Žádná válka není fér. Šándor okomentoval americký mírový plán pro konec války na Ukrajině
Komentář: Americký návrh mírového plánu, který má ukončit ruskou válku proti Ukrajině, předpokládá, že okupovaný Krym a také celé oblasti Doněcká a Luhanská na východě Ukrajiny budou de facto uznány za ruské, a to i Spojenými státy. Chersonská oblast a Záporožská oblast na jihu země pak mají být rozděleny podle současné frontové linie. Informovala o tom v noci na dnešek agentura AFP, která kopii plánu viděla. Plán by v případě schválení navíc zabránil nejen vstupu Ukrajiny do NATO, ale i rozšiřování Severoatlantické aliance v budoucnu o další země. Napsala to agentura AP, která měla rovněž možnost do návrhu nahlédnout a podle níž by to znamenalo zásadní vítězství pro Moskvu, jež vnímá NATO jako možnou hrozbu. Pro ŽivotvČesku.cz návrh okomentoval bezpečnostní expert a komentátor Andor Šándor.
"Žádná válka není fér a těžko z ní může vzejít férový výsledek. Proto bych vůbec nezaváděl pojem »spravedlivý mír«, je to termín, kterému nerozumím a který bych přirovnal ke kvadratuře kruhu. V současné situaci, kdy neexistuje reálná možnost zvrátit to, co Rusko na Ukrajině získalo vojenskou silou, jinak než přímým vstupem amerických ozbrojených sil do konfliktu, což je scénář, který je politicky i bezpečnostně krajně nepravděpodobný, považuji aktuálně nabízené řešení za nejméně špatnou variantu, kterou mohou Ukrajinci dostat. Je na nich, zda ji přijmou. Ano, je pravda, že návrh více favorizuje Rusko, ale pokud neexistuje jiná cesta, jak válku zvrátit, domnívám se, že obsahuje určité záruky, které jiné varianty postrádaly. Alternativou je »zamrzlý konflikt« bez jakékoliv dohody, ale ten Evropě nepomůže vůbec, protože riziko obnovení bojů a další eskalace by nadále viselo ve vzduchu," uvedl pro ŽivotvČesku.cz Šándor s tím, že je potřeba se mimo jiné dívat na dopady války v širším kontextu.
Návrh o 28 bodech podle AFP dále stanoví, že ukrajinská armáda bude omezena na 600.000 vojáků. Severoatlantická aliance (NATO) se má podle plánu zavázat, že nerozmístí své jednotky na Ukrajině a že evropské stíhací letouny budou umístěny na základnách v Polsku.
Návrh počítá i s »bezpečnostními zárukami« pro Ukrajinu, jejich obsah však není v dokumentu blíže specifikován. Předpokládá také obnovu země, v níž se mají angažovat Spojené státy a má být financována až do výše 100 miliard dolarů (2,1 bilionu Kč) ze zmrazených ruských aktiv. Současně by se vytyčila cesta k opětovnému začlenění Ruska do globální ekonomiky, včetně budoucího zrušení sankcí. Rusko by se také vrátilo do skupiny známé dříve jako G8, píše AP.
Podle plánu by mimo jiné měla obnovit provoz Záporožská jaderná elektrárna pod dohledem Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) s tím, že 50 procent vyrobené elektrické energie by směřovalo na Ukrajinu a 50 procent do Ruska, napsala AFP.
Přijetí návrhu by znamenalo, že ruský prezident Vladimir Putin, na jehož rozkaz Rusko v únoru 2022 napadlo sousední zemi, získá i území, které ruská vojska nedokázala dobýt na bojišti, podotýká AP. Podle návrhu by Moskva ovládla celý Donbas, přestože zhruba 14 procent tohoto území zůstává v rukou Ukrajiny. Odstoupení území navíc zakazuje ukrajinská ústava a prezident Volodymyr Zelenskyj tuto možnost v minulosti opakovaně vyloučil.
O novém mírovém plánu podporovaném Washingtonem v posledních dvou dnech informovaly z nejmenovaných zdrojů tiskové agentury a média, jeho přesné parametry však zůstávaly nejasné. AFP například ve středu večer s odvoláním na vysoce postaveného činitele informovala o požadavku na snížení stavu ukrajinské armády až na 400.000 vojáků, tedy o více než polovinu.
Spojené státy o obsahu plánu, který podle médií vypracovali zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff a vyslanec Kremlu Kirill Dmitrijev, dosud oficiálně neinformovaly. Bílý dům už dříve uvedl, že Trump jej podporuje a že je dobrý pro obě strany. Ve čtvrtek večer pak Bílý dům podle agentury Reuters sdělil, že plán byl navržen tak, aby »reflektoval realitu situace«.
Plán byl vypracován také po jednání se šéfem ukrajinské bezpečnostní rady Rustemem Umerovem, jenž po několika úpravách s většinou jeho bodů souhlasil, napsala agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného amerického činitele.
Návrh mírového plánu ve čtvrtek obdržel Zelenskyj poté, co se v Kyjevě sešel s vysoce postavenými vojenskými činiteli Spojených států. Ukrajinská strana se s Američany dohodla, že bude pracovat na jednotlivých bodech plánu tak, aby to vedlo k důstojnému ukončení války, oznámila kancelář prezidenta. Sám Zelenskyj pak řekl, že Ukrajina potřebuje mír, který bude respektovat její nezávislost, suverenitu a důstojnost, ale že nemá v úmyslu bránit diplomatickému úsilí.
Americký návrh na ukončení války na Ukrajině není podle německého ministra zahraničí Johanna Wadephula hotovým plánem, ale spíše příspěvkem ke snaze dostat Rusko a Ukrajinu k jednacímu stolu. Ministr to řekl ve čtvrtek večer veřejnoprávní stanici ZDF. Zahraniční agentury mezitím v noci na dnešek zveřejnily 28 bodů návrhu, který počítá mimo jiné s uznáním Krymu a celé Doněcké a Luhanské oblasti na východě Ukrajiny za ruské.
"Z mého pohledu to není žádný plán," řekl Wadephul. Doplnil, že zabíjení na Ukrajině musí konečně přestat, a proto je každý pokus o ukončení bojů a zahájení rozhovorů správný a je třeba jej podpořit. V rozhovoru se stanicí ZDF hovořil Wadephul o »návrzích« a zdůraznil, že je vše ještě neurčité.
Wadephul řekl, že i americký ministr zahraničí Marco Rubio hovořil o výčtu témat a možností, o kterých je třeba jednat. Německý ministr zahraničí také uvedl, že ve čtvrtek hovořil po telefonu se zmocněncem amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Ukrajinu Stevem Witkoffem, který podle médií americký návrh vypracoval spolu s ruským vyslancem Kirillem Dmitrijevem.
Podle agentur by 28bodový plán, kterým chtějí Spojené státy ukončit válku na Ukrajině, znamenal mimo jiné uznání ukrajinského poloostrova Krymu a východoukrajinských oblastí Doněcké a Luhanské za ruské, stejně jako těch částí Chersonské a Záporožské oblasti, které nyní Rusko okupuje. Plán by v případě schválení navíc zabránil nejen vstupu Ukrajiny do NATO, ale i rozšiřování Severoatlantické aliance v budoucnu o další země. Návrh ve čtvrtek obdržel i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Podle Wadephula je pro Německo zásadní, aby Ukrajina dostala u jednacího stolu co nejlepší a rovnocennou pozici. Prvním důležitým krokem by nyní podle něj bylo, aby na Ukrajině zavládlo příměří. Rusko zahájilo rozsáhlou invazi na Ukrajinu v únoru 2022, Rusko v poslední době pomalu a za vysokou cenu, ale setrvale postupuje na západ a okupuje další ukrajinská města a vesnice. Dříve ve čtvrtek Wadephul prohlásil, že musí být jasné, »že si Ukrajina zachová svou suverenitu, ať už v jakémkoli územním rozsahu«.
Ukrajina čelí intenzivnímu tlaku ze strany Spojených států, aby rychle přijala plán na ukončení bojů vytvořený administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa a Moskvou. Zástupci americké strany chtějí, aby ho ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přijal do 27. listopadu. S odvoláním na nejmenované ukrajinské činitele o tom na svých internetových stránkách píše britský list Financial Times (FT).
Zástupci americké administrativy dali Zelenskému najevo, že Trumpovi lidé pracují na »agresivním« harmonogramu pro dokončení návrhu a že jejich cílem je zakončit válku do konce roku. Podle ukrajinských činitelů Američané očekávají, že Zelenskyj dohodu podepíše »před Dnem díkuvzdání«, který se slaví poslední čtvrtek v listopadu. Pak chtějí dohodu prezentovat v Moskvě a celý proces uzavřít začátkem prosince.
Podle FT je nicméně nepravděpodobné, že se Američany prosazovaný harmonogram podaří dodržet, protože podle zástupců ukrajinské prezidentské kanceláře plán obsahuje několik bodů, které pro Kyjev znamenají nepřekročitelnou mez. Pracují proto na protinávrzích, které představí americké straně. Také se očekává, že ukrajinská občanská společnost se postaví proti jakékoliv dohodě, která se dá považovat za kapitulaci Ukrajiny nebo za příznivější pro Rusko. Jeho armáda invazi na Ukrajinu vede od 24. února 2022, kdy na sousední zemi zaútočila na rozkaz šéfa Kremlu Vladimira Putina.
"Je to nehoda o vzácných nerostech 2.0," podotkl nejmenovaný vysoce postavený ukrajinský činitel v narážce na dohodu, při jejímž vyjednávání ukrajinská strana rovněž byla pod tlakem Trumpovy administrativy a díky které Spojené státy získaly přístup ke strategickým surovinám na Ukrajině.
Návrh, pro který chtějí Američané získat souhlas Ukrajiny, například předpokládá, že se země napadená Ruskem de facto vzdá Krymu, Luhanské a Doněcké oblasti a že Chersonská a Záporožská oblast budou rozděleny podle současné frontové linie. Osmadvacetibodový plán by v případě schválení navíc zabránil nejen vstupu Ukrajiny do NATO, ale i rozšiřování Severoatlantické aliance v budoucnu o další země a přinutil by pro Ukrajinu snížit početní stav jejích ozbrojených sil. O omezeních pro ruskou armádu se návrh nezmiňuje.
Maďarský premiér Viktor Orbán, který navzdory ruské agresi vůči Ukrajině udržuje dobré vztahy s Moskvou, dnes v maďarském státním rozhlasu k návrhu řekl, že se domnívá, že »jsme v rozhodujícím okamžiku, klíčové budou příští dva až tři týdny«. Uvedl, že na obzoru je mírový summit v Budapešti.
To, že se v maďarské metropoli chystá americko-ruská vrcholná schůzka, oznámil v polovině října Trump, kterého Orbán považuje za svého spojence. Po necelých dvou týdnech ale šéf Bílého domu uvedl, že se schůzka s Putinem neuskuteční.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
