Hrůzný čin nejznámější české vražedkyně Olgy Hepnarové znovu ožil. Jiří Ovčáček sdílel mrazivou osobní vzpomínku
Na děsivou událost z července roku 1973, která se nesmazatelně zapsala do dějin české kriminalistiky, zavzpomínal v novém dílu podcastu Jména a Osudy Jiří Ovčáček. Téma, ženy popravené oběšením 12. března 1975, Olgy Hepnarové, přiblížil nejen z historického pohledu, ale i skrze osobní příběh, který s tragédií nepřímo souvisel. "Byl to promyšlený čin. Auto, které milovala, shodila ze srázu, začala se zbavovat svého života," popsal v podcastu redakce ŽivotvČesku.cz v kontextu toho, co tragédii předcházelo.
Olga Hepnarová, tehdy dvaadvacetiletá řidička nákladního vozu Praga RN, 10. července 1973 úmyslně najela do skupiny lidí čekajících na tramvajové zastávce na pražské třídě Obránců míru (dnešní Milady Horákové).
Osm lidí tehdy přišlo o život a dalších dvanáct bylo vážně zraněno. Hrůzný čin, který otřásl celou zemí, Hepnarová chladnokrevně přiznala a označila ho za »pomstu společnosti«. V roce 1975 byla po soudním procesu popravena a stala se tak poslední ženou, na které byl v Československu vykonán trest smrti.
V podcastu Jména a Osudy, který si mimo jiné můžete poslechnout na platformě Seznam Podcasty, se k tragickému příběhu vrátil Jiří Ovčáček. Popsal nejen samotný čin a jeho společenský dopad, ale zmínil i osobní příběh, který se s případem pojil.
"Moje babička pracovala jako účetní v podniku zahraničního obchodu Motokov. Když byla nějaká pauza, tak si ona nebo její kolegyně zašly něco nakoupit. Jedna z jejích kolegyň šla tehdy na Obránců míru na nákup, naproti tramvajové zastávce. A vyšla z obchodu právě ve chvíli, kdy ten vůz narazil do lidí," popsal Ovčáček v podcastu redakce ŽivotvČesku.cz s názvem Jména a Osudy.
"Řada lidí by v tu chvíli křičela hrůzou, ale ona doslova zkameněla. Viděla, jak nákladní auto natlačilo lidi do výloh, byl to masakr, který si nesla v sobě celý život. Takové věci člověka poznamenají," dodal.
Podcast tak nabídnul nejen popis jednoho z nejtemnějších činů české poválečné historie, ale i připomínku, že za statistikami a historickými fakty stojí skutečné lidské osudy, oběti, svědci i jejich blízcí, kteří si trauma nesou dál v paměti.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
