Vondráček si naběhl na vlastní vidle. V živém vysílání odmítl "lex pomsta", pak ale přišlo přiznání o Pavlovi
Sněmovna schválila omezení jedné z pravomocí prezidenta republiky. Hlava státu už by podle návrhu neměla pověřovat ani odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací, nově má tento úkon přejít na ministra zahraničí. V posledním vydání diskuzního pořadu Události, komentáře se kvůli tomu střetli Libor Vondráček a Jan Skopeček. A zazněla věta, která kritiku opozice jen přiživila, všimli jsme si v redakci ŽivotvČesku.cz.
Další kolo napětí mezi vládou a prezidentem Petrem Pavlem se ve středu večer dostalo i do pořadu Události, komentáře. Moderátorka Tereza Řezníčková v závěru debaty připomněla, že Sněmovna schválila omezení prezidentské pravomoci u vedoucích stálých misí. Do studia přijali pozvání místopředseda sněmovního ústavně-právního výboru a předseda Svobodných Libor Vondráček z klubu SPD a místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček z ODS.
Řezníčková se Vondráčka zeptala napřímo, zda nejde o takzvaný »lex pomsta«. Tedy o politickou odvetu za spory s prezidentem.
"Ne. Je to tak, že jsme parlamentní republika, nikoli prezidentská. V momentě, kdy současný prezident házel klacky pod nohy vládě, kde to jen šlo, tak nám výstražné kontrolky zablikaly i u této kompetence, která není dána ústavou," uvedl Vondráček.
Podle něj je pravomoc prezidenta v této oblasti nestandardní. "Rozhodli jsme se, že tuto pravomoc předáme vládě, protože jsme parlamentní republika, ne prezidentská. A kdyby pan prezident ještě větším způsobem chtěl dělat naschvály, mohlo by to být riziko pro výkon moci," doplnil.
Moderátorka mu okamžitě připomněla, že pokud »zablikaly kontrolky«, může to vypadat právě jako odveta. Vondráček to odmítl, zároveň ale přiznal, že bez současného prezidenta by návrh pravděpodobně vůbec nevznikl.
"Není to odveta, je to o ostražitosti. Musím se přiznat, že kdyby se pan prezident nechoval tak, jak se chová, tak bych toto nenavrhl. Pravděpodobně bych si ani nevšiml, že to je nějaké riziko," řekl Vondráček a sice odmítl nálepku »lex pomsta«, současně ale připustil, že impulzem k návrhu bylo chování prezidenta Petra Pavla. Dodal však, že změna se nemá týkat jen současné hlavy státu, ale všech budoucích prezidentů.
"Je potřeba si říct, že to bude platit pro všechny budoucí vlády, pro všechny budoucí prezidenty i pro toho, kdo bude 8. března 2028 snad inaugurován. A snad to nebude pan prezident Petr Pavel," uvedl.
Na otázku, zda mu »kontrolky blikají« i u dalších prezidentských pravomocí, Vondráček odpověděl, že aktuálně nikoli. Upozornil ale, že některé pravomoci jsou dány ústavou, zatímco jiné pouze běžným zákonem, což podle něj znamená jinou rovinu debaty.
Skopeček následně Vondráčkův návrh ostře odmítl. Podle něj je zřejmé, že jde o politický naschvál a součást širšího konfliktu s prezidentem.
"Myslím, že je evidentní, že to šprajc je, že to je naschvál, že to je součást boje s prezidentem republiky, což je prostě selhání politické reprezentace. Pokud spolu nejvyšší ústavní činitelé tímto způsobem bojují, tak prohrává politika jako celek," řekl místopředseda Sněmovny.
Skopeček zdůraznil, že ani on nechce posun Česka k prezidentskému či poloprezidentskému systému. Připomněl ale, že přímá volba prezidenta změnila politickou váhu hlavy státu, aniž by se zároveň upravily její pravomoci.
"My jsme si to trochu zkomplikovali tím, že byla schválena přímá volba prezidenta, aniž bychom změnili pravomoci prezidenta nebo upravili jeho roli v českém politickém systému. Byla to vlastně jen změna volby. A ta sama o sobě prezidenta republiky logicky posílila ve srovnání s prezidentem, který byl volen pouze parlamentem," uvedl Skopeček.
Debata o pravomocích prezidenta by podle něj měla probíhat věcně, dlouhodobě a bez ohledu na to, kdo právě sedí na Hradě nebo ve Strakově akademii. Současný návrh podle něj tato kritéria nesplňuje.
"Taková diskuze má být v úplně jiné atmosféře. Má být v klidu, nemá být zatížena tím, kdo je zrovna konkrétně prezidentem republiky nebo premiérem, jaká je vládní koalice a jaké jsou aktuální vztahy vlády s prezidentem republiky," řekl.
Vzápětí přidal nejtvrdší hodnocení celé debaty. "Tato situace je jednoznačně vendetou a odvetou vůči prezidentovi republiky. Takto se pravomoci prezidenta republiky měnit nedají," uvedl Skopeček.
Vondráček na otázku, zda počítá s případným přehlasováním Senátu a veta prezidenta, odpověděl opatrně. "Uvidíme, jak se k tomu postaví. Myslím si, že služební zákon a doprovodný zákon bylo potřeba schválit, že to je ve prospěch efektivity státní správy. A tady to je tisk s tím související," uvedl.
Podstatou schválené změny je přesun pravomoci z prezidenta na ministra zahraničí. Vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací by tak nově nepověřovala ani neodvolávala hlava státu, ale šéf diplomacie. Návrh je součástí širší doprovodné novely k novému zákonu o státních zaměstnancích a nyní míří do Senátu.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
