Putin tvrdí, že válku nechce. Poradce prezidenta Kolář v jeho slovech vidí past na Evropany

Komentář: Rusko válku s Evropou nechce, je na ni ale připraveno. Výrok Vladimira Putina podle poradce prezidenta pro zahraniční vztahy a bývalého diplomata Petra Koláře představuje pokus ovlivnit evropskou veřejnost a zpochybnit smysl obranných příprav. Pro ŽivotvČesku.cz uvedl, že Evropa by z podobných vzkazů neměla vyvozovat důvod k ústupu. Právě dostatečnou sílu a připravenost považuje za prostředek, který může ruské vedení od války odradit.

Putin podle ruských státních agentur komentoval úterní telefonický rozhovor s finským prezidentem Alexanderem Stubbem a norským premiérem Jonasem Gahrem Störem. Vedle možnosti obnovení vztahů s evropskými zeměmi přitom hovořil také o jejich přípravách na případný konflikt s Ruskem.

"Hodně lidí v Evropě mluví jen o tom, že je potřeba se do roku 2030 nachystat na válku s Ruskem. Je to správné? Ne. Zaprvé, my jsme připravení, ale žádnou válku s Evropou nechceme. A jestli někdo z nich chce, tak ať se chystá," citoval Putina server Meduza.

Podle státní agentury RIA Novosti přidal ruský prezident také varování před následky případné eskalace.

"Jestli to zajde příliš daleko, tak nebudou vůbec žádní vítězové," uvedl.

Kolář v této kombinaci ujišťování a výhrůžky vidí záměrné politické sdělení. Za podstatné považuje, že Putin vedle deklarovaného nezájmu o válku zdůrazňuje vlastní připravenost.

"Myslím, že nám pan Putin stále vysílá nějaké vzkazy. Jeho vzkaz tentokrát je takový, že on je připraven," řekl pro ŽivotvČesku.cz.

Podle Koláře se ruský prezident zároveň snaží obrátit pozornost od jednání Moskvy k obranným opatřením evropských států. Naznačuje totiž, že problém představují právě evropské přípravy, přestože Rusko samo vede válku proti Ukrajině.

Diplomat tento postup chápe jako apel na obavy evropské veřejnosti. Putin podle jeho výkladu nabízí zdánlivě jednoduchou představu: pokud se Evropa nebude připravovat, nebude mít důvod se války obávat. Pokud se připravovat bude, může tím údajně konflikt přiblížit.

"To je cílení na první signální evropských občanů: nepřipravujte se na válku zbytečně, protože já tu válku nechci. A když se na ni budete připravovat, tak možná bude," popsal Kolář svou interpretaci Putinova sdělení pro ŽivotvČesku.cz.

Právě takovou úvahu odmítá. Schopnost bránit se podle něj nelze zaměňovat s přáním válku vyvolat. Obranná připravenost má naopak případnému útočníkovi ukázat, že by za agresi zaplatil příliš vysokou cenu.

"My, pokud chceme, aby válka nebyla, na ni opravdu musíme být připraveni. A to je jediné, čemu pan Putin bude rozumět," zdůraznil.

V jeho pojetí tedy nejde o volbu mezi mírem a obranou. Právě obrana má pomoci mír zachovat. Putinovo prohlášení podle něj není důvodem evropské přípravy oslabovat, ale připomínkou, proč je nelze zanedbat.

"Když jsme dostatečně silní a připravení, tak si to rozmyslí," uvedl Kolář.

Ve svém komentáři přirovnal podobný způsob argumentace k sovětským snahám využívat mírovou rétoriku k podpoře jednostranného jaderného odzbrojení Západu. Za problematickou označil představu, že ústup jedné strany sám o sobě přesvědčí druhou, aby se vzdala vlastních mocenských záměrů.

Z Putinových slov proto vyvozuje opačný závěr, než jaký podle něj Kreml evropskému publiku nabízí.

"To, že se nám pokouší namluvit, že válku nechce, ale je na ni připraven, je pro nás jasný vzkaz: musíme být připraveni také," shrnul pro ŽivotvČesku.cz.

Ruský prezident přitom vedle varování hovořil také o ochotě obnovovat vztahy s evropskými zeměmi. Moskva podle něj podpoří kroky vedoucí k obnovení plnohodnotných vztahů se státy Evropské unie.

Rozhodnutí Stubba a Störeho mu zavolat označil podle agentury TASS za správné. Tvrdil rovněž, že oba politici kvůli telefonátu čelili kritice ze strany EU.

"Nakonec i v Evropě jsou lidé, kteří nechtějí Rusku nadělit strategickou porážku, jako někteří, ale chtějí navázat nějaký konstruktivní dialog," poznamenal Putin.

Tím nabídl vlastní rozdělení evropských představitelů na ty, kteří podle něj usilují o porážku Ruska, a ty, kteří chtějí jednat. Samotný telefonát ovšem neznamená souhlas se stanovisky Kremlu. Stubb a Störe s Putinem hovořili o možnostech ukončení války proti Ukrajině a o obsahu rozhovoru následně informovali ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.

Putin také uvedl, že mu oba lídři hned v úvodu sdělili, že zastupují své země, nikoli Evropskou unii jako celek. Tuto informaci přinesly ruské státní agentury jako jeho popis rozhovoru.

Telefonát navázal na debatu o tom, kdo by mohl při případných jednáních s Moskvou zastupovat Evropu. Britský deník The Telegraph minulý týden s odvoláním na diplomatické zdroje zařadil Stubba a Störeho mezi pět zvažovaných evropských lídrů. Vedle nich jmenoval dánskou premiérku Mette Frederiksenovou, italskou premiérku Giorgiu Meloniovou a českého prezidenta Petra Pavla.

Zpráva o zvažovaných jménech však nebyla oznámením, že některý z těchto politiků už získal společný evropský mandát.

Kolářův komentář se soustředí především na to, z jaké pozice bude Evropa vůči Rusku vystupovat. Ujišťování, že Moskva válku nechce, podle něj nemůže nahrazovat vlastní obranné schopnosti. Rozhodující není pouze to, co Putin říká, ale také to, zda proti sobě vidí společnost schopnou a odhodlanou se bránit.

Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.