Jejich revírem je les. Jejich tempo je nepříjemné. Jejich protivníky jsou lidé. Jmenuje se kloš a jeho přezdívka je "okřídlené klíště"
Vstup do jejich revíru může pro člověka představovat poměrně nepříjemné setkání. I když nejde zcela o nálety, které by byly cílené, tak kloš jelení dokáže znepříjemnit život. Podle parazitologa z Přírodovědecké fakulty UK Jana Votýpky (48), který o dvoukřídlém hmyzu z čeledi klošovitých pro ŽivotvČesku.cz promluvil, není člověku nebezpečný. Kousnout ale rozhodně může.
"Při pohybech po kůži, ve vlasech a vousech vyvolává nepříjemný pocit svědění, navíc má celkem velké drápky na nohách, čímž při pohybu pocitově škrábe. K bodnutí sice může dojít, ale jen výjimečně," popsal pro ŽivotvČesku.cz odborník.
Houbařská sezóna se pozvolna začíná dostávat do svého ostrého startu, i když do ideálu, kdy se sbírají nejběžnější druhy, ještě pár týdnů a pořádná »sprcha z nebe« chybí. Ale malý ektoparazit se už teď s nadsázkou řečeno začíná těšit, až návštěvníky svého teritoria začne trápit.
»Otrava« dosahující délky 4,5–5 milimetrů se v lesích nejhojněji vyskytuje od začátku září do začátku prosince. Jeho potravou je sání krve, zejména u zvířat - člověk pro něj představuje spíše omyl než cíl, lidskou krev nesaje. Kdo se s ním ale setkal v lese, ví, že setkání radost nepřináší.
"Je potřeba říct, že v současné době jsou na našem území dva druhy klošů jeleních. Původní (Lipoptena cervi) kloš jelení je především hostitelem na vysoké zvěři, jak napovídá české i latinské jméno. Na člověka nalétává poměrně málo. Druhý druh (Lipoptena fotisetosa) nemá české jméno. Je v posledních zhruba deseti až patnácti letech na vzestupu a představuje »onoho« kloše, který často nalétává na lidi při pohybu v lesích. S kloši se člověk nejčastěji setká právě tam, ať už v jehličnatých nebo v listnatých porostech, a to na celém území České republiky. Nicméně ve vyšších polohách je četnost náletů poněkud nižší. Vždy však záleží na lokálních podmínkách a nelze je nějak paušalizovat. Obecně jsou ale tito kloši vázáni na les," upřesnil pro ŽivotvČesku.cz Jan Votýpka, parazitolog z katedry parazitologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Kloš jelení se dokáže pevně držet na kůži nebo v srsti, případně na oděvu. Důvodem je, že má nohy směřující do stran a jsou opatřeny drápky - zbavit se ho, představuje poměrně náročnou úlohu.
"Jsou skutečně otravní. K bodnutí může dojít, ale to jen výjimečně. Důležité je, že šance přenosu původců onemocnění, například bakterií a podobně, zůstává opravdu mizivá," zdůraznil pro ŽivotvČesku.cz renomovaný odborník s tím, že mladý kloš má čirá křídla. Používá je ale jen k nalezení hostitele. Paradoxem je, že není moc dobrý letec. V momentě, kdy se kloš usadí na hostiteli, křídla se odlomí.
"Výskyt záleží na lokálních podmínkách. To znamená typu lesa, terénu, orientaci, nadmořské výšce a tak dále, rovněž na aktuálním počasí. Obecně je možno říci, že hlavní aktivita kloše je od června do poloviny října," dodal Jan Votýpka pro ŽivotvČesku.cz.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
