. Radostí jim snad může ale být, že včele drvodělce (Xylocopa) se v ČR daří. K vidění je čím dál častěji. Někoho by černý hmyz dosahující délky až 3 centimetry mohl sice vyděsit, k obavám ale není důvod. "Je obezřetná, neškodná a nikoho nenapadá," řekl o chráněném druhu včely pro ŽivotvČesku.cz odborník Augustin Uváčik z Výboru pražských včelařů.

Babí léto je na svém konci a řada domácností si chce do svých domovů naposledy pustit otevřením oken ještě trochu slunečních paprsků. Pozor ale na nechtěné návštěvníky. Velké množství druhů hmyzu totiž hledá právě v tomto období vhodné místo na přezimování. Zejména invazní slunéčka východní se hojně přesouvají do bezpečných zimních úkrytů - často se tak dostanou do domovů lidí. Pro ŽivotvČesku.cz o tom promluvil Oldřich Navrátil z Entomologického ústavu Biologického centra AV ČR a Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity.

Ať už se lidé rozhodnou pro repelent, dlouhé rukávy nebo odpuzovače hmyzu, obávaní komáři si k nim vždy najdou cestu. Vědci nyní tvrdí, že našli mechanismus, který stojí za schopností tohoto hmyzu vypátrat člověka vhodného ke štípnutí. Na rozdíl od většiny živočichů mohou totiž komáři vnímat pachy několika různými cestami. Vyplývá to ze studie, o které napsal list The Guardian. Kde je komárů nejvíce a co udělat, aby se člověk nestal jejich potravou, pro ŽivotvČesku.cz prozradil známý entomolog.

Malé zavalité mušky vypadají poměrně neškodně, dokud se nerozhodnou zaútočit. Řeč je o muchničkách. Štípnutí je velmi bolestivé a může vyvolat zdravotní komplikace. O jak nepříjemnou záležitost jde, veřejně ukázala moderátorka České televize Zuzana Petrů (Neuvirtová) na svém Twitteru. Lékař František Rettich ze Státního zdravotního ústavu pro ŽivotvČesku.cz uvedl, že jako obranu doporučuje syntetické repelenty. "Já jsem ze staré školy, podle mě ty přírodní repelenty jsou možná přátelštější pro pokožku, ale vydrží působit maximálně půl hodiny," uvedl expert.

Včela drvodělka je na české poměry stále vzácná. I přes to se dá spatřit zejména v nižších polohách na území České republiky čím dál častěji. Někoho by černý hmyz dosahující délky až 3 centimetry mohl vyděsit. K panice však není důvod. "Vyhýbá se každému pohybu a neznámému prostředí. Je neškodná a nikoho nenapadá," řekl o chráněném druhu včely pro ŽivotvČesku.cz odborník z Výboru pražských včelařů.

Trápí nejen houbaře, ale i návštěvníky lesa a jeho okolí. Řada lidí má s klošem jelením velmi nepříjemné zkušenosti především kvůli jeho otravným náletům a škrábajícím drápkům. Tento dvoukřídlý hmyz dokáže znepříjemnit život, ale podle parazitologa z Přírodovědecké fakulty UK Jana Votýpky (48) není člověku nebezpečný, i když kousnout může. "Při pohybech po kůži, ve vlasech a vousech vyvolává nepříjemný pocit svědění, navíc má celkem velké drápky na nohách, čímž při pohybu pocitově škrábe. K bodnutí sice může dojít, ale jen výjimečně," řekl pro ŽivotvČesku.cz.

Léto je v plném proudu a vzhledem k počasí se daří houbařům, kteří vyrážejí do lesa za vidinou úspěšného úlovku. Právě pro ně je často obtěžujícím hmyzem kloš jelení, jehož aktivita směrem k polovině léta a začátku podzimu vzrůstá. Profesor parazitologie Václav Hypša z Biologického centra AV ČR popsal, zda může být tento druh pro člověka jakkoli nebezpečný. "Teď člověk narazí na kloše běžně v lese, kde na něj rozhodně bude nalétávat. Ale nesaje na něm, výjimečně se může stát, že bodne. To se však v podstatě nestává," uvedl pro ŽivotvČesku.cz.

Malé zavalité mušky vypadají poměrně neškodně, dokud se nerozhodnou ochutnat lidskou krev. Štípnutí je velmi bolestivé a může vyvolat alergickou reakci i horečku. František Rettich ze Státního zdravotního ústavu jako obranu doporučuje syntetické repelenty. "Já jsem ze staré školy, podle mě ty přírodní repelenty jsou možná přátelštější pro pokožku, ale vydrží působit maximálně půl hodiny," uvedl expert pro ŽivotvČesku.cz.

Sršeň asijská se už v minulých letech pohybovala na území Evropy, ale její výskyt byl zaznamenán i v sousedním Německu. Charakteristicky zbarvený zástupce hmyzí říše z čeledi sršňovitých může být velkým rizikem. Entomolog Tomáš Melichar popsal, jak je to s jejím výskytem na území České republiky, v čem je nejvíce nebezpečná a proč. "Je to další predátor pro včely, které loví. Proto nikdo neví, co tu může způsobit. Velikostí je podobná naší sršni s rozdílem, že je černá," uvedl pro ŽivotvČesku.cz.

Hmyzí říše nabízí nepřeberné množství zajímavých brouků. Mezi ně patří nepochybně puchýřník lékařský (latinsky Lytta vesicatoria), který má nádherné zelené zbarvení. V Česku se může vyskytovat především na jižní Moravě v teplejších měsících, kdy se s ním lze setkat. Obsahuje však terpenoidní jed kantharidin, který může člověku způsobit mimo jiné bolestivé reakce na kůži. Odborník popsal, co při setkání s ním hrozí a k čemu se v minulosti používal. "Pokud si ho vezmete do ruky, začne vylučovat tzv. »hmyzí krev«, který obsahuje jed," uvedl entomolog Aleš Bezděk.

Je všeobecně známo, že včela dokáže svým žihadlem bodnout. Méně už se to ví o čmelákovi, který patří také do rodu blanokřídlého hmyzu čeledi včelovitých. Jako jed má kyselinu mravenčí a i když patří mezi mírumilovný hmyz, pokud použije žihadlo, jedná se o hodně bolestivé bodnutí. "Používají ho ale velmi neradi," vyjádřil se odborník pro ŽivotvČesku.cz.

Stále více se vyskytuje v českých končinách největší příslušnice čeledi včelovitých – vzácná drvodělka. Jedná se o velkou včelu, která může svým tělem připomínat čmeláka. Podobně jako sršeň vzbuzuje svou velikostí strach a lidé by se mohli uchýlit k tomu, že se ji pokusí zabít jakožto hlučný hmyz, kterého se bojí. "Není nebezpečná, je mírumilovná a velmi plachá. Těžko by zaútočila," uvedl odborník z Výboru pražských včelařů.

Když se vysloví název hmyzu »vosa« , řada lidí zpozorní. Z vos mají lidé obavy a považují je zcela za zbytečné. Přitom právě žluto-černý létající hmyz má pozitivní vliv na celkový chod přírody. Z biologického hlediska je totiž mezi včelou a vosou minimální rozdíl. Alespoň to tvrdí odborníci z Karlovy univerzity.

Se sílícím oteplováním v Evropě dochází k migraci různého hmyzu, bohužel i toho nebezpečného. Ať už jde o tropické druhy komárů, kteří mohou způsobit lokální epidemie, tak v poslední době i některého hmyzu jako je majka fialová.

Podle odborníků se v loňském roce přiblížila expanze extrémně nebezpečný druh sršně z Asie. Byl spatřen několikrát v Německu. A letos by se mohl kvůli výhledům směrem k teplejšímu počasí dostat k našim hranicím. Entomologové varují, že agresivní hmyz dělá velké problémy zejména včelařům.