Život po smrti a vidění duchů pohledem slavné české kartářky. Lidé jsou prý ve své podstatě energie, která nezaniká
Některé děti často tvrdí, že vidí duchy, cítí přítomnost zvláštních bytostí nebo zažívají jiné nevysvětlitelné jevy. Jde o fenomén, který fascinuje mnoho rodičů, vědců i duchovních. Helen Stanku, známá kartářka, pro ŽivotvČesku.cz uvedla, že »citlivější« děti jsou v prvních letech života přirozeně otevřené duchovnímu světu, protože ještě nemají »uzavřené« své vnímání duchovních entit. Podle ní vidí duchovní bytosti, které dospělí již nevnímají, a tato schopnost se s věkem postupně vytrácí.
Duchovní vnímání dětí: Věda a vývojová psychologie
Existuje několik vysvětlení, proč děti mohou být vnímavější vůči nadpřirozeným jevům - duchovním entitám, duchům nebo energiím. Z pohledu vývojové psychologie děti ve věku tří až sedmi let mají stále problém rozlišovat mezi fantazií a realitou. Jean Piaget, významný psycholog, popisoval na webu Michiganské státní univerzity, že děti často neodlišují skutečné a smyšlené postavy, což potvrzuje i studie z roku 2011, kdy děti ve věku 3 až 5 let rozpoznaly reálné postavy od smyšlených jen z 40 procent. Vývojový aspekt může způsobit, že děti vnímají běžné podněty jako duchy nebo jiné paranormální entity.
Vysvětlení z pohledu neurověd a fyziky
Další vědecké vysvětlení se opírá o teorii takzvané pareidolie – což je jev, kdy mozek interpretuje náhodné vzory jako něco významného. Tento fenomén se může projevit například tím, že lidé vidí tváře v oblacích nebo slyší hlasy v šumu. Podle studie publikované ve Frontiers for Young Minds mohou děti – a i dospělí – interpretovat temné stíny nebo nezřetelné zvuky jako duchy, protože jejich mozek se snaží vyplnit mezery v informacích.
Zajímavým fyzikálním fenoménem, který může ovlivnit naše vnímání, jsou nízkofrekvenční zvuky. Jde o zvuky, které lidské ucho běžně neslyší a mohou vyvolat pocity neklidu, strachu nebo také »přítomnosti« duchů. Tento jev byl popsán i při řešení některých »strašidelných« lokalit, kde byly detekovány nízkofrekvenční vibrace, které vyvolávaly v lidech pocity nadpřirozena.
Duchovní a energetické vysvětlení
Z duchovního hlediska Helen Stanku pro ŽivotvČesku.cz uvedla, že lidé jsou prý ve své podstatě energie, která po smrti nezaniká, ale přechází k »velkému zdroji«. Tento pohled na energii je základem mnoha duchovních tradic a víry ve svět po smrti.
Některé duše, které nedokončily svou životní cestu, mohou podle ní bloudit nebo se přichytit na člověka, což může údajně způsobit ztrátu energie a zdravotní potíže. Zajímavý je také její názor, že citliví jedinci, kteří duchy vnímají, mohou být požádáni o pomoc.
V kontextu sebevraždy se často diskutuje o tom, co se stane s duší poté, co někdo dobrovolně ukončí svůj život. Z duchovního hlediska, podle kartářky Helen Stanku, jak uvedla pro ŽivotvČesku.cz, duše, která spáchala »v nějakém ohledu« sebevraždu, může zůstat v »bloudícím« stavu. Tento stav nastává proto, že duše prý nesplnila své poslání nebo lekci, kterou si předsevzala před zrozením. Nemůže proto přejít do »svého tunelu«, kde by našla klid a pokračovala v další fázi existence. Místo toho zůstává údajně uvězněna mezi světy, kde trpí nejasností a zmatkem. Tento stav může trvat, dokud duše nenajde cestu k vyřešení svého nedokončeného úkolu nebo dokud není nějakým způsobem usmířena.
Z duchovního hlediska se věří, že energie člověka po smrti nekončí, ale přechází k většímu energetickému zdroji, jak již bylo zmíněno. Sebevražda prý však narušuje tento přirozený přechod, což může vést k tomu, že duše zůstane v tomto »meziprostoru«, někdy vyhledávajíc pomoc od citlivějších jedinců, kteří jsou schopni vnímat její přítomnost.
Spojení vědy a spirituality
I když existuje mnoho vědeckých teorií, které se snaží vysvětlit nadpřirozené vnímání jako pouhý produkt psychologických, neurologických či fyzikálních jevů, pro mnoho lidí zůstává otázka duchů a paranormálních jevů otevřená. Výklad Helen Stanku přináší duchovní pohled, který je stále pro mnoho lidí platný a nabízí »relativní« cestu, jak chápat svět energie a bytí za hranicemi fyzického těla.
Ať už děti vidí duchy kvůli své představivosti, fyziologickým reakcím na okolní prostředí, nebo skutečně vnímají něco, co je pro dospělé neviditelné, jedno je jisté – tento fenomén zůstává fascinující součástí lidské zkušenosti.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
