Velký rozhovor s Jiřím Ovčáčkem: Slova o rodině jako přístavu, nové práci a čase Velikonoc

Jiří Ovčáček
Jiří Ovčáček
Foto: Profimedia
Rudolf Šindelář | Redaktor
[email protected]
Publikováno: 9. 4. 2023

Mluvčí exprezidenta Miloše Zemana (78) proslul veřejným škádlením hradních oponentů a také zbožností biblických rozměrů. Právě s niterným prožitkem víry má Jiří Ovčáček spojenou i dobu velikonoční. Pro ŽivotvČesku.cz poskytl velký rozhovor, v nemž promluvil nejen o nejvýznamnějším křesťanském svátku, rodině a dalších životních výzvách.

Pane Jiří, je to měsíc, kdy jste oficiálně opustil zaměstnání mluvčího Hradu. Jak se vám v současnosti daří?

Práce na Pražském hradě byla krásná, zajímavá a mnohé mne naučila. Na druhou stranu, přinášela s sebou i na pozici tiskového mluvčího velkou zátěž v podobě velkého politického dění. To je dramatická odpovědnost, zvláště v tomto čase války a krize. Je nutné si uvědomit, že být dnes hlavou státu nebo v čele vlády je nesmírně složité a nelze očekávat velký potlesk a popularitu jako za dob míru a ekonomické prosperity. Proto cítím určité ulehčení, rád vzpomínám, ale nestýská se mi. Mám se hezky, protože mám přístav, rodinu. S pomocí Boží společně kráčíme dál a dál.

Rozumím. Po pracovní stránce vás čeká něco nového, nebo jste zatím ve fázi, že se rozhlížíte?

Vlastně se ještě malinko rozhlížím. Učinil jsem ale rozhodnutí, že pro nejbližší období se vydám cestou živnostníka. Dává mi to určitou svobodu, možnost pracovat tvůrčím způsobem a využít dovedností, kterých jsem za posledních dvacet let nabyl. Budu pracovat se slovem, to je mi blízké.

V listopadu loňského roku jste vstoupil nečekaně do stavu manželského. Jak si roli manžela užíváte?

Rodina je pro mě na prvním místě. A vše tomu podřizuji, včetně práce. Aby byla rodina šťastná, musí v ní být stále přítomna láska. V každé době, dobré i složité. Svátost manželství není jen krásný obřad v kostele, to je sjednocení dvou lidí v lásce. A tak máme stále za co Pánu Bohu děkovat. Víte, on je Pán Bůh moc hodný, stará se.

Ano, vy jste věřící člověk, předpokládám, že čas Velikonoc je pro vás »speciálním« obdobím. Jak je prožíváte?

Čas Velikonoc by měl být prostorem pro setkávání. Bůh tak miloval člověka, že za něj vydal svého milovaného Syna. To je nezměrná láska. A nic víc, ale přitom je to nejvíce, po nás Bůh nechce, než abychom s láskou k sobě přistupovali. Jak je to pro člověka ale těžké. Proto války, nesnášenlivost a odsuzování bližních za různé reálné i domnělé prohřešky. A tak beru jako poselství Velikonoc, neodsuzuj nikoho, ale snaž se každého pochopit. I toho nejhoršího z nejhorších.

Možná to může působit kuriozně, ale není tomu tak. Chodí Jiří Ovčáček koledovat, případně s pomlázkou vyšupat ženy ve svém okolí?

Tradici dodržím a moje paní a naše stará babička se dočkají v pondělí dodržení tohoto velikonočního zvyku. Ale jen symbolicky. Pomlázku už jsem samozřejmě koupil.

S bývalou hlavou státu, Milošem Zemanem, jste v kontaktu?

Mám teď malou pauzu, ale až se otevře kancelář pana prezidenta, pravidelně se uvidíme a v rámci svých časových možností budu pomáhat s mediálními událostmi. Přátelé se neopouštějí.

Máte v plánu ho navštívit v novém domě v Lánech?

Zatím ne, ale až začne fungovat kancelář, řádně se ohlásím a do Lán rád zavítám. Vše má svůj čas. Není nutno spěchat, už nejsme v hektickém dění Pražského hradu.

A co říkáte na jeho nástupce Petra Pavla?

Je zřejmé, že se s Pražským hradem a duchem tohoto státního a duchovního centra vlasti postupně seznamuje. Nemá to vůbec lehké. Být v této dramatické době prezidentem republiky je nevděčné a benefitů ubývá. Je to dáno, jak jsem už uvedl, válkou a všeobecnou krizí. Nelze se vlastně nikomu zavděčit. Všichni bychom si měli ale přát, aby byl prezident republiky úspěšný.

Vy jste se stal dobrovolníkem v rámci určité pomoci Ukrajině. Navíc vaše manželka je Ukrajinka. Tušíte, co je přesně tím, že před rokem Vladimir Putin vojensky zaútočil na Ukrajinu?

Je to kombinace pýchy, pomstychtivosti a krutosti. Pýcha je matkou všech hříchů. Měli bychom si všichni stále uvědomovat, jak Ukrajina trpí, krvácí. Tolik nevinných obětí! Rusko, to opravdu není romantická pohádka o Mrazíkovi a roztomilí medvídci. Je to země, která se snaží obnovit imperiální velikost, a to vede k válkám. Budu dál pomáhat Ukrajině, cítím to tak srdcem, a ponesu i to, že mi lidé v mé vlastní zemi budou za to spílat.

Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.