Zdeněk Hřib promluvil o tom, že Praha není nafukovací. Zdůraznil ale, že sociální a zdravotnické služby by bez Ukrajinců mohly už zavřít
Šéf Prahy Zdeněk Hřib (40) zjistil v posledních týdnech, jaké to je, když někdo nemůže v noci zamhouřit oči. Kvůli masivní uprchlické vlně řeší nonstop situaci, aby nedošlo k omezení standardu Pražanů. Ovšem kapacit ubývá a další příliv lidí prchajících z Ukrajiny před válkou může znamenat problém. Redakci ŽivotvČesku.cz popsal další postup, upozornil, že hlavní město není nafukovací, ale zároveň zdůraznil, že bez Ukrajinců by zůstala neobsazena nepopulární pracovní místa.
Pane primátore, masivní válečná uprchlická vlna bude mít zcela jistě dopady na řadu sektorů, a to ať jde o ekonomiku, zdravotnictví, školství, oblast bydlení a podobně. Praha je stále nejvyhledávanější cílovou destinací Ukrajinců. Nebudu konkrétní, ale obecně se zeptám, mají se Pražané něčeho obávat, je riziko, že dojde ke snížení jejich standardu?
Pomáháme Pražanům v nouzi a dál pracujeme pro Prahu. K tomu navíc pomáháme lidem, kteří utíkají před válkou. Tyhle oblasti naší práce se vzájemně nevylučují a fungují souběžně. Práce pro Prahu neustala, vše běží dál. Stavíme rekordní množství tramvajových tratí, P+R parkovacích míst i nových přemostění Vltavy a na území Prahy se staví rekordní množství bytů. Rozhodně nekončí ani podpora Pražanů v nouzi, naopak. Dál pronajímáme městské byty ohroženým skupinám obyvatel (senioři, samoživitelky, samoživitelé, lidé se zdravotním postižením) a podporovaným profesím jako třeba zdravotníci. Mohu ujistit všechny obyvatele města, že kvůli pomoci lidem prchajícím před válkou nebudou přicházet o práci ani o místa ve školách a školkách pro své děti.
Ministr vnitra Rakušan se domnívá, že finální číslo, tedy kolik uprchlíků do ČR dorazí, bude záležet samozřejmě na vývoji konfliktu, je 600 tisíc. Praha se oficiálně zvětšila o 61 tisíc lidí, počty mohou být o deset až dvacet procent vyšší. Co vedení města dělá pro adaptaci a integraci těchto lidí, aby nebyli závislí na sociálním systému?
Víte, zajistit zázemí pro lidi prchající před Putinovou válkou bude bezesporu běh na dlouhou trať.
Tomu se dá rozumět, ale co s tím?
No, je třeba volit udržitelná řešení opřená o kvalitní data a expertní doporučení. V Praze na tomto usilovně pracujeme. S vládou taky budeme vyjednávat například o zajištění finančních prostředků na rozšíření školních tříd v Praze tak, aby se dostalo na všechny. Víme, že uprchlíci z Ukrajiny se u nás chtějí zapojit do pracovního procesu, toto řeší intenzivně státní Úřad práce a není to nic nového. Ostatně je obecně známo, že některá zařízení sociálních služeb nebo zdravotní péče by mohla bez pracovnic z Ukrajiny už dávno zavřít.
Zmínil jste teď, že řada žen, které dominují, pokud jde o počty uprchlíků před válkou včetně dětí, může najít uplatnění v sociálních službách, což asi ocení senioři, kteří jsou sami či se o ně nikdo nestará a podobně. Dokážete odhadnout, kolik Ukrajinců se po válce vrátí zpět domů a kolik tady zůstane?
Při řízení města v době krize je důležitější než jindy rozhodovat se na základě dat a ne dojmů. Proto si necháme zpracovat analýzu, která přiblíží postoje a případné plány příchozích lidí z Ukrajiny tak, abychom jako město přišli s co nejlepším plánem, jak sladit jejich potřeby s potřebami místních obyvatel, a tak se nikdo necítil opomenut.
Dobře, rozumím, že se chcete odhadům bez nějakých dat vyhnout, což dává logiku. Ale pokud by se konflikt vlekl a byl další příliv lidí z Ukrajiny, jaké je řešení, kolik Praha ještě unese?
Od začátku ukrajinské války je Praha v rámci Česka regionem s největším počtem příchozích uprchlíků. V přepočtu na místní obyvatele jich sem přišlo až čtyřikrát víc než do jiných krajů. Možnosti Prahy ale bohužel nejsou neomezené, a tak dlouhodobě apelujeme na vládu, aby přišla s funkčním relokačním mechanismem, který by zajistil, že zátěž jednotlivých regionů bude srovnatelná. Potřeba to bude i do budoucna, z dlouhodobého pohledu. V Praze například nedává smysl stavět velké množství nových škol, když v jiných regionech budou stále volné kapacity.
To logiku dává. Zajímá mě, v čem vidíte největší problém, pokud jde o současnou situaci?
Dostáváme se teď do klíčového bodu. Po prvotním šoku, mobilizaci společnosti a obrovské vlně solidarity se může začít dostavovat vyčerpání tématem. Zástupce vysokého komisaře OSN pro uprchlíky mě při setkání varoval, že po zkušenostech z jiných válek a humanitárních krizí k tomuto dochází právě přibližně po šesti týdnech. Prosím proto všechny, abychom situaci na Ukrajině neustále sledovali a podporovali boj za svobodu a demokratické hodnoty, protože tohle je i náš boj. Nesmí dojít k tomu, že Putinovo zlo začne být relativizováno a tolerováno. Už jenom proto, že pokud by Ukrajina padla, tak my tady jsme pravděpodobně další na řadě a obyvatelé našich měst budou masakrováni ruskou armádou tak, jako to nyní vidíme ve zprávách z Ukrajiny. Nesmíme ani dopustit, aby se rozšířila apatie a prosadily se již objevující se hlasy, které situaci zlehčují, či dokonce zneužívají a vyvolávají nesmyslné obavy, že když se pomáhá Ukrajině, nepomáhá se českým občanům.
Je tedy práce dobrovolníků naprosto klíčová?
Rád bych vyzdvihl práci všech dobrovolníků, kteří jsou pro zvládnutí tak obrovského počtu příchozích nepostradatelní. Mají můj nesmírný obdiv a velice jim děkuji. Dobrovolnická pomoc bude potřeba i nadále a dlouhodobě. Nejen ti, kdo umí ukrajinsky, se mohou dále hlásit na webu Integračního centra Praha (icpraha.com).
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
