Kolář rozkryl silnou kartu Hradu, která Babiše nepotěší: Předběžné opatření může přinést rychlý zásah Ústavního soudu

Rozhovor: Prezident Petr Pavel podal kvůli svému nezařazení do delegace na summit NATO v Ankaře kompetenční žalobu k Ústavnímu soudu. Premiér Andrej Babiš (ANO) uvedl, že rozhodnutí hlavy státu respektuje, ale nepovažuje ho za správné. Poradce prezidenta pro mezinárodní vztahy a bývalý diplomat Petr Kolář v rozhovoru pro ŽivotvČesku.cz řekl, že Ústavní soud si podle něj naléhavost sporu uvědomuje. Za důležité považuje i to, že součástí žaloby je podle něj předběžné opatření, o kterém může soud rozhodnout rychle.

Pane Koláři, prezident Petr Pavel podle očekávání podal kompetenční žalobu. Premiér Andrej Babiš reagoval tak, že to není dobře a že ústavní činitelé by na sebe žaloby podávat neměli. Jak se na to díváte? A může prezident uspět ještě před odletem delegace do Ankary?

Tady mohu jen spekulovat, je to čistě moje osobní domněnka. Předpokládám, že Ústavní soud je připraven. Vnímá realitu sporu, který už nějakou dobu běží, takže to nespadlo z čistého nebe. Předpokládám, že ústavní soudci na to mají nějaký svůj náhled a názor. Je již známo také vyjádření tiskové mluvčí Ústavního soudu, že pokud prezident kompetenční žalobu podá, bude mít prioritu a bude předřazena před ostatní kauzy.

Pokud jde však o rychlost rozhodování Ústavního soudu, může podle vás zasáhnout ještě před odletem samotné delegace?

Dovedu si představit, i proto, že součástí té kompetenční žaloby je předběžné opatření, že ho Ústavní soud může vydat poměrně rychle. Ale znovu říkám, jsou to moje osobní domněnky. Nejsem ústavní právník a v žádném případě nechci vytvářet dojem, že navádím nebo vytvářím očekávání směrem k Ústavnímu soudu. Jde o nezávislou instituci chránící ústavu a ústavnost. Věřím, že rozhodne podle svého nejlepšího vědomí a svědomí a podle kompetence, kterou ústavní soudci nezpochybnitelně mají.

Mohl být premiér Babiš podáním žaloby překvapený?

Myslím, že asi překvapený nebyl, ale příjemné mu to jistě není. Stejně jako to není příjemné prezidentovi. I on by se raději dohodl, než aby podával kompetenční žalobu. V tomto případě to ale prostě jinak nešlo a z mého pohledu je dobře, že ji podal. Bude alespoň jasno, jak to s výkonem pravomocí prezidenta je a kdo může nebo má určovat, jakým způsobem má prezident své pravomoci vykonávat. V tomto případě jde o zastupování státu navenek.

Premiér i další zástupci vlády argumentují tím, že u článku 63 Ústavy je potřeba kontrasignace vlády. Jak tento argument vnímáte?

Argument, že u článku 63 Ústavy je potřeba kontrasignace, je samozřejmě pravdivý. Je ale potřeba připomenout, že kontrasignace se týká pouze rozhodnutí. Tady ale nejde o žádné rozhodnutí, tady jde o výkon pravomoci. V tomto případě podle mě žádná kontrasignace není potřebná. Prezidentovi nemá kdo říkat, jakým způsobem a kde má zastupovat stát navenek. Je to výkon jeho pravomocí. Pokud by pan premiér byl překvapen, znamenalo by to, že nerozumí situaci. A já si myslím, že jí rozumí.

Domníváte se, že kdyby prezident jmenoval Filipa Turka ministrem, nedošlo by na SMS ministra Macinky o »extrémní kohabitaci«, prezident by na summit NATO jel? Jinými slovy, je to podle vás pomsta?

Ano, jde o pomstu. Ale nejenom o pomstu. Jde také o snahu udělat z prezidenta, alespoň v očích části veřejnosti, lídra opozice. Člověka, který je v permanentním sporu s vládou a který zastupuje jen voliče opozice. To samozřejmě není pravda.

Když byste to rozvedl...

Každý, kdo se alespoň trochu orientuje v politice a sleduje, co prezident dělá a jak svoji funkci vykonává, vidí, že to tak není. Je škoda, že z člověka, který měl a má potenciál spojovat společnost, se někteří politici vládní koalice snaží udělat člověka, který společnost rozděluje. Místo toho, aby využili potenciál prezidenta, který vyplývá nejen z jeho funkce, ale i z toho, jaký skutečně je, je to promarněná příležitost. Česká společnost mohla být méně rozdělená, kdyby vláda prezidentovi pomáhala v jeho snaze společnost spojovat. A mohlo to být užitečné i pro naši zahraniční politiku. Teď je to bohužel jinak.

Pokud Ústavní soud rozhodne tak či onak, bude to podle vás výhra jedné strany, nebo prohra České republiky?

Já bych to nevnímal jako prohru České republiky. Ústavní soud rozhodne a ukáže se, jak to tedy je. To je naopak vítězství ústavnosti. Demokratická dělba moci je naprosto legitimní nástroj. Od toho tady Ústavní soud máme, aby v případě sporu mezi ústavními činiteli konal. Nevidím na tom vůbec nic špatného. To, že se věc k Ústavnímu soudu dostala, že se jí bude zabývat a že nějak rozhodne, bude potvrzením dovnitř i navenek, že jsme demokratický stát.

Kdy by podle vás nastal skutečný problém?

Jiná situace by byla, kdyby někdo z ústavních činitelů nebo účastníků sporu rozhodnutí Ústavního soudu neakceptoval, ať už bude jakékoli. To by byl problém. Pokud jde o prezidenta, zaznamenal jsem jeho vyjádření, že bude rozhodnutí Ústavního soudu respektovat, ať bude jakékoli. Předpokládám, že stejně by to měla vnímat i vláda.

Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.