Počet nežádoucích účinků po očkování opět stoupl, už je jich 8 402. Úřad shromáždil další případy podezření na úmrtí
Epidemie koronaviru v Česku ani po více jak roce a půl neutichá. Počty nakažených se sice zdaleka nepohybují v řádech tisíců, jako tomu bylo v minulosti, ale drží se kolem několika set nových případů denně. Velký vliv na to má podle odborníků očkování proti covidu-19, kdy už je značná část populace vakcinovaná. Ale právě s očkovacími preparáty jsou spojeny i nežádoucí účinky, které zaznamenává Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL).
Očkování se stalo jednou z účinných zbraní v boji proti koronaviru. Ke dni 6. října uvádí statistiky ministerstva zdravotnictví a Centrálního řídícího týmu COVID-19 (CŘT) 5 981 952 osob, které za sebou mají dvě dávky vakcíny proti covidu-19. Nejvíce jich je zařazeno ve věkové kategorii 45 až 49 let, konkrétně jde o 595 597 lidí. Nejvíce plně očkovaných spadá do kategorie bez indikace, 338 152 mezi zdravotníky a na třetím místě jsou v počtu 301 978 chronicky nemocní. Třetí posilující dávku, která je určena vybraným skupinám, pak dostane zatím 4 850 čekajících.
Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) je odpovědný za shromažďování hlášení nežádoucích účinků mimo jiné i u vakcín proti koronaviru. Aktuálně úřad eviduje celkem 8 402 hlášení od zahájení očkování v Česku, které odstartovalo 27. prosince loňského roku. Nejvíce reakcí po očkovacích látkách je vedeno v kategorii celkových příznaků – mezi nimi je například horečka, třesavka, únava, malátnost, otok obličeje, pocit horka, bolest na hrudi, zhoršení chůze nebo potíže při chůzi a také reakce v místě vpichu jako bolest, otok nebo zarudnutí. Takových případů je 5 485.
Druhou nejvíce zastoupenou skupinou nežádoucích účinků po očkování zůstávají neurologické příznaky jako narušení rovnováhy, bolest hlavy až migréna, narušení chuti, narušení paměti, narušení čichu, narušení řeči, pocit na omdlení, třes nebo ospalost či celková křeč. Nahlášeno jich bylo 2 351. Celkem 2 181 hlášení se týkalo příznaků svědčících pro ovlivnění svalů, kostí nebo kloubů. Tam se řadí bolest svalů, bolest zad, ztuhnutí šíje, svalové spasmy, bolest páteře nebo svalové záškuby či zánět kloubu a ztuhlost.
Naopak nejméně reakcí po vakcínách je uvedeno mezi příznaky svědčícími pro ovlivnění jater a žlučových cest, tedy bolest jater nebo například jejich abnormální funkce. SÚKL jich obdržel celkem 15. Současně úřad shromažďuje také celkový počet úmrtí, která byla nahlášena jako důsledek podezření na nežádoucí účinek vakcín proti covidu-19 a posléze odeslána do evropské databáze EudraVigilance. Jejich počet vzrostl na 116.
Přes evidenci nežádoucích účinků Státním ústavem pro kontrolu léčiv odborníci apelují na veřejnost, aby si neočkovaní nechali podat vakcínu a chránili tak nejen sebe, ale i své okolí. Ačkoli se i tak mohou nakazit, očkování by mělo zabránit případnému těžkému průběhu onemocnění až fatálním následkům. Pro některé má smysl dokonce třetí posilující dávka, která zvyšuje slábnoucí ochranu imunitního systému.
"Třetí dávka je samozřejmě rozumná a začíná se přirozeně s lidmi, kteří byli očkovaní nejdřív, protože jim uplynula nejdelší doba, a tudíž se dá předpokládat, že mají nejvíce sníženou ochranu. Původně byla třeba dobrá, ale postupem času se zhoršuje. Další dávka jim doplní to, co se ztratilo během času, kdy jim protilátky klesají," dodal renomovaný profesor imunologie z Akademie věd ČR Václav Hořejší pro ŽivotvČesku.cz.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
