Úřad eviduje téměř 130 podezření na úmrtí v souvislosti s vakcínami proti covidu-19. Mluvčí SÚKL popsala, jak se řeší dále
Od 27. prosince loňského roku se v Česku očkuje proti koronaviru, dosud ministerstvo zdravotnictví eviduje 15 232 713 aplikovaných dávek vakcín. Právě s nimi ale souvisí také 9 379 hlášení nežádoucích účinků, ve 129 případech v souvislosti s podezřením na úmrtí. "Celý systém hlášení slouží k tomu, aby se na základě nejen kvalitativních údajů z každého hlášení, ale hlavně na statistickém zhodnocení velkého množství obdobných případů mohla určovat pravděpodobná kauzalita," uvedla mluvčí Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Klára Brunclíková pro ŽivotvČesku.cz.
Státní ústav pro kontrolu léčiv má v gesci evidenci hlášení o podezření na nežádoucí účinky, počet hlášení a typy nahlášených reakcí. Dosud jich zaznamenal 9 379. Celkový počet úmrtí, která byla nahlášena jako důsledek podezření na nežádoucí účinek vakcín proti koronaviru, dosáhl na 129 případů.
Podle slov tiskové mluvčí Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Kláry Brunclíkové má postup následující po nahlášení nežádoucích účinků na vakcíny proti koronaviru svůj standardní proces, který je přísně dodržován.
"Nahlášená podezření na nežádoucí účinky, včetně nahlášených podezření na úmrtí, SÚKL předává do evropské databáze Eudravigilance, kde jsou dále společně s dalšími nahlášenými podezřeními z ostatních zemí důkladně hodnocena. Celý systém hlášení podezření na nežádoucí účinky slouží k tomu, aby se na základě nejen kvalitativních údajů z každého hlášení, ale hlavně na statistickém zhodnocení velkého množství obdobných případů mohla určovat pravděpodobná kauzalita (souvislost, pozn. red.). Proto jsou všechna hlášení podezření na nežádoucí účinky z celé Evropy včetně podezření na závažné nežádoucí účinky ze zbytku světa hodnocena společně v Evropské agentuře pro léčivé přípravky," vysvětlila pro ŽivotvČesku.cz.
V Česku zdravotníci používají k očkování proti koronaviru čtyři vakcíny. Mezi první dvě patří Comirnaty od Pfizer/BioNTech a Spikevax od Moderny na bázi RNA. "Nesou pouze informaci, která se potom nějakým způsobem přepisuje," řekl pro ŽivotvČesku.cz epidemiolog Roman Prymula (57).
Další jsou tzv. vektorové očkovací látky - Vaxzevria od společnosti AstraZeneca, která pracuje na bázi virových nosičů, v tomto konkrétním případě adenoviru ChAdOx1. Čtvrtou je jednodávkový očkovací preparát amerického giganta Johnson & Johnson s názvem COVID-19 Vaccine Janssen s jiným adenovirem Ad26.
Nejvíce dávek vakcíny (jak první, druhé i posilující třetí dohromady) za celoue dobu epidemie v ČR bylo podáno u vakcíny Comirnaty, konkrétně 12 566 255, u Spikevaxu pak 1 296 110, Vaxzevrie 885 227 a posledního zmíněného 404 542.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
