Vláda připustila snížení daně na benzin a naftu. Může to způsobit řetězovou reakci, varuje ekonom. Miroslav Kalousek mluví o populismu
Přístup mnohých evropských zemí, které se rozhodly řešit enormně rostoucí ceny pohonných hmot snížením daňové zátěže, česká vláda dlouho odmítala. Teď tuto variantu poprvé připustil ministr financí Zbyněk Stanjura (58). Ekonom Petr Studnička pro ŽivotvČesku.cz popsal, jaké by to mělo následky na životní standard Čechů.
Švédsko, Nizozemsko či Polsko jsou státy, které snížily daň na benzin a naftu, aby tak snížily dopady prudkého růstu jejich cen. Česká vláda tuto variantu, slovy ministra financí Zbyňka Stanjury, připustila až nyní.
"Je třeba si ale na rovinu říct, co lidem skutečně pomůže a co je jen instantní populistické řešení. U aktuálně dražší nafty nás minimální sazby spotřební daně dané evropskou směrnicí pustí nejvýše o 1,50 koruny na litr dolů bez záruky, že se snížená daň promítne do konečné ceny pro motoristy. A vyšlo by nás to zhruba na 9,5 miliardy," uvedl ministr pro Novinky.
"Ze zkušeností na ministerstvu víme, že se v minulosti pokles sazby daně v konečných cenách pohonných hmot příliš neprojevil a zejména krátkodobě zůstal spíše v maržích prodejců. Ty samozřejmě můžeme podle zákona o cenách regulovat, ale nechceme dělat žádná politicky laciná gesta," doplnil pro portál ministr Zbyněk Stanjura, který v listopadu 2021 se stal kandidátem ODS na post ministra financí ČR ve vznikající vládě Petra Fialy (tj. koalice SPOLU a PirSTAN). V polovině prosince 2021 jej do funkce prezident ČR Miloš Zeman jmenoval, a to na zámku v Lánech.
Na dopady, které by tento krok měl a které nemusí být na první pohled zřejmé, upozornil ekonom Petr Studnička. "Rozhodnutí o prominutí DPH je v kompetenci ministra financí a je potřeba říct, že to je plošné opatření. V ceně pohonných hmot se promítá nejen DPH, ale i spotřební daň. A u DPH je potřeba myslet na to, že jakékoliv snížení či prominutí znamená propad do veřejného rozpočtu," uvedl pro ŽivotvČesku.cz.
"A tím, že je to sdílená daň, tak o část těch peněz nejenže přijde státní rozpočet, ale přijdou i rozpočty krajů a obcí. Ten poměr je zhruba 65 procent výnosu daně připadne státu, téměř 25 procent obcím a zbylých 10 procent připadne na kraje. Ty už jsou přitom vlivem uprchlické krize poměrně silně zatíženy mimořádnými výdaji. U spotřební daně je to jednoduší, protože ta se skutečně týká především státu, na kraje a obce by to mělo minimální dopad," zdůraznil ekonom.
Plošné řešení zdražování výslovně odmítá bývalý ministr financí Miroslav Kalousek (61). "Každý populista říká, že chce pomoci všem, ale na to naše země nemá. Mělo by to strašlivé dopady. Stát nemá jiné peníze než peníze všech lidí, nemůžete pomoci všem z peněz všech lidí," přiblížil pro ŽivotvČesku.cz exministr financí s tím, že přesto je pomoc uprchlíkům z Ukrajiny podle něj zásadní.
"Ti lidé utíkají před tím, aby je někdo nezavraždil, takže tím financujeme i vlastní hodnoty, hodnoty humanismu, na to se nemůžeme vykašlat," dodal spoluzakladatel a bývalý předseda TOP 09 pro ŽivotvČesku.cz.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
