Pořad Nory Fridrichové 168 hodin končí. Ředitel Souček ho stopnul i kvůli událostem z posledních dnů

Od podzimu už na obrazovkách České televize diváci neuvidí oblíbený pořad 168 hodin. Jde o rozhodnutí, které bylo přijato generálním ředitelem ČT Janem Součkem, a to ve spolupráci s vedením divize Zpravodajství a publicistiky a divize Programu. Dlouholetá moderátorka a dramaturgyně pořadu Nora Fridrichová i nadále zůstává v České televizi, stejně jako její kolegové z redakce. Redakce ŽivotvČesku.cz novinářku kontaktovala, ale bez odezvy. Podle vyjádření Součka jde o reakci na dění z posledních dní. Pravděpodobně měl na mysli kauzu »Wollner versus Fridrichová a noční komunikace, ve které zazněly čuňačinky«. O kauze, ve které šlo o peprnější komunikaci, jako první informovala redakce ŽivotvČesku.cz.

Generální ředitel Jan Souček uvedl, že rozhodnutí ukončit výrobu pořadu 168 hodin bylo ovlivněno nedávnými událostmi, které měly negativní dopad nejen na samotný pořad, ale i na reputaci České televize.

Jde tak pravděpodobně o kauzu Marka Wollnera, bývalého dramaturga a moderátora pořadu Reportéři ČT, která se »znovu otevřela« a ukázala nové vrstvy složitých vztahů mezi bývalými kolegy.

Nejnovější vývoj přinesla redakce ŽivotvČesku.cz, která v pondělí zveřejnila rozhovor s manželkou novináře. V něm Kateřina Wollnerová poukázala na Noru Fridrichovou jako původkyni nevhodných zpráv, ve kterých zazněly vulgarity, a doložila to kopií komunikace mezi Fridrichovou a svým manželem.

Šlo však o komunikaci, která byla vytržená z kontextu a Fridrichovou pasovala do »špatné role«. Redakce Fridrichovou kontaktovala a moderátorka pořadu 168 hodin ukázala celou komunikaci, ze které vyplývá, že to byl Wollner, kdo do ní vnesl »čuňačinky«. Redakce komunikaci umístila do galerie a publikovala o kauze před pár dny článek.

"K finálnímu rozhodnutí ukončit výrobu pořadu 168 hodin přispělo i dění z posledních dnů, které se pořadu bohužel také týká a které nepoškozuje jen pořad samotný, ale nestaví do dobrého světla ani Českou televizi," sdělil Souček ve zprávě, kterou má redakce ŽivotvČesku.cz k dispozici, s tím, že tým připravující tento pořad bude mít možnost v televizi dále pokračovat.

"Vedení televize věří, že v České televizi nadále tvůrci 168 hodin zůstanou, chce využít jejich dlouholetých zkušeností. Moderátorka Nora Fridrichová dostane nabídku podílet se na nových publicistických formátech," doplnil šéf ČT.

Pořad 168 hodin se vysílal od září 2006 a během své existence přinesl řadu zajímavých reportáží, které často vedly k řešení společenských problémů. V průběhu let se však formou zpracování a obsahem odchýlil od původního formátu zpravodajsko-publicistického pořadu, který mapuje události uplynulého týdne. Pořad se také potýkal s kritikou Rady ČT, která v poslední době opakovaně konstatovala porušování Kodexu ČT.

"Přípravu pořadu 168 hodin provázely stále častější vnitroredakční spory o obsah a zpracování reportáží," uvedl Petr Mrzena, ředitel zpravodajství a publicistiky.

V příštích dnech bude vedení redakce jednat s tvůrci pořadu o jejich zapojení do výroby publicistiky ČT. "Delší dobu pracujeme na vývoji nových formátů, které doplní a obohatí dosavadní nabídku publicistických pořadů ve vysílání ČT. Při jejich přípravě počítáme i s podílem tvůrců, kteří byli dosud zapojeni do výroby jiných publicistických relací, včetně 168 hodin," uvedl ve zprávě, kterou má ŽivotvČesku.cz k dispozici, šéfredaktor zpravodajství a publicistiky Michal Kubal.

Ve zprávě je dále uvedeno, že tímto krokem Česká televize reaguje na aktuální potřeby diváků a současně se snaží posílit kvalitu a důvěryhodnost své zpravodajské a publicistické produkce. Diváci mohou očekávat, že tvůrčí tým pořadu 168 hodin přinese do nových projektů své bohaté zkušenosti a kreativitu, kterou ocenili v uplynulých letech.

Předchůdci kauzy

Předchůdcem celé události byl článek novinářky Markéty Dobiášové publikovaný 16. listopadu 2022 na webu inFakta (nyní již odstraněný). V článku obvinila Marka Wollnera ze šikany a nevhodného chování vůči podřízeným. Česká televize následně ustanovila vyšetřovací komisi, jejíž zprávu nyní zveřejnila advokátka Lucie Hrdá. Věcí se z úřední povinnosti zabývala i policie.

Závěry vyšetřovací komise

Interní dokument vypracovaný komisí ČT zveřejnila v předminulém týdnu známá advokátka Lucie Hrdá na sociální platformě X.

"Dle závěrů dokumentu se komise domnívá, že s největší pravděpodobností se MW dopouštěl nežádoucího chování vůči podřízeným zaměstnancům i externím spolupracovníkům ČT. To mi přišlo jako natolik závažné, a v rozporu s opakovanými veřejnými tvrzeními MW, že jsem se obrátila na ČT se 106, jestli se jedná opravdu o zprávu, kterou má ČT k dispozici. Odpověď je, že mi to neřeknou," uvedla advokátka, která poskytla dokumenty k dalšímu šíření ve veřejném prostoru.

🧵1) Dostal se ke mě dokument nazvaný Zpráva komise @CzechTV k prošetření údajného nevhodného chování Marka Wollnera vůči ženám. Dle závěrů dokumentu se komise domnívá, že s největší pravděpodobností se MW dopouštěl nežádoucího chování vůči podřízeným zaměstnancům i externím…

— Lucie Hrdá (@JulieMontek) July 18, 2024

Kauza Wollner a Fridrichová:

Manželka Marka Wollnera v rozhovoru pro ŽivotvČesku.cz na začátku týdne uvedla, že obsah interního dokumentu, který před několika dny zveřejnila advokátka Lucie Hrdá na sociální platformě X, pro ni nebyl šokující. "Marek mě s informacemi obsaženými v dokumentu seznámil již před rokem a půl. Naopak šokující pro mě bylo, když podnět podala Nora Fridrichová," uvedla Wollnerová.

Neformální komunikace

Wollnerová popsala, že Fridrichová ve svých hovorech s jejím manželem používala neformální oslovení jako »brouku, chrobáčku, kocourku, poklade« a nešetřila vulgaritami. "Tyto hovory jsem často vyslechla například cestou v autě, kdy nevěděla, že já poslouchám přes handsfree," uvedla pro ŽivotvČesku.cz dále Wollnerová.

Část rozhovoru:

Interní dokument vypracovaný komisí ČT zveřejnila známá advokátka Lucie Hrdá na sociální platformě X. Přepadly vás nějaké pocity, když jste si četla obsah?

Šokující to pro mě není, protože mě Marek již před rokem a půl s informacemi obsaženými v dokumentu seznámil. Naopak šokující pro mě bylo, když podnět podala Nora Fridrichová.

Co máte konkrétně na mysli?

Zejména to, jak s Markem mluvívala v telefonu.

Pokračujte, prosím.

No, rozhodně to nepřipomínalo rozhovor podřízené s nadřízeným. Tyto hovory jsem často vyslechla například cestou v autě, kdy nevěděla, že já poslouchám přes handsfree.

A co říkala?

Titulovala ho »brouku, chrobáčku, kocourku, poklade«. Zároveň ve svých hovorech nešetřila vulgaritami na všechny strany. Na společném iPadu jsem si několikrát přečetla zprávy, které nijak ctnostně nepůsobily.

Asi tušíte, že se musím zeptat, co v nich bylo? (redakce získala jejich kopie a umístila je do galerie)

Například to, že se jí zdálo o Markovi »ve skandálních souvislostech«, že má »přerušit mas*urbaci«, protože mu posílá scénář, a jiné…

To jste brala v pohodě, že kolegyně vašeho manžela s ním vede takové »růžové« konverzace?

Marek mi situaci vysvětloval tím, že novinářské prostředí je poněkud cynické, neformální, že je to jen kamarádská legrace. Nedovedla jsem si představit, že bych se ke svým nadřízeným takto chovala já. Myslím si, že z kauzy je dobře poznat, jak se dají některé situace jednostranně obrátit, zveličit a zneužít. Není to jediný případ.

Fridrichová: Takhle to ale nebylo

Fridrichová, když ji redakce ŽivotvČesku.cz oslovila, aby jí dala prostor se k věci vyjádřit, reagovala zveřejněním celé konverzace, jejíž kopii poskytla (redakce ji umístila do galerie).

Zejména jí vadilo, že kopie komunikace, kterou redakce získala v rámci rozhovoru s Wollnerovou, je vytržená z kontextu a staví ji do role původce »čuňačinek«.

Komunikace mezi Fridrichovou a Wollnerem

Fridrichová píše Wollnerovi: Nejsi vzhůru?

Wollner odpovídá: Jsem. Chceš si zama*turbovat nebo co?

(o přibližně 30 minut později) Wollner: Tak se neurážej, jsem na Slovensku.

(o zhruba dva dny později) Fridrichová: Ahoj Marku, prosím, přeruš ma*turbaci, poslala jsem ti novičok.

Wollner: No tak jo.

Fridrichová: Takhle rychle jsi snad ještě nikdy neodepsal, vida.

Fridrichová komunikaci vysvětluje

"Posílám celou konverzaci, ze které Marek Wollner nechal zveřejnit jen maličký úryvek. Z komunikace, když si ji přečtete celou, vyplývá, že byla pracovní. Téma, které se týkalo ‚masturbace‘, tehdy zavedl Marek, což jsem nicméně přičítala noční hodině a nechala bez odezvy," vysvětlila pro ŽivotvČesku.cz Fridrichová.

Na zprávu navázala o 2 dny později. "A převedla ji do pracovní roviny, o kterou jedinou šlo. Stejně jako ostatní naše komunikace, tak i tahle byla z mé strany přátelská, kolegiální, ale rozhodně nikdy ne intimní, to zcela vylučuji. A co se týče noční komunikace – ta je v naší redakci běžná, máme málo času na výrobu a uzávěrka se bohužel neptá," dodala pro ŽivotvČesku.cz Fridrichová.

Závěry zprávy komise ČT

Komise České televize na začátku ledna nedošla k závěru, že by Wollner mohl spáchat trestný čin. Na zasedání Rady ČT o tom tehdy informoval Vít Kolář, tehdejší ředitel korporátních vztahů, komunikace a obchodu.

Komise vyslechla v kontextu události celkem 29 osob. Výhrady k chování Wollnera nemělo 14 osob –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ polovina z oslovených osob (nepočítaje v to M. Wollnera), píše se v dokumentu, který zveřejnila Hrdá. "Osm osob popsalo osobní zkušenost alespoň s jedním typem nežádoucího chování M. Wollnera," je dále uvedeno v dokumentu.

Ve zprávě dále stojí závěr: »Komise se domnívá, že s největší pravděpodobností se Marek Wollner dopouštěl nežádoucího chování vůči podřízeným zaměstnancům i externím spolupracovníkům České televize tohoto typu:

a. nevyžádané dotyky vůči ženám,
b. nežádoucí hodnocení vzhledu žen,
c. nevhodné poznámky se se*uálním podtextem, nevhodné se*uální návrhy,
d. v jednom konkrétním případě se pokusil o intimní poměr s podřízenou zaměstnankyní, která jej opakovaně odmítla, a po tomto odmítnutí pociťuje, že je v zaměstnání Markem Wollnerem přehlížena,
e. verbální ponižování mužů i žen (vulgární urážky, zesměšňování).

Dále se komise domnívá, že chování Marka Wollnera při dramaturgických či věcných zásazích do reportáží na střižnách u některých reportérů vedlo ke ztrátě motivace, kreativity, ke snížení pracovní výkonnosti, pocitům vyhoření, a dokonce až k jejich psychickým problémům, které často řešili ukončením spolupráce. Marek Wollner tento způsob vedení vnímá jako vhodný a důležitý proto, aby reportéři podali nejlepší výkon«.

Do kauzy vstoupila policie

Věcí se také z úřední povinnosti začala zabývat policie, která ale vloni v červenci případ odložila. Při prošetřování údajného intimního obtěžování ze strany někdejšího šéfredaktora reportážní publicistiky České televize nezjistila trestný čin ani přestupek.

Wollner pro ŽivotvČesku.cz opakovaně uvedl, že jde o kauzu, která je politickým bojem a vždy měla za cíl jeho »odstranění«. V současnosti únik dokumentů považuje za odvetu v rámci nedávno publikované knihy a opakované kritiky Andreje Babiše (ANO).

Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.