293 miliard Petra Kellnera. Advokátka popsala, podle čeho se rozhodne o dědictví a komu připadne

Miliardář Petr Kellner
Miliardář Petr Kellner
Foto: Profimedia
Eliška Reiglová | Redaktorka
[email protected]
Publikováno: 29. 3. 2021

V sobotu ve věku 56 let nečekaně a tragicky zemřel nejbohatší Čech Petr Kellner. Zanechal po sobě majetek ve výši 293 miliard korun a aktuálně je otázkou, kdo se stane dědicem. To bude ovlivněno například skutečností, zda měl Petr Kellner sepsanou závěť. O něco složitější to pak bude se zahraničním majetkem. "Pokud by závěť sepsána nebyla, dědili by dědicové podle zákona, to znamená děti a manželka," uvedla pro ŽivotvČesku.cz advokátka Blanka Müller a popsala podrobnosti.

Nečekaná smrt Petra Kellnera je tragickou událostí, která ovlivnila společenské dění nejen v Česku. Vedením skupiny PPF byl pověřen dlouhodobý minoritní akcionář Ladislav Bartoníček a projekty budou pokračovat v souladu s plány, které s týmem spolupracovníků vytvořil Kellner. Otázkou, kterou si nyní lidé pokládají, je, komu připadne majetek zesnulého podnikatele. Ten činí 293 miliard korun.

To, komu připadne majetek Petra Kellnera, hodně ovlivní skutečnost, zda podnikatel sepsal závěť. "Pokud by závěť sepsána nebyla, dědili by dědicové podle zákona, to znamená děti a manželka. Půlka je ze zákona manželky, pokud by měli společné jmění manželů. Jen druhá polovina by spadla do dědictví a dědila by manželka s dětmi rovným dílem. Jestliže společné jmění manželů bylo zrušeno, tak by to celé spadalo do dědictví," uvedla pro ŽivotvČesku.cz advokátka Blanka Müller. Po Kellnerovi na tomto světě zůstaly 4 děti.

Složitější zacházení bude se zahraničním majetkem. Magazín Forbes informoval, že například skupina PPF, ze které Kellnerovi přicházely největší peníze, má svou korporátní vlastnickou a řídící strukturu v Nizozemsku. "Zahraniční majetek by měl podle dědického práva řešit notář, ale v tomto případě to s jistotou říct nemohu," doplnila pro ŽivovtČesku.cz advokátka.

Odborníci na dědické právo také poukazují na skutečnost, že lidé s podobně významným jměním mají často upravenou otázku dědictví jinými způsoby. Dá se usuzovat, že tomu tak bude i v případě Kellnerovy skupiny. Nejčastějším způsobem předání majetku pozůstalým je zřízení takzvaného trustu nebo rodinných nadací. T pracují na principu toho, že majetek zůstává v rodině, ale zároveň vylučuje, aby se o něj nezkušení dědicové, kteří neumí tolik pracovat s investicemi, nepřipravili.

Každé z dětí může mít v rámci nadace zřízený speciální fond, který o jmění pečuje, a to do doby než nebude mít dostatek zkušeností, aby rozsáhlý majetek dokázal spravovat sám.

Petr Kellner společně se čtyřmi dalšími muži zemřel při nehodě vrtulníku typu Airbus AS350B3, který patřil firmě Soloy Helicopters z Wasilly na Aljašce. K tragédii došlo v sobotu v 18:35 místního času. Okolnosti nehody jsou předmětem vyšetřování.

Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.