Šándor: Úder na Írán má tři cíle. Největší riziko je odveta a zablokování Hormuzského průlivu

Rozhovor: Izrael a Spojené státy udeřily na cíle v Íránu a Teherán následně oznámil odvetu raketami a drony. Bezpečnostní expert a komentátor Andor Šándor v rozhovoru pro ŽivotvČesku.cz popsal, co podle něj stojí za společnou operací, jaké tři hlavní cíle v ní Izrael se Spojenými státy sledují a kde vidí největší rizika další eskalace – od možných úderů na americké základny až po scénář blokády Hormuzského průlivu s dopady na světovou ekonomiku.

Pane generále, Izrael a poté Spojené státy provedly úder na Írán. Co z toho lze číst?

Dá se z toho číst, že Izrael znovu dokázal přesvědčit Spojené státy, aby s ním provedly útok na Írán.“

Jaké jsou podle vás hlavní důvody, proč k tomu došlo?

Vidím tam tři důvody. První je snaha o naprostou eliminaci íránského jaderného programu – Izrael si prostě nepřeje, aby Írán měl jakoukoliv schopnost obohacovat uran, byť třeba jen v omezeném rozsahu a pro deklarované mírové využití.

Druhý důvod?

Z logiky věci musí být cílem i útok na íránská odpalovací zařízení balistických a dalších raket. Írán vyhrožuje odvetou právě těmito prostředky a otázka je, do jaké míry je izraelská protivzdušná obrana připravená takovému útoku čelit účelně a dlouhodobě.

A třetí motiv?

Třetí důvod souvisí se snižováním vlivu íránských proxy skupin, které Izrael přímo ohrožovaly. To je Hizballáh v Libanonu – a vidíme, že Hizballáh už řekl, že se proti Izraeli do konfliktu zapojovat nebude. Dále oslabení Hamásu v Gaze a také protiizraelských sil v Sýrii, která byla dlouho jedním z nejdůležitějších opěrných bodů Teheránu.

Jak velké riziko vidíte v otázce Hormuzského průlivu?

Samozřejmě to otevírá i otázku možného zablokování Hormuzského průlivu Íránem. To by mohlo omezit vývoz zhruba pětiny světové produkce ropy, což by mělo významný vliv na ekonomiku a světové trhy. Aby Írán nezablokoval Hormuzský průliv, musely by Spojené státy výrazně omezit nebo zničit íránské námořní kapacity, které by takovou blokádu dokázaly provést.

Donald Trump zároveň uvedl, že cílem útoku je odstranit nebezpečí pro americké občany. Dává vám to smysl?

Já Írán v žádném případě neidealizuji, ale nevím, čím a jak by Írán vědomě ohrožoval Spojené státy. Myslím si, že v zájmu Íránu – a upřímně řečeno ani Spojených států – tahle válka příliš není. Pro Írán už vůbec ne.

Může se konflikt přelít do širší regionální války?

Nemyslím si, že by to muselo přerůst do celého regionu. Proti plánovanému úderu se vymezil Irák – po pádu Saddáma Husajna ovládaný šíitskou vládou – ale co přesně může Irák udělat, je otázka. Nejsem si jistý, kolik amerických jednotek je ještě na základnách v Iráku, a zda by Irák riskoval přímý útok na americké síly. Teoreticky se to stát může, a to by samozřejmě konflikt mohlo rozšířit.

Počítáte s tím, že by USA poslaly pozemní síly do Íránu?

To ne. Američané určitě nepošlou pozemní síly do Íránu.

A co okolní aktéři – Libanon, Sýrie, Hizballáh?

Podle dosavadních prohlášení Hizballáhu ani Libanon do konfliktu ingerovat nebude. V Sýrii také ne. Z tohohle pohledu si Izrael do jisté míry zajistil, že ho nejbližší protivníci nebudou bezprostředně ohrožovat. Otázka je ještě u Húsíů v Jemenu, ale to není síla, která by zásadně rozšířila konflikt tak, aby region plošně vzplál.

V jakém časovém horizontu se může operace vyvíjet? Mluví se o několika dnech.
Zatím se říká, že to má trvat čtyři dny. Jenže je potřeba chápat, že během prvního úderu se všechny cíle zničit nedají. Írán navíc nebyl hloupý a nečekal – o útoku se mluvilo dlouho, takže se na něj do určité míry připravoval.

Co rozhodne, zda útoky skončí, nebo se budou stupňovat?

Bude se muset vyhodnotit, které cíle byly zničeny a které ne. To není jednoduché. Pokud do takového konfliktu vstoupíte a po čtyřech dnech přestanete, aniž byste dosáhli toho, co chcete, a aniž by bylo jasné, že byly cíle zničeny, tak přestat můžete jen tehdy, když už nemáte čím válčit – a to si nemyslím, že je teď problém Spojených států.

Existuje podle vás jediná věc, která by to mohla rychle zastavit?

Zásadně by to mohlo změnit prohlášení Íránu, že od jaderného programu ustoupí úplně. A pak také otázka balistických a dalších raket, kterými Írán ohrožuje – v případě napadení – i americké základny v regionu a celkově Izrael.

Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.