Dvě třetiny uprchlíků z Ukrajiny plánují zůstat v Česku. Sociolog vysvětlil, proč je to dobře
Zhruba dvě třetiny uprchlíků z Ukrajiny plánují zůstat v Česku i po skončení dočasné ochrany. Je to zhruba o 20 procent více než před rokem. S trvalým návratem na Ukrajinu po skončení války počítá přibližně pětina ze zaregistrovaných uprchlíků. Vyplývá to z průzkumu, který pro ministerstvo vnitra zpracovalo Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR. Ministerstvo v pátek sdělilo, že k prodloužení dočasné ochrany se letos registrovalo 320.304 Ukrajinců a že tři pětiny z nich byly ženy. Pro ŽivotvČesku.cz na dotaz výsledky průzkumu v kontextu toho, proč tomu tak je, okomentoval sociolog Vojtěch Bednář.
"Důvodem je to, že jsou už adaptováni, naučili se jazyk, vžili se do kultury, navázali sociální vztahy s Čechy. Mnoho z nich je ve skutečnosti už svým chováním i myšlením mnohem blíže Čechům než svým krajanům," vysvětlil v úvodu Bednář.
"Pokud současně pracují nebo podnikají, není to žádný problém a je to z pohledu naší vlastní demografie dobře. Pro koho to ale problém je, a to veliký, je samotná Ukrajina, která takto přichází o produktivní a zdravé lidi, ať už jako posily pro armádu, nebo ekonomicky aktivní pro ekonomiku," dodal pro ŽivotvČesku.cz zkušený sociolog.
Pokud jde o samotný průzkum, z dotázaných lidí odpovědělo 28 procent, že chce »určitě« zůstat v Česku, dalších 38 procent volilo odpověď »spíše ano«. Pro návrat do vlasti se najisto vyslovilo 12 procent, dalších deset se spíše chce vrátit. Zbývající respondenti nejsou rozhodnutí nebo nechtěli odpovědět.
"Můžeme konstatovat, že podíl žadatelů o prodloužení dočasné ochrany, kteří nepočítají s návratem na Ukrajinu po jejím ukončení, ale chtějí zůstat v České republice, se o více než 20 procentních bodů zvýšil," komentovali výsledek autoři průzkumu. Silnější sklon k setrvání v Česku vykazují muži, mladší lidé do 35 let a ti, kteří v ČR pracují, podnikají nebo studují. Dále také ti, kteří lépe zvládají český jazyk, ti, kdo z hlediska ubytování nebydlí v provizoriu, a ti, kdo do Česka přijeli již v roce 2022 nebo dříve.
Uprchlíci nejčastěji pocházejí ze Zakarpatské a Charkovské oblasti či z Kyjeva. Největší část z nich pobývá ve třech největších českých městech, tedy v Praze, Brně a Ostravě. V Praze žije více než čtvrtina všech uprchlíků, konkrétně 26 procent. Následuje Středočeský kraj s 14 procenty ukrajinských uprchlíků, Jihomoravský s deseti procenty, Plzeňský s 8,5 procenta a Moravskoslezský s pěti procenty. Všechny ostatní regiony se s poměrně malými rozdíly řadí v rozmezí od tří do pěti procent.
Tři čtvrtiny uprchlíků bydlí v bytech či domech, 17 procent na ubytovnách. Další čtyři procenta respondentů uvedla jako místo svého ubytování hotel, penzion či podobné zařízení. Možnost bezplatného humanitárního ubytování zajišťovaného státem využívá zhruba 1,5 procenta respondentů.
Téměř dvě třetiny uprchlíků v současnosti pracují nebo podnikají, přičemž 86 procent z nich má práci na plný úvazek. Tři procenta chodí na příležitostné brigády. V porovnání s loňským rokem se ekonomická aktivita uprchlíků zvýšila - podíl pracujících vzrostl z 53 procent na 61 procent a mírně se zvýšil i podíl podnikajících z tří procent na 4,6 procenta.
Podíl nezaměstnaných tvoří mezi uprchlíky 13,5 procenta, dalších sedm procent je trvale v domácnosti nebo na mateřské či rodičovské dovolené. Stejně velká část je ve starobním či invalidním důchodu a dalších sedm procent studuje na střední či vysoké škole.
Přes dvě třetiny respondentů vůbec nežádalo o humanitární dávku, pětina je jejím příjemcem. Zbylých 12 procent dotázaných uvedlo, že o dávku žádali, ale nedosáhli na ni. Častěji humanitární dávku čerpají lidé z věkové skupiny od 56 let výše.
Nejčastěji využívanou a zároveň nejvíc žádanou službou ze strany uprchlíků jsou jazykové kurzy, které využila nebo by alespoň potřebovala využít třípětinová většina respondentů. Z dalších služeb byl největší zájem o pomoc s vyhledáním lékaře. Necelé tři čtvrtiny - 72 procent - respondentů už v Česku alespoň jednou lékaře navštívily. Zhruba sedm procent dotázaných uvedlo, že pomoc lékaře potřebovalo, ale návštěvu u něj neabsolvovalo.
V porovnání s výsledky z loňského průzkumu se výrazně zlepšila znalost češtiny uprchlíků. Nyní téměř polovina z nich uvedla, že se domluví v běžných situacích. Nejlépe svou znalost češtiny hodnotili mladiství od 15 do 17 let.
Dotazníkového šetření se zúčastnilo 13.835 lidí ve věku od 15 let, kteří se zaregistrovali k prodloužení dočasné ochrany.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
