Pavel znovu otevřel téma eura. Ekonom ale říká, že Česko ho mít ještě roky nebude
Prezident Petr Pavel se znovu vyslovil pro přijetí eura. Na pražské konferenci reVize Česka uvedl, že pokud by česká koruna bránila rozvoji země, měl by se sentiment k ní opustit. Podle hlavy státu by Česko díky euru bylo blíže rozhodování v Evropské unii. Ekonom Štěpán Křeček ale pro ŽivotvČesku.cz upozornil, že z politického hlediska jde nyní o bezpředmětnou debatu, protože většina obyvatel euro odmítá a současná vláda jeho přijetí nechystá.
Prezident Petr Pavel znovu podpořil debatu o přijetí společné evropské měny. Na pražské konferenci reVize Česka řekl, že pokud by se ukázalo, že česká koruna brání dalšímu rozvoji země, měl by se podle něj sentiment k národní měně opustit.
Pavel zároveň uvedl, že přijetí eura by Českou republiku posunulo blíže k rozhodování v Evropské unii. Úspěšná Česká republika podle něj může být pouze v Evropské unii.
Jeho slova ale přicházejí ve chvíli, kdy koaliční vláda ANO, SPD a Motoristů zavedení eura odmítá. Premiér Andrej Babiš už dříve uvedl, že kabinet nebude každoročně zpracovávat zprávu o připravenosti Česka k přijetí společné evropské měny. Podle vlády k tomu není důvod, když euro v tomto volebním období zavádět nechce.
Ekonom Štěpán Křeček pro ŽivotvČesku.cz uvedl, že politická realita je v tomto směru jednoznačná. "Z politického hlediska je to bezpředmětná diskuse, protože většina obyvatel České republiky přijetí eura odmítá a současná vláda není přijímání eura příznivě nakloněná. Tahle agenda se tedy v probíhajícím volebním období určitě řešit nebude," řekl Křeček s tím, že navíc samotný proces přijetí společné evropské měny je časově náročný. I kdyby se politická reprezentace pro euro rozhodla, nešlo by o rychlý krok.
"Jelikož přijímání eura trvá tři až čtyři roky, můžeme s jistotou tvrdit, že následujících šest až osm let euro určitě mít nebudeme," vysvětlil Křeček a doplnil, že z ekonomického hlediska je téma složitější než v politické rovině. Euro podle něj může v některých situacích pomoci, v jiných ale může být pro českou ekonomiku nevýhodou.
"Z ekonomického hlediska je to komplikovanější, protože existují momenty, kdy by nám euro mohlo pomoct, ale existují i momenty, kdy by nám mohlo uškodit. Proto je těžké jednoznačně říct, jestli je přijetí eura dobré, nebo špatné," upřesnil pro ŽivotvČesku.cz Křeček a dále také upozornil na nevratnost takového rozhodnutí. Jakmile by Česká republika společnou evropskou měnu přijala, prakticky by podle něj nebyla cesta zpět.
Ekonom připomněl, že předchozí vlády podle něj k euru přistupovaly opatrně. Připouštěly možnost přijetí v budoucnu, ale bez konkrétního termínu a bez snahy rozhodnutí uspěchat.
"Myslím, že předchozí vlády k tomu měly takové stanovisko, že euro možná někdy v budoucnu, až se to bude České republice hodit, přijmout můžeme. Ale rozhodně to nebudeme řešit my. A myslím, že ani současná vláda to řešit nehodlá," popsal pro ŽivotvČesku.cz Křeček.
Jedním z argumentů pro euro je podle něj pohled zahraničních investorů. Pro firmy, které působí napříč Evropskou unií, může být společná měna výhodou a koruna může při rozhodování o investicích představovat určitý handicap. "Z pohledu zahraničních investorů je euro velká výhoda. To, že platíme korunou, může být při rozhodování o zahraničních investicích nevýhoda České republiky," zdůraznil ekonom, ale zároveň upozornil, že středoevropské srovnání není jednoznačné. Polsko i Maďarsko mají vlastní měny, přesto zůstávají pro investory atraktivní.
"Když se investuje do střední Evropy, tak i Polsko má svou vlastní měnu a Maďarsko má svou vlastní měnu. Slováci jsou v tom vlastně hodně osamocení a vidíme, že zahraniční investice i tak směřují spíše do Polska než na Slovensko," doplnil Křeček.
Za zásadní nevýhodu přijetí eura považuje ekonom ztrátu vlastní měnové politiky. Česká národní banka by po přijetí společné měny už nemohla nastavovat úrokové sazby podle aktuálních potřeb české ekonomiky.
"S přijetím eura získáváme jednu obrovskou nevýhodu, a to je ztráta suverenity nad vlastní měnovou politikou. Nemohli bychom si už nastavovat úrokové sazby podle potřeb naší ekonomiky, ale museli bychom přejímat úrokové sazby nastavované ve Frankfurtu Evropskou centrální bankou," vysvětlil ekonom pro ŽivotvČesku.cz.
Podle Křečka je problém v tom, že eurozóna podle něj netvoří optimální měnovou zónu. Jednotná měnová politika tak nemusí vždy vyhovovat všem členům stejně. "Úrokové sazby, které jsou nastaveny pro všechny, nemusí vyhovovat všem jednotlivým členům. Hrozí, že při přijetí eura bychom neměli optimální úrokovou sazbu a optimální měnovou politiku, která by v dané ekonomické situaci nejlépe prospívala České republice," upřesnil.
Křeček do debaty přidal také téma digitálního eura. To podle něj může otevřít otázky ochrany soukromí a kontroly plateb. "Myslím, že tu diskusi lze posunout ještě o jedno nové téma, a tím je digitální euro. To může vést ke ztrátě soukromí, kdy by ústřední instituce mohly mít přehled o platbách občanů v eurozóně. Ztráta soukromí může být v některých momentech velice problematická," popsal Křeček.
Podle něj by Česká republika měla debatovat nejen o euru, ale i o ochraně hotovosti. "Tím, že zůstaneme u koruny a nebudeme přijímat euro, nebudeme přijímat ani digitální euro. Jsem přesvědčen, že jako ochranu občanů by bylo vhodné dát do ústavy právo na zachování české hotovosti," doplnil ekonom.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
