Neplodných párů přibývá, problémy s početím má přibližně čtvrtina
Přibývá párů, které se v České republice neúspěšně pokouší o početí dítěte. Podle ředitele kliniky reprodukční medicíny a gynekologie Zlín Davida Rumpíka jde nyní přibližně o čtvrtinu. Nejčastějšími příčinami neplodnosti je nezdravý životní styl, odkládání prvního mateřství, telekomunikační smog a stres. Páry mohou vyhledat odbornou pomoc na jedné z padesáti klinik asistované reprodukce, které se v tuzemsku nachází. To ale ještě před několika lety nebylo běžnou praxí, řekl Rumpík ČTK.
“Třeba před patnácti lety byl problém vůbec muže dostat na spermiogram," uvedl Rumpík. "Dnes díky tomu, že se o tom už relativně hodně mluví, že každý z nás má v okolí děti, které jsou po asistované reprodukci, tak ztratili ten stud," dodal.
Východiskem přitom nemusí být v první řadě přímo proces umělého oplodnění. Technik, pomocí kterých lékaři pomáhají párům počít dítě, je hned několik. Prvním a nejjednodušším řešením je tzv. časovaný pohlavní styk, kdy se páru určí nejvhodnější doba pro oplodnění. Dalším možným postupem je pak intrauterní, neboli vnitroděložní, inseminace. Její nevýhodou je ale úspěšnost, která je velmi nízká, konkrétně se pohybuje okolo 10 až 15 procent.
Samotný proces umělého oplodnění je pak nejčastější, ale zároveň nejnáročnější technikou. Počátečním krokem je odsátí vajíček pacientky, které se následně v laboratoři oplodní spermiemi partnera a po několik dní se kultivují. Poté se vybere embryo s nejvyšším vývojovým potenciálem a zavede se do dělohy. Na rozdíl od inseminace je zde úspěšnost poměrně vysoká – u žen mladších 35 let je až 50procentní. Aby ale pár mohl umělé oplodnění podstoupit, musí splňovat několik podmínek. Lékaři mohou k dítěti dopomoct pouze heterosexuálnímu páru a podstatný je i věk.
“U ženy musí být splněna podmínka daná zákonem. My můžeme léčit do věku 48 let plus 364 dny. U muže tam nějaká věková limitace není, co se týče věku, do kolika může mít svoje děti,” uvedl Rumpík v rozhovoru pro agenturní podcast Četkast.
Pokud ani jeden z uvedených postupů nevede k těhotenství, partneři mohou využít program náhradního mateřství, tedy situaci, kdy dítě páru odnosí a porodí jiná žena. Tu ale doprovází řada etických překážek včetně jejího téměř nulového ošetření v českém právu.
“Snažili jsme se před pár lety nachystat nějakou zákonnou úpravu. Podařilo se nám pouze to, že se dostal jeden paragraf do nového Občanského zákoníku, který se týká osvojení. Je tam jediná zmínka o náhradním mateřství, a to že není možná adopce u žen příbuzných v první linii. To znamená, sestra sestře nemůže adoptovat dítě. S výjimkou, bylo-li dítě počato pomocí náhradního mateřství,” přibližuje ředitel Kliniky reprodukční medicíny a gynekologie Zlín.
S neplodností a umělým oplodněním se váže nedávné kulaté výročí, kdy v pátek 4. listopadu oslavilo první československé »dítě ze zkumavky« 40. narozeniny. Oplodnění i porod tehdy provedl tým profesora Ladislava Pilky v brněnské Fakultní nemocnici. Rodina od té doby odmítá kontakt s médií či zveřejnění jakýchkoliv informací včetně jména, dítě tak i nadále zůstává v anonymitě.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
