Trump přitvrdil vůči Íránu. Šándor mluví o nátlaku i hrozbě nebezpečné eskalace
Komentář: Americká blokáda íránských přístavů představuje další výrazné zvýšení tlaku na Teherán po neúspěšných víkendových jednáních mezi Spojenými státy a Íránem. Opatření potvrdilo velitelství Centcom i prezident Donald Trump s tím, že americké síly začnou vymáhat blokádu lodní dopravy do íránských přístavů a z nich, nikoli však plavbu lodí, které přes Hormuzský průliv nemíří do Íránu. Na oznámení okamžitě reagovaly ceny ropy růstem a íránská strana označila americký krok za pirátství. Bezpečnostní expert a komentátor Andor Šándor v tom pro ŽivotvČesku.cz vidí především nátlakový krok Washingtonu, jehož cílem je oslabit Írán ekonomicky a přimět ho k ústupkům v jaderném programu.
"Já si myslím, že to je nátlak Spojených států na Írán k tomu, aby jednak neměl peníze z vývozu, ale aby dal i záruky, že nebude budovat nebo vyrábět jadernou zbraň. To si myslím, že je teď asi celé ve hře," uvedl pro ŽivotvČesku.cz.
Právě neúspěch rozhovorů v Islámábádu je podle něj důležitou součástí celého obrazu. Jednání sice neskončila dohodou, ale podle Šándora by bylo naivní očekávat, že se obě strany po všem, co se mezi nimi odehrálo, domluví hned na prvním setkání.
"Ono je to ve stínu toho, že se v zásadě v Islámábádu nedohodli, možná snad jen na tom, že budou dál spolu mluvit. Ale očekávat, že po tom všem se na prvním jednání dohodnou, by bylo naivní," poznamenal.
Šándor zároveň upozorňuje, že zájem na dohodě nemá jen Teherán, ale i Washington. Už samotné složení americké delegace podle něj naznačuje, že Spojené státy nepovažovaly víkendové rozhovory za pouhou formální epizodu.
"Je potřeba říct, že i Spojené státy mají velký zájem na dohodě, byť u Donalda Trumpa z jeho rétoriky často není zřejmé, jak skutečně jí chce dosáhnout a jak to myslí vážně. Ale už to, že delegaci v Islámábádu za Spojené státy vedl J. D. Vance, je ukázka toho zájmu, protože od roku 1979 jde o nejvýše postaveného představitele americké administrativy, který vyjednával s íránskou stranou," řekl pro ŽivotvČesku.cz Šándor.
Právě v tom vidí i základní rozpor Trumpovy politiky. Na jedné straně Bílý dům mluví o potřebě uvolnit napětí a obnovit bezpečnost námořní dopravy, na druhé přichází s krokem, který může region znovu posunout blíž k otevřené konfrontaci. "Vyznat se v Donaldu Trumpovi je velmi složité. Otázka je, kdo mu radí a koho vůbec poslouchá," shrnul Šándor.
Největší obavu má z toho, aby se z blokády nestal spouštěč dalšího kola konfliktu. "Doufejme, že to nepovede k nějakému konfliktu. Návrat ke konfliktu znamená i eskalační spirálu, která může dopadnout velmi špatně pro celý region," varoval.
Do úvah podle něj vstupuje i ekonomický rozměr celé věci. Trump podle Šándora sotva může stát o to, aby světová ekonomika znovu začala žít v obavách z otevřeného střetu v oblasti, která je klíčová pro ropný trh. "Donald Trump asi vůbec nepotřebuje, aby se znovu uvrhla světová ekonomika do obav z toho konfliktu. Takže jak tohle bude schopen vybalancovat a do jaké míry ta blokáda bude efektivní, to je druhá věc," uvedl dále pro ŽivotvČesku.cz.
Další otázkou je, jak se k celé věci postaví velcí asijští odběratelé íránské ropy, především Čína a Indie. Právě jejich zájmy mohou být novým americkým krokem zasaženy velmi citelně. "Jak se na to bude dívat Čína, pokud by lodě směřující s ropou pro Čínu, ale i pro Indii, měly být blokovány? Může to mít potenciál problému," upozornil bezpečnostní expert pro ŽivotvČesku.cz.
Šándor současně pochybuje i o praktické stránce celé operace. Podle něj zatím není vůbec jasné, jak má blokáda vypadat a jak důsledně ji budou Spojené státy schopny vymáhat. "Nevím, jak ta blokáda má vůbec vypadat, protože víme, že i nejmocnější námořnictvo Spojených států se v konfliktu drželo hodně dál od možných úderů íránských raket. Takže nechme se překvapit, co z toho bude. Pro mě to byl poměrně překvapivý krok," uzavřel pro ŽivotvČesku.cz.
Americká blokáda plavidel v mezinárodních vodách je nezákonná, v podstatě se jedná o pirátství, uvedl dnes podle agentury Reuters mluvčí velitelství íránských sil. Teherán proto v reakci na výhrůžky ze strany USA zavede »permanentní mechanismus«, který zajistí kontrolu nad průlivem.
Podle agentury AP ceny ropy po oznámení blokády okamžitě vzrostly. Severomořská ropa Brent vykázala zvýšení ceny o sedm procent na 102 dolarů za barel. V předchozích dnech přitom ceny ropy v očekávání jednání mezi Íránem a USA spíše klesaly.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
