Bezpečnostní expert Josef Kraus: Situace v Evropě může stále ještě gradovat, může to dojít až ke střetům náboženského rázu
Jedním z důvodů, proč Izrael vstoupil do nemocnice Šífa v Pásmu Gazy, bylo podle premiéra Benjamina Netanjahua to, že měl silné indicie, že by tam mohla být alespoň část rukojmích. Netanjahu to řekl v rozhovoru s televizí CBS. Žádní rukojmí se přímo tam ale nenašli. Poblíž však vojáci objevili těla dvou rukojmích. Další americké televizi ABC zase americký ministr zahraničí Antony Blinken řekl, že USA daly Izraeli najevo, že nemůže znovu okupovat Pásmo Gazy. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila mezinárodně uznávaného experta na Střední východ a bezpečnostního analytika Josefa Krause, a to ohledně provázanosti, kdy v Evropě dochází opakovaně k poměrně sílícím propalestinským demonstracím, které »živí« situace na Blízkém východě.
"Ohledně dění v Evropě, pokud jde o demonstrace, stále to může ještě gradovat. To znamená to, že co jsme viděli v posledních několika dnech, tak může být skutečně na denní bázi a samozřejmě celá situace může gradovat a může eskalovat až do třeba přímých střetů mezi, řekněme, nějakými domácími nacionalisty a proizraelskými demonstranty na straně jedné a samozřejmě propalestinskými a arabskými přistěhovalci na straně druhé. Opravdu situace může vést prostě až ke střetům a nepokojům, řekněme, etnického nebo náboženského rázu," poskytl pro ŽivotvČesku.cz svůj pohled na věc zkušený expert. Josef Kraus popsal i překvapivé dění v oblasti Pásma Gazy.
"V současnosti je vidět, že situace v Pásmu Gazy - nechci říct, že se úplně uklidňuje - ale ty státy, které se ještě před třeba dvěma týdny velice ostře vyhrazovaly a vymezovaly vůči státu Izrael a vůči tomu, co by mohly v Gaze dělat a nedělat, tak najednou neříkají příliš nic a sledují tu situaci," doplnil pro ŽivotvČesku.cz odborník.
Palestinští ozbrojenci do Pásma Gazy po útoku na Izrael ze 7. října zavlekli zhruba 240 rukojmích. Nyní se jedná o propuštění alespoň části z nich výměnou za ústupky Izraele, k nimž by mělo patřit i přerušení bojů v Pásmu Gazy, na nějž Izrael v odvetě útočí.
"Pokud se nám podaří dostat zpět naše rukojmí, budeme mít dočasné příměří," řekl k tomu Netanjahu, podle něhož je dohoda o rukojmích blíže než před zahájením izraelské pozemní operace v úzkém pobřežním pásmu, kde žije na 2,3 milionu Palestinců. Možnou dohodu nechtěl podrobněji komentovat.
Izraelský premiér v rozhovoru také řekl, že jeho země nechce Pásmo Gazy po válce okupovat, chce ale zajistit jeho demilitarizaci a deradikalizaci. "Chceme mít celkovou vojenskou odpovědnost, abychom zabránili opětovnému výskytu teroru," doplnil.
Další okupaci pásma, které už Izrael v minulosti okupoval, odmítá i Washington. Blinken to podle svých slov řekl přímo Netanjahuovi. Zároveň připustil, že může být přechodné období, kdy »bude pro Gazu zajištěna bezpečnost«.
Šéf americké diplomacie také zdůraznil, že k trvalému míru je nutné, aby byla zajištěna politická práva Palestinců. V rozhovoru s izraelským opozičním lídrem Bennym Gancem, který nyní s Netanjahuem zasedá ve válečném kabinetu, vyzval, aby Izrael naléhavě přijal opatření k ukončení násilí izraelských osadníků vůči Palestincům na Západním břehu Jordánu. Toto území, na němž má v budoucnu vzniknout palestinský stát, Izrael od roku 1967 vojensky okupuje.
Útok palestinského radikálního hnutí Hamás na Izrael si vyžádal na 1200 životů, hlavně civilistů. Izraelská odveta připravila o život přes 11.500 lidí; na 4.700 z nich byly děti.
Netanjahu řekl, že se Izrael snaží počet civilních obětí minimalizovat, je ale bohužel neúspěšný. Důvodem je podle něj i to, že Hamásu na životech Palestinců nezáleží.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
