Havlíček zhodnotil půl roku vlády. Promluvil o drahém bydlení, sporu s prezidentem i SPD a Motoristech
Rozhovor: Vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) poskytl redakci ŽivotvČesku.cz rozhovor, v němž se vyjádřil ke sporu o účast prezidenta Petra Pavla na summitu NATO, k fungování vlády po půl roce, převodu koncesionářských poplatků na státní rozpočet, rozpočtovým schodkům i situaci na trhu s bydlením. Podle Havlíčka kabinet plní programové prohlášení a klíčové sliby, i když řada kroků vyvolává silné reakce opozice.
V posledních dnech se všechno točí kolem summitu NATO. Vláda má rozhodovat 22. června. Jak to vidíte? Má podle vás prezident Petr Pavel šanci, že do delegace nakonec zařazen bude?
Nechme to na 22. červen, vláda o tom rozhodne. My jsme řekli, že už to nebudeme komentovat. K tomu už jsme řekli všechno, co bylo možné.
Vláda má za sebou zhruba půl roku. Objevují se kritické hlasy, a to hlavně směrem k SPD a Motoristům. Na druhé straně vládní koalice tvrdí, že funguje dobře. Jak ten půlrok hodnotíte?
Vnímám to tak, že vláda funguje dobře. To, co je zásadní a co lidi zajímá, není to, co kdo napíše nebo dá do titulku, ale to, jestli vláda plní svoje sliby a úkoly, které vyplývají z programového prohlášení. A to funguje. Samozřejmě některá rozhodnutí budí emoce. Když jsme měli v programovém prohlášení, že snížíme cenu energií, tak jsme to splnili a snížili jsme cenu elektřiny. Budí to emoce, protože jsme si dovolili sáhnout na zelenou daň, kterou nám tady nalinkovaly předcházející vlády. Měli jsme také v programovém prohlášení, že převedeme financování veřejnoprávních médií z koncesionářských poplatků na státní rozpočet. I to plníme přesně podle programového prohlášení. A opozice křičí, jak jsme si to mohli dovolit. Stejně tak jsme schválili ve Sněmovně návrat EET. Oponenti zase tvrdí, že budeme šikanovat malé živnostníky. Není to tak. To, co jsme slíbili, plníme. A myslím si, že to nakonec lidi zajímá nejvíc.
Když se vrátíme k mediálnímu zákonu a převedení koncesionářských poplatků na rozpočet. Neznamená to jen to, že lidé zaplatí totéž jinou cestou, tedy v rámci daní?
Zaplatili by to tehdy, kdybychom jim zvýšili daně. My jim daně nezvyšujeme. To je první věc. Samozřejmě respektuji, že to bude mít dopad na státní rozpočet. Na druhou stranu jen EET nám přinese minimálně nějakých 13, 14 nebo 15 miliard korun. To je dvojnásobek částky jen na elektronické evidenci tržeb. Beru, když někdo řekne, že to zatíží rozpočet. Co je ale úplný nesmysl, a tomu nemohou věřit ani ti, kteří to říkají, je tvrzení, že se tady odebírá svoboda slova. To je blábol a je to jen křik těch, kterých se to nějakým způsobem dotkne.
Podle kritiků může změna financování veřejnoprávních médií oslabit jejich nezávislost. Vy to tak nevnímáte?
Ne. Chceme, aby i veřejnoprávní média šetřila. Stejně jako mají šetřit všichni ostatní. Mají šetřit úřady, mají šetřit ministerstva, agentury i další instituce. Já jsem propouštěl deset procent lidí na našich úřadech. Slučujeme agendy, slučujeme některé činnosti a šetříme. Kam se podíváte, od Úřadu vlády přes jednotlivá ministerstva a agentury až třeba po prezidentskou kancelář, všude se musí hledat úspory. Nevidím důvod, proč by neměla šetřit Česká televize nebo Český rozhlas. Koneckonců BBC má ušetřit 15 procent ze svých výdajů a také to tam budí emoce. Ale nikdo tam neříká, že tím mizí svoboda slova. V tom je celý rozdíl.
Miroslav Kalousek v Interview ČT24 uvedl, že je z prvního půlroku vlády smutný. Mluvil hlavně o tom, že se podle něj nebudou snižovat schodky, ale naopak navyšovat. Příští rok má být deficit vyšší...
Miroslav Kalousek je prostě ještě v jiném období. Musíme si říct, které investice se tedy podle něj nemají dělat. Jsme po době covidové, po energetické krizi a pořád v době, kdy je kolem nás válka. Tyto mimořádné události vyvolaly mimořádné výdaje v celé Evropě. V podstatě není země v Evropě, která by nezvýšila zadluženost. Příjmy států nejsou takové, aby to byly schopny bez problémů pokrýt. Máme nové vynucené výdaje, zejména na obranu a energetiku. Země dnes jako o závod vydávají peníze právě na obranu a energetiku, a to v naprosto mimořádné výši. Úplně jiné, než tomu bylo v době, kdy byl Miroslav Kalousek ve vládě.
Takže podle vás není prostor výrazněji škrtat?
Otázka zní, co z toho nemáme odinvestovat. Nemáme dávat na armádu požadovaných 180 miliard, ale jen 100 miliard? Nemáme stavět jaderné elektrárny? Musíme si uvědomit, že země dnes neinvestují do energetických zdrojů čistě na tržní bázi. Investují do energetické bezpečnosti. Investoři přicházejí s tvrdými požadavky, chtějí jistoty, záruky a půjčky od státu, jinak žádný zdroj nepostaví. Máme tedy několikanásobně vyšší výdaje spojené s těmito aktivitami. K tomu naprosto mimořádné výdaje na dopravu. A to není možné zastavit, protože pokud přestaneme stavět dálnice, dotkne se nás to a ve finále nebudeme mít už vůbec příjmy.
Vy tedy stavíte hospodářskou politiku hlavně na růstu?
Stojím za svou hospodářskou strategií. Ta je dnes o tom, že budujeme prostředí pro byznys, abychom měli vyšší příjmy. Jinými slovy, ano, sázíme na hospodářský růst. Podobně to bylo v Americe v osmdesátých letech. Negativní dopad byl v tom, že se zvýšila zadluženost, ale zvýšila se prosperita, snížila nezaměstnanost a podařilo se to. Důležitá je ještě jedna věc. Někteří lidé, ať už je to Miroslav Kalousek, nebo Václav Klaus, mají stále mantru rozpočtu. Jenže hospodářská politika není jen o rozpočtu. Je o rozpočtu, inflaci a hospodářském růstu. Musí to být vyvážené. Od lidí, kteří ekonomice rozumějí, bych dnes čekal, že nás pochválí za to, že se nám daří držet to nejnebezpečnější, a to je inflace. A proč jsme ji udrželi? Protože jsme zasáhli do cen energií. Srovnali jsme je s Evropou. A i proto máme dnes jednu z nejnižších inflací v celé Evropě. To je pro mě zásadní. Očekával bych, že nás za to Miroslav Kalousek pochválí.
Velkým tématem je také bydlení. Byty dál zdražují, mladí lidé často ztrácejí naději, že na vlastní bydlení dosáhnou. Narazí to podle vás někde, nebo ceny dál porostou?
Nepůjde to rychle. Pokud máme výrazně nižší nabídku na trhu s nemovitostmi, tlačí to ceny nahoru. Jediná šance je začít rychleji stavět. To je další slib, který jsme dali a máme ho připravený. Stavební zákon prošel druhým čtením. Podívejte se, jak naši oponenti reagují. Měli by být rádi, že paseku a chlív, který tady udělali se stavebním zákonem a stavebním řízením, dáváme do pořádku. Místo toho křičí a nadávají, že jedeme jako buldozer a že to neprojednáváme rok a půl. Ano, je to pravda. Je to náročný zákon, ale jsme za několik měsíců hotovi. Právě stavební zákon by měl být tím, co to odšpuntuje. Než se ale dostaneme do situace, kdy ceny budou přijatelnější, bude to nějakou dobu trvat.
Není problém i v hypotékách a úrokových sazbách?
Ano. Druhá věc je samozřejmě to, že bydlení lidem prodražují drahé peníze. Tedy vysoké ceny hypoték, respektive vysoké úrokové sazby, které dnes jdou přes banky a centrální banku. Reposazba je stále vysoká a to bydlení zdražuje. Na centrální banku vliv nemáme. Snažíme se ale upozorňovat, aby nešla s úroky nahoru. De facto pomáháme centrální bance, jak můžeme, aby neudělala to, čím hrozí, tedy aby nezvyšovala úrokové sazby. Udělali jsme fiskální opatření, která drží inflaci dole. Inflace není dole kvůli tomu, že by do toho nějak zásadně vstupovala centrální banka. Je dole právě proto, že jsme udrželi ceny energií díky zásahu do obnovitelných zdrojů a díky tomu, že jsme včas vstoupili do cen pohonných hmot.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
