Začátek konce nadvlády lidí. Digitální marketér Prokop popisuje, co spustila umělá inteligence a co s ní svět čeká

Rozhovor: Umělá inteligence dnes mění marketing, vyhledávání i pracovní trh. Podle Marka Prokopa, nestora digitálního marketingu, ale zatím platí, že bez lidí nefunguje. A za její přešlapy stejně většinou může obsluha. V rozhovoru pro ŽivotvČesku.cz popisuje, jaké modely používá každý den, proč je generativní AI pro část webů »pohroma«, i to, kde vidí reálné riziko - že si lidé zleniví hlavu stejně, jako nám auta »vzala« chůzi.

Marku, umělá inteligence (AI) je fenomén současné doby. Je podle vás dobrý sluha, nebo zlý pán? Jinak řečeno - potřebuje ještě dnes AI víc lidi, než lidé AI?

Pro mě je AI dobrý sluha a asi neznám nikoho, pro koho by byla zlým pánem. Bez lidí zatím nefunguje. Pokud něco špatného zdánlivě dělá AI, ve skutečnosti to dělá člověk, který ji obsluhuje.

Vy s AI aktivně pracujete – a jako marketér a programátor ji předpokládám vidíte hodně prakticky. Jak jste vnímal její nástup? Čekal jste před dvaceti lety, že to přijde takhle rychle, jak to známe ze sci-fi filmů či literatury?

Před dvaceti lety tady AI už dávno byla. Poháněla třeba antispamové filtry v e-mailech nebo programatickou reklamu typu AdWords a zčásti i fulltextové hledání Googlu. Hodně se s ní pracovalo v šachu a Go (prastará strategická desková hra, pozn. red.), protože tyhle hry se pro zkoumání neuronových sítí velmi dobře hodí. Já shodou okolností Go hraju a díky tomu jsem sledoval pokusy tuhle hru »naprogramovat«, které začaly na amerických univerzitách už v 60. letech 20. století a trvaly dalších 50 až 60 let. Takže když AlphaGo v roce 2017 porazila nejsilnějšího lidského hráče, bylo mi hned jasné, že jde o začátek konce nadvlády lidské inteligence. Nicméně ten definitivní konec může ještě pořád přijít až za hodně dlouho.

Někde jsem slyšel, že používáním AI lidé vlastně »zadarmo pracují« pro firmy, které tyto systémy poskytují, a to tím, že je učí na svých datech a zadáních. Souhlasíte s tímto pohledem?

Přijde mi to trochu zaujatý výklad, ale možný samozřejmě je. My všichni celý život v tomto smyslu zadarmo pracujeme pro jiné lidi. Když si něco koupíte, pracujete tím dokonce za své peníze pro obchodníka. Jednak mu uděláte tržbu, ale navíc mu dáte informaci, že jste ochoten si tu věc za danou cenu koupit. A obdobnou informaci mu dáte, když si tu věc nekoupíte. On pak tu informaci využije při rozhodování, co a za kolik bude prodávat. Dosud jsme svým chováním učili jen jiné lidi nepřímo. Teď je učíme prostřednictvím systémů strojového učení.

Používáte více AI modelů. Vidíte mezi nimi zásadní rozdíly, a podle čeho si vybíráte, který použít? Jde jednoznačně říct, který je třeba nejlepší?

Denně používám nástroje tří hlavních poskytovatel: OpenAI (dělá známý ChatGPT), Anthropic (Claude a Claude Code) a Google (Gemini, NotebookLM). Každý z nich nabízí víc LLM modelů (Large Language Model – velký jazykový model, pozn. red.), takže modelů denně používám okolo pěti. Vůbec nejčastěji používám poslední půlrok Claude Code, který automaticky volí mezi třemi modely od Anthropicu.

A je nějaký nejlepší?

Žádný z těch hlavních modelů není nejlepší. Ty největší/nejsilnější jsou v delším časovém horizontu srovnatelné, ty slabší jsou zase rychlé a levné. Řekl bych, že víc než modely už dneska hrají větší roli věci okolo. Jaké má LLM k dispozici nástroje (hledání na webu, čtení webových stránek, práce s lokálními soubory atd.), jak si umí práci zorganizovat (plánování úkolů, řízení agentního cyklu), jak pracuje s kontextovým oknem (subagenti, skills) atd. Tohle všechno dneska dělá hlavní pokrok v užitečnosti AI. Samotné modely se na tom pokroku podílejí už méně než třeba před rokem nebo dvěma.

Jak konkrétně dnes AI využíváte ve své práci jako digitální marketér – v čem vám reálně pomáhá a v čem vás naopak spolehlivě štve?

Používám AI ve své práci úplně na všechno. Každý úkol, který mám řešit, s výjimkou triviální rutiny, jdu nejdřív prodiskutovat s AI. Na tenhle úvodní brainstorming většinou používám ChatGPT a Gemini. Složitější úkoly pak řeším pomocí Claude Code, což je zatím nejlépe fungující agent schopný pracovat v lokálním prostředí. »Code« v názvu trochu mate, protože je primárně určený programátorům, jenže ve skutečnosti je schopen dělat skoro cokoli. Můžu s ním třeba napsat článek a rovnou ho publikovat na webu, nedávno jsem experimentálně ověřil, že je schopen si v komentářích povídat s mými přáteli na Facebooku apod.

Nicméně kdybych měl říct, v čem mi AI pomáhá nejvíc, odhaduju tak 75 procent času, pak to jsou marketingové datové analýzy, které dělám pro klienty. Píšu je v jazyce R a Claude Code mi tuhle práci zrychluje několikanásobně.

Google už přímo do vyhledávání nasazuje generativní AI, což mění chování uživatelů a návštěvnost webů. Jak se to promítá do SEO, které bylo pro weby roky klíčové? Je to pro weby začátek »pohromy«, nebo jen změna pravidel hry?

Je to pohroma pro weby, které těžily z generických informací typu jak uvařit svíčkovou, nebo co vidět v Londýně. Tyhle weby kdysi vytěžily nějaké obecné lidské znalosti a zprostředkovaly je těm, kteří je ještě neznají. AI v podstatě dělá totéž, jen mnohem rychleji, levněji a lépe. Zákonitě tedy musí vyhrát.

Aby dnes web uspěl, musí nabízet něco, co AI ještě neumí, nezná, nebo to od ní z nějakého důvodu lidé nechtějí. Tyhle příležitosti tu byly i dřív, ale teď jsou mnohem důležitější. Zároveň není lehké je najít a hlavně jich není tolik, takže AI pro web opravdu představuje významnou redukci obchodních příležitostí.

Když se podíváme na pracovní trh. Mluví se o tom, že AI se brzy masivně adaptuje do praxe a řadu profesí promění. Vidíte před námi spíš černý scénář, nebo příležitost?

Tohle se velmi těžko odhaduje. Je evidentní, že poptávka po mnoha profesích silně poklesne a některé zcela zaniknou. Tahle část jde odhadnout vcelku snadno. Ale pak je druhá strana mince. Ve všech podobných situacích v historii zároveň plno nových profesí vzniklo a dohromady práce přibylo. Jenže tohle už předpovědět neumíme.

Kočí si před 120 lety asi říkali: »hmm, povozy zaniknout, nahradí je auta, musím se přeškolit na řidiče«. Jenže nakonec vzniklo s auty mnohem víc pracovních míst jinde než za volantem. Ve fabrikách, u benzínek, v autoservisech, při stavbě garáží a silnic a podobně...

Existuje podle vás segment práce, kde AI nebude dlouhodobě potřeba, nebo kde bude její přínos omezený?

Řekl bych, že AI se bude minimálně na plánovací, organizační a administrativní úrovni používat všude. Takže třeba pečovatelku o seniory AI nenahradí, ale bude jí plánovat směny a docházky ke klientům, vést účetnictví a podobně.

Když se dnes mladí rozhodují, čím chtějí být, aby je AI svými schopnostmi nezastínila nebo úplně nenahradila – které profese jim podle vás mohou dávat největší smysl a dlouhodobou perspektivu?

Nemám tušení. Kdybyste stejnou otázku položil komukoli za posledních sto let, dostával byste jen chybné odpovědi. Svět se proměňuje příliš rychle. Mladí lidé by se měli naučit myslet a pracovat. A pokud možno si vybudovat psychickou i fyzickou odolnost, protože to se neztratí nikdy.

Co říkáte obavám, že kvůli AI lidé začnou méně kriticky myslet a budou »delegovat« vlastní úsudek na stroj? Vidíte to už teď v praxi?

Ano, tohle riziko je reálné a vidím ho na sobě i kolem sebe. Je to stejné, jako nás auta odnaučila chodit a běhat, takže jsme nakonec museli začít cvičit jen proto, abychom se udrželi v kondici. Nepochybně vzniknou nějaké »mentální posilovny« pro lidi, kteří o tohle posilování přijdou v práci.

A jak to vidíte s dezinformacemi a AI?

Dezinformace jdou s AI produkovat mnohem rychleji, levněji, ve větším objemu a přesvědčivější. Dočasně to ovlivní politiku a kvůli podvodům i osobní bezpečí, ale věřím, že si po čase lidi zvyknou a naučí se s tím zacházet.

Může si podle vás AI začít žít »svým životem«, a to například tím, že se bude chovat nepředvídatelně, obejde pravidla, nebo se bude sama účelově optimalizovat?

AI obecně někdy v budoucnu může, ale neumím odhadnout kdy. Současná AI toho schopná není a spíš to vypadá, že v této podobě (tj. velké jazykové modely, LLM) ani nikdy nebude. Možná bude potřeba nějaká další technologická AI revoluce.

Pochopí podle vás někdy lidský humor či city?

Ano, to dokáže už dnešní technologie LLM. Jen k tomu potřebuje učicí data z reálného života – jak lidé na co reagují, co při tom cítí atd. Taková data se obtížně získávají, takže to bude ještě nějakou dobu trvat, ale řešitelné to je.

Dvojice výzkumníků Eliezer Yudkowsky a Nate Soares varovala, že pokud lidstvo vytvoří superinteligenci, může nás zničit i bez nepřátelství – stačí, když vůči nám bude lhostejná a půjde si za svými cíli. Jak tuhle argumentaci čtete vy?

Jistě mají pravdu v tom, že nás superinteligence může zničit. Zničit lidstvo může plno věcí od velké přírodní katastrofy, přes pandemii až po jadernou válku. Nicméně zatímco supervulkán může bouchnout kdykoli a stejně tak kdykoli se může objevit nový smrtící virus, zničující superinteligence se nejspíš pár desítek let ještě neobjeví...

A když to celé uzavřeme výhledem - jak podle vás bude vypadat svět s AI za deset let? Pocítíme zásadní změny v každodenním životě i v byznysu?

Lidská společnost má hodně velkou setrvačnost, takže za 10 let se toho zase tak moc nestane. AI (ve smyslu LLM) je dneska asi v podobné fázi vývoje, jako byl internet v roce 1997. A kde byl internet v roce 2007? Připojení doma měla možná polovina populace, většina populace ještě nikdy přes internet nenakoupila. Lidi se adaptují velmi dobře, ale chvíli jim to trvá.

Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.