3 + 1 vrchní populista Česka podle bouřliváckého starosty Pavla Novotného: Hokynář, pan estébé, Horáková, strejda, nešetřil tuzemské politiky

Pavel Novotný
Pavel Novotný
Foto: Profimedia
Jiří Ovčáček | Redaktor a komentátor
[email protected]
Publikováno: 5. 2. 2024

Komentář: Populismus. Varování před ním slyšíme z úst mnohých politiků, komentátorů i filozofů až proklatě často. V časech rozjitřených se boj proti populismu stává mocnou součástí předvolebních klání a rukavice u toho rozhodně chybí. Určení, kdo je opravdu populista, se ovšem často různí, nálepky padají na všechny možné strany. Portál ŽivotvČesku.cz se rozhodl zeptat na názor divokého řeporyjského starosty Pavla Novotného, který nikdy nejde daleko pro peprnější výraz. Prozradil, jak by podle něj měl vypadat žebříček vrchních českých populistů.

Politika nikdy nebyla procházkou růžovou zahradou. Veřejní činitelé jsou se svými píárovými týmy nesmírně vynalézaví ve výrobě všemožných označení protivníka, jejichž cílem je situace, kdy by o oponenta slušný člověk hrábě neopřel. Nu, není jednoduché ucházet se o hlasy voličů. A v době sociálních sítí jedovatosti a šplíchance létají jako včely z úlu při nevítané medvědí návštěvě.

Populismus, který je velmi často používán jako kyj na politickou konkurenci, je ale přitom vážnou věcí. Může být nesmírně nebezpečný a v krajnostech vede k destrukci demokracie a svobodného prostředí. Pokud sklouzne do jednoduchých receptů, je nakročeno k autoritativní vládě. Populistické jsou ale také velkohubé sliby finanční, vysoce ctnostné politiky nebo přísliby, že konečně někdo s někým zatočí.

Zajímavý může být pohled politiků a glosátorů na populisty, respektive na jejich personální skladbu. Starosta Prahy-Řeporyjí má skandální pověst, dokáže šlehnout slovem jako bičem a pronést výroky, které pak vedou k právním tahanicím. Nu, Pavel Novotný má pusu prořízlou. Na druhou stranu objektivně pracuje pro svou městskou část a neváhá pomáhat trpící Ukrajině. A jak tedy bouřlivý starosta vidí žebříček vrchních českých populistů? Portál ŽivotvČesku.cz též požádal, aby u každého jména řekl jedno slovo, které ho při pomyšlení na politika napadne.

Zlatá medaile:

Tomio Okamura – hokynář. Předseda SPD u Pavla Novotného zvítězil na celé čáře. Lídr opozičního hnutí je už bezesporu stálicí české politické scény. Může se vykazovat slušnými volebními výsledky a setrvalou podporou SPD v průzkumech veřejného mínění kolem deseti procent. Tomio Okamura staví svoji politiku na přímočarých prohlášeních, umně využívá sociální sítě a svými postoji notně dráždí především příznivce vládních stran. Neváhá bojovat urputně tak, aby se prostě všichni zabývali – Tomiem Okamurou. Hovořit jedenáct hodin v kuse, to chce pořádnou motivaci.

Stříbrná medaile:

Andrej Babiš – pan estébé. Lídra hnutí ANO možná bude mrzet, že byl řeporyjským starostou umístěn až na druhé místo v přehledu vrchních českých populistů. Pro Andreje Babiše platí, že už je vlastně v určitém slova smyslu tradičním politikem. Má za sebou působení v pozici ministra financí, byl premiérem a prezidentským kandidátem. Je to už slušný politický životopis a podle razance, s jakou se dál věnuje jako lídr opozice věcem veřejným, se nezdá, že by Andrej Babiš dával vale nastoupené dráze. Návrat do premiérské funkce vůbec není vyloučený.

Bronzová medaile:

Kateřina Konečná – Horáková. Předsedkyně KSČM si od Pavla Novotného vysloužila označení jako jasnou narážku na justiční vraždu dr. Milady Horákové v roce 1950, které se dopustili komunisté. Kateřina Konečná je také europoslankyní a má ambici stát se výraznou postavu opoziční scény. Spolu s dalšími menšími politickými subjekty založila uskupení STAČILO! Stala se lídryní a vede kandidátku pro volby do Evropského parlamentu, kde by ráda pokračovala. Kateřina Konečná neváhá jít do televizních střetů s politickými protivníky a přízeň voličů se snaží také získat debatami s občany.

Čekatel na stupínek vítězů (bramborová medaile):

Michal Šmarda – strejda. Předseda SOCDEM se už do žebříčku vrchních českých populistů nedostal, podle Pavla Novotného má k tomu jen nakročeno. Přízvisko, které starosta zvolil, je proto také nejlaskavější. V každém případě se Michal Šmarda snaží oživit značku sociální demokracie, jeho touhou je navrátit tuto tradiční levicovou stranu do parlamentních řad. Po různých peripetiích minulosti je to úkol dosti obtížný, ale Michal Šmarda projevuje trpělivost, která nakonec může růže přinésti. Situaci komplikuje fakt, že na české levici existuje celá řada politických aspirantů, kdy všichni mají pocit, že jsou tím jediným pravým zastáncem pracujících.

Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.