Reklama:

Kolář varuje před přepisováním světového řádu. Trumpův tlak na Grónsko podle něj rozkládá poválečné jistoty

Petr Kolář
Petr Kolář
Foto: Nextfoto
Rudolf Šindelář | Redaktor
[email protected]
Publikováno: 20. 1. 2026

Komentář: Napětí mezi Spojenými státy a evropskými spojenci kvůli Grónsku dál roste. Americký prezident Donald Trump v posledních dnech opakovaně prohlašuje, že USA arktický ostrov »musí získat«, a mluví o jeho nezbytnosti pro národní bezpečnost. Podle poradce prezidenta republiky pro mezinárodní vztahy a bývalého diplomata Petra Koláře jde o trend, který zpochybňuje poválečný pořádek a nutí Evropu urychleně se nad situací »zamyslet«, uvedl to pro ŽivotvČesku.cz.

Reklama:

Americký prezident Donald Trump v úterý prohlásil, že Dánsko není schopné Grónsko ochránit, a Spojené státy proto tento ostrov musí získat. Téma má zároveň dál rezonovat na jednáních ve švýcarském Davosu, kde se nyní koná výroční zasedání Světového ekonomického fóra a kde se očekávají další rozhovory s lídry i zástupci mezinárodních institucí.

Napětí má i ekonomický rozměr. Trump v posledních dnech avizoval dodatečná cla na dovoz z části evropských zemí, která mají platit do uzavření dohody o koupi Grónska. Dánská premiérka Mette Frederiksenová se přitom už dříve proti výrokům o anexi ostrova opakovaně ohradila a prezidenta vyzvala, aby s hrozbami přestal.

Reklama:

Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila poradce prezidenta republiky pro mezinárodní vztahy a bývalého diplomata Petra Koláře, jak čte současnou americkou politiku vůči Evropě a spojencům. Ve svém hodnocení nešetří ostrými slovy.

Podle Koláře Trump »bohužel boří to, co generace odpovědných amerických politiků a občanů před ním budovaly«. Vysvětluje, že v sázce je poválečný řád založený na jasném spojenectví demokratické části Evropy a Spojených států.

"Šlo o poválečný pořádek postavený na spojenectví demokratické Evropy a Spojených států, které mimo jiné přispěly k tomu, že Evropa nebyla uchvácena nacisty a po válce byla obnovena a vybudována – díky Marshallovu plánu, ale i politicky. Stala se demokratickým spojencem Spojených států, které ji chránily svým jaderným deštníkem a byly garancí, že nejen Evropa, ale celý globální Západ je připraven se ubránit diktátorům, autokratům a tyranům," uvedl Kolář pro ŽivotvČesku.cz.

Dále upozorňuje, že nejde jen o jednorázové výroky, ale o dlouhodobé rozrušování důvěry. "Tohle dnes už neplatí tak samozřejmě jako dřív. Je to dennodenně zpochybňováno jeho kroky a výroky – až z toho jde hlava kolem," doplnil.

V Kolářově interpretaci je největším problémem nepřipravenost Evropy na situaci, kdy její klíčový spojenec jedná nepředvídatelně a tlak stupňuje. "Nejhorší na tom je, že my v Evropě jsme na to vůbec nebyli připraveni a úplně nevíme, co si teď počít. Jsme mezi dvěma mlýnskými kameny," řekl s tím, že v současnosti dochází k pokusu o přepsání světového řádu – a jde o to, jestli ten pokus bude úspěšný.

V Davosu se téma Grónska stalo jedním z nejvýbušnějších bodů. Řada evropských představitelů volá po zachování jednoty a po tom, aby se spor řešil vyjednáváním, nikoli ultimáty a celními hrozbami. V debatě se objevují i návrhy, jak posílit bezpečnost Arktidy a dát komunikaci spojenců jasnější rámec.

Reklama:

Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.

Reklama:
Reklama: