Macinka se kvůli euru pustil do Pavla. Zajímal se před kamerami, kterou zemi považuje za svou vlast
Prezident Petr Pavel znovu otevřel otázku přijetí eura. Na pražské konferenci reVize Česka uvedl, že pokud by česká koruna bránila rozvoji země, měl by se sentiment k ní opustit. Vláda ANO, SPD a Motoristů ale společnou evropskou měnu zavádět nechce. Po jednání kabinetu to potvrdili premiér Andrej Babiš i ministr zahraničí Petr Macinka. Ten prezidentova slova odmítl s tím, že rušit osobnosti českých dějin z bankovek nepovažuje za vlastizrádný hřích. Ekonom Štěpán Křeček pro ŽivotvČesku.cz upozornil, že z politického hlediska je debata o euru v nynějším volebním období bezpředmětná.
Debata o přijetí eura v Česku znovu zesílila. Prezident Petr Pavel na pražské konferenci reVize Česka uvedl, že pokud by česká koruna bránila rozvoji země, měl by se podle něj sentiment k národní měně opustit. Díky euru by podle hlavy státu Česká republika byla blíže rozhodování v Evropské unii.
"Samotný fakt, že naše ekonomika je výrazně provázána s eurozónou, by nás měl vést k tomu, abychom si řekli, že je jednoznačně lepší být v takovém případě u stolu, kde se přijímají rozhodnutí, než sedět za dveřmi a potom se s těmito rozhodnutími vyrovnávat," uvedl prezident.
Pavel zároveň řekl, že úspěšná Česká republika může být pouze v integrované a silné Evropě. Členské státy by podle něj měly v některých tématech odhlédnout od úzce národních zájmů ve prospěch silnější Evropy. Zmínil také dokončení jednotného trhu, o kterém jednal s eurokomisařem pro hospodářství a produktivitu Valdisem Dombrovskisem.
Vládní tábor ale prezidentova slova odmítá. Premiér Andrej Babiš po jednání vlády zopakoval, že pro něj euro představuje další ztrátu svrchovanosti v rámci Evropské unie. Podle Babiše v eurozóně rozhodují hlavní státy a ostatní jsou tam spíše do počtu. Česko podle něj potřebuje vlastní měnu, přestože dlouhodobě kritizuje Českou národní banku a výši tuzemských úrokových sazeb.
Na Pavlovo vystoupení ostře reagoval také ministr zahraničí Petr Macinka z Motoristů. Vadila mu zejména prezidentova formulace o těch, kteří odmítají euro. Podle Macinky prezident jako hlava státu vystupuje navenek za Českou republiku, a proto by měl podobná slova vážit.
"Prezident zastupuje zemi navenek. Když jsem dnes slyšel nebo četl jeho výrok, že ty, kteří odmítají euro, si zapsal na seznam vlastizrádných hříchů, zajímalo mě, kterou zemi považuje za svou vlast a jaké velikány by rád viděl na eurobankovkách ve své kapse," uvedl Macinka. Ministr zahraničí následně připomněl osobnosti, které jsou spojeny s českými bankovkami.
"Jen připomínám, že dnes tam jsou Karel IV., Jan Amos Komenský, Božena Němcová, František Palacký, Ema Destinnová nebo Tomáš Garrigue Masaryk. My bychom je tam určitě rádi ponechali a opravdu rušit tyto osobnosti našich dějin nepovažujeme za vlastizrádný hřích," řekl Macinka.
Podle něj není euro primárně ekonomickým projektem, ale politickým rozhodnutím. Zopakoval také výhradu, že členství v eurozóně by podle něj znamenalo podíl na problémech jiných zemí.
"Opravdu to nepovažujeme za vlastizrádný hřích. To jsem fakt nepochopil. Budu jen doplňovat, co říkal pan premiér: v eurozóně bychom ručili za problémy ostatních zemí. Je to čistě politický projekt, nikoli ekonomický. Dlouhodobé prezidentovo volání po euru vláda nesdílí," dodal Macinka.
Současná vláda ANO, SPD a Motoristů zavedení eura odmítá. Babiš už na začátku května uvedl, že kabinet nebude každoročně zpracovávat zprávu o připravenosti Česka k přijetí společné evropské měny. Argumentoval tím, že je zbytečné opakovaně projednávat téma, které vláda nechce v tomto období otevírat.
Ekonom Štěpán Křeček pro ŽivotvČesku.cz uvedl, že politická realita je v tomto směru poměrně jasná. "Z politického hlediska je to bezpředmětná diskuse, protože většina obyvatel České republiky přijetí eura odmítá a současná vláda není přijímání eura příznivě nakloněná. Tahle agenda se tedy v probíhajícím volebním období určitě řešit nebude," řekl Křeček.
Podle něj navíc samotné přijetí eura není rychlý proces. I kdyby se politická reprezentace pro společnou měnu rozhodla, trvalo by několik let, než by ji Česko skutečně mohlo zavést. "Jelikož přijímání eura trvá tři až čtyři roky, můžeme s jistotou tvrdit, že následujících šest až osm let euro určitě mít nebudeme," uvedl ekonom.
Z ekonomického hlediska je podle Křečka debata složitější. Euro podle něj může v některých situacích pomoci, například z pohledu zahraničních investorů. Zároveň ale může Česko připravit o důležitý nástroj vlastní hospodářské politiky.
"Z ekonomického hlediska je to komplikovanější, protože existují momenty, kdy by nám euro mohlo pomoct, ale existují i momenty, kdy by nám mohlo uškodit. Proto je těžké jednoznačně říct, jestli je přijetí eura dobré, nebo špatné," doplnil Křeček.
Za jednu z hlavních nevýhod považuje ztrátu vlastní měnové politiky. Po přijetí eura by Česká národní banka už nemohla nastavovat úrokové sazby podle potřeb české ekonomiky. Rozhodovalo by se ve Frankfurtu v Evropské centrální bance.
Podle ekonoma eurozóna netvoří optimální měnovou oblast, a jednotné sazby tak nemusí vyhovovat všem státům stejně. "Hrozí, že při přijetí eura bychom neměli optimální úrokovou sazbu a optimální měnovou politiku, která by v dané ekonomické situaci nejlépe prospívala České republice," řekl.
Křeček zároveň upozornil na téma digitálního eura, které podle něj může otevřít otázku ochrany soukromí občanů. "Digitální euro může vést ke ztrátě soukromí, kdy by ústřední instituce mohly mít přehled o platbách občanů v eurozóně. Ztráta soukromí může být v některých momentech velice problematická," uvedl.
Podle ekonoma by proto Česko mělo vedle debaty o euru řešit i ústavní ochranu hotovosti. "Tím, že zůstaneme u koruny a nebudeme přijímat euro, nebudeme přijímat ani digitální euro. Jsem přesvědčen, že jako ochranu občanů by bylo vhodné dát do ústavy právo na zachování české hotovosti," dodal Křeček pro ŽivotvČesku.cz.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
