Čína do války na Ukrajině nepůjde, říká šéf oboru Bezpečnostní a strategická studia. Popsal důvod, proč se chce ozbrojenému konfliktu vyhnout
Čínská armáda chce spolupracovat se svými ruskými kolegy na posílení strategické komunikace a koordinace, uvedlo před víkendem čínské ministerstvo obrany. Jak ministerstvo podle agentury Reuters dodalo, nedávné společné námořní cvičení vojáků Číny, Ruska a Íránu prohloubilo přátelství a praktickou spolupráci mezi těmito třemi zeměmi. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity s dotazem, jak moc je reálné, že by se Čína zapojila do konfliktu na Ukrajině, případně jiného. Z jeho slov vyplynulo, že je to nepravděpodobné a není to v zájmu státu, který má 1,4 miliardy obyvatel, ale zcela stoprocentně vyloučit se to nedá.
"V čínském zájmu není jít do nějakého ozbrojeného konfliktu, pokud jde o Ukrajinu, zvlášť třeba s nějakou globální velmocí typu USA. Čína převážně potřebuje posilovat vlastní ekonomiku a podobně. Ale na druhou stranu, vzhledem k tomu, že hraje roli regionální mocnosti, a k tomu hodně využívá hrozbu použití ozbrojených sil, tak jejich posílení z její perspektivy dává smysl," uvedl pro ŽivotvČesku.cz Josef Kraus z katedry politologie.
Podle mluvčího čínského ministerstva obrany, jak uvedla agentura Reuters, budou Rusko i Čína spolupracovat na »implementaci globálních bezpečnostních iniciativ«. Pokud jde o nedávné cvičení v Ománském zálivu, kterého se zúčastnilo i íránské námořnictvo, manévry »vylepšily schopnosti námořnictva provádět diverzifikované námořní mise«. Do cvičení se zapojilo celkem 12 lodí a rovněž speciální potápěčské jednotky. Konalo se od 15. do 19. března.
Ohledně čínského posilování ozbrojených sil Josef Kraus uvedl, že Čína čelí řadě výzev. "Jde především o to, že Čína se snaží uhájit svou dominantní pozici v oblasti jihovýchodní Asie, kde čelí dalším výzvám. A to nejen americké přítomnosti, ale dostává se do střetu zájmu se sousedním Vietnamem, Filipínami, které právě mají vojenskou smlouvu s USA, případně Japonskem a dalšími mocnostmi. V tu chvíli by Čína mohla být v defenzivě, kdyby neměla k dispozici nějaké početné ozbrojené síly," vysvětlil pro ŽivotvČesku.cz uznávaný bezpečnostní analytik Josef Kraus.
Peking je považován za blízkého spojence Moskvy. Ruskou metropoli nedávno navštívil čínský prezident Si Ťín-pching. Oba vůdci se při svém setkání zavázali dále utužit vztahy a podepsali rámcové dohody o rozšíření strategického partnerství a o strategické spolupráci. Čína nicméně dosud odmítá dodávat Rusku zbraně potřebné pro vedení války na Ukrajině a Peking rovněž v minulosti odsoudil ruské jaderné hrozby v souvislosti s válkou, kterou Rusko vede v sousední zemi.
"V zájmu Číny není vstupovat do otevřeného ozbrojeného konfliktu, a to z jednoho prostého důvodu - znamenalo by to ujmu pro její hospodářství, které je postaveno významně na obchodování se Západem a vývozu produktů nejen do USA, Evropy a jinde. V momentě, kdy by se dostala do přímé vojenské konfrontace nejen s Američany, ale i jinou prozápadní mocností typu Japonsko či Filipíny, tak by to mělo devastující důsledek pro čínské hospodářství, což Čína určitě nechce. Na druhou stranu velké, silné a moderní ozbrojené síly budou Číně dodávat jistou dávku sebevědomí a asertivity při tlaku právě na sousedy, jako je Vietnam, případně jiní," dodal pro ŽivotvČesku.cz Josef Kraus.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
