Kloš jelení je postrachem lesa. Bodnout může, drápky na nohách škrábe, vysvětluje parazitolog. Uvedl, kdy je nejaktivnější

Kloš jelení – Ilustrační snímek
Kloš jelení – Ilustrační snímek
Foto: Profimedia
Klára Zaňková | Redaktorka
[email protected]
Publikováno: 17. 8. 2021

Trápí nejen houbaře, ale i návštěvníky lesa a jeho okolí. Řada lidí má s klošem jelením velmi nepříjemné zkušenosti především kvůli jeho otravným náletům a škrábajícím drápkům. Tento dvoukřídlý hmyz dokáže znepříjemnit život, ale podle parazitologa z Přírodovědecké fakulty UK Jana Votýpky (48) není člověku nebezpečný, i když kousnout může. "Při pohybech po kůži, ve vlasech a vousech vyvolává nepříjemný pocit svědění, navíc má celkem velké drápky na nohách, čímž při pohybu pocitově škrábe. K bodnutí sice může dojít, ale jen výjimečně," řekl pro ŽivotvČesku.cz.

Houbařská sezóna je v plném proudu, a davy nadšenců míří do lesa pro cenné úlovky. Také slunné dny lákají k procházce v přírodě a pobytu na čerstvém vzduchu. Tam však člověk během letních měsíců a podzimu snadno narazí na tzv. kloše, kteří jsou především pro některé zkušené houbaře přímo noční můrou.

"Je nutno uvést, že v současné době jsou na našem území dva druhy klošů jeleních. Ten původní - Lipoptena cervi, kloš jelení, je především na vysoké zvěři, jak napovídá české i latinské jméno. Na člověka nalétává poměrně málo. Druhý druh - Lipoptena fotisetosa, který nemá české jméno, je v posledních zhruba deseti až patnácti letech na vzestupu a představuje »onoho« kloše, který často nalétává na lidi při pohybu v lesích. S kloši se člověk nejčastěji setká právě tam, ať už v jehličnatých nebo v listnatých porostech a to po celém území České republiky. Nicméně ve vyšších polohách je četnost náletů poněkud nižší. Vždy však záleží na lokálních podmínkách a nelze paušalizovat. Obecně jsou ale tito kloši vázáni na les," vysvětlil pro ŽivotvČesku.cz Jan Votýpka, parazitolog z katedry parazitologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Podle něj naštěstí nejsou kloši lidem nebezpeční. "Jsou »otravní« - při pohybech po kůži, ve vlasech a vousech vyvolávají nepříjemný pocit svědění, navíc mají celkem velké drápky na nohách, čímž člověka při pohybu pocitově škrábou. K bodnutí sice může dojít, ale to jen výjimečně. Důležité je, že šance přenosu původců onemocnění, například bakterií a podobně, zůstává opravdu mizivá. Kloši, kteří mají křídla - a tedy nalétávají na lidi, se v naprosté většině případů nedávno vylíhli a ještě nesáli na žádném hostiteli. Proto je u nich velmi nízké riziko, že budou nakaženi. Dosud myslím neexistuje jediný zdokumentovaný a potvrzený případ přenosu infekčního agens (choroboplodný zárodek neboli patogen, pozn. red.) z kloše na člověka," řekl pro ŽivotvČesku.cz renomovaný odborník, který se zabývá především výzkumem parazitů a dalších patogenů přenášených krevsajícím hmyzem.

Léto je v plném proudu a vzhledem k počasí se daří houbařům, kteří vyrážejí do lesa za vid...

Kloš nejvíce potrápí při houbaření, procházkách v lese a jeho okolí v období letních prázdnin – ale až do podzimu. "Výskyt záleží na lokálních podmínkách - typu lesa, terénu, orientaci, nadmořské výšce a tak dále, rovněž na aktuálním počasí. Obecně je možno říci, že hlavní aktivita kloše je od června do poloviny října," dodal Jan Votýpka pro ŽivotvČesku.cz.

Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.

Zavřít reklamu