AfD rozdrtila konkurenci. Politolog popsal, proč se bývalá NDR bouří
Komentář: Alternativa pro Německo dosáhla v Sasku-Anhaltsku rekordního volebního výsledku. Se ziskem 43,8 procenta hlasů více než zdvojnásobila svou předchozí podporu a výrazně porazila dosud vládnoucí CDU. Podle politologa z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Josefa Mlejnka je výsledek především odrazem specifických problémů východního Německa – stárnutí obyvatelstva, odchodu mladých lidí, slabší ekonomiky a nespokojenosti s průběhem transformace po zániku NDR. Pro ŽivotvČesku.cz zároveň upozornil, že výsledek jedné východoněmecké země nelze automaticky přenášet na celé Německo.
AfD ve volbách v Sasku-Anhaltsku získala 43,8 procenta hlasů a obsadí 39 z celkových 83 křesel. Na samostatnou většinu tak nedosáhla. Druhá CDU propadla na 17,2 procenta a přišla přibližně o polovinu své předchozí podpory. Do parlamentu se dále dostaly SPD, Zelení, Levice a těsně také Spojenectví Sahry Wagenknechtové. Volební účast dosáhla rekordních 77,8 procenta, vyplývá z předběžného konečného výsledku.
Přestože AfD volby jednoznačně ovládla, sestavení zemské vlády pro ni nebude jednoduché. K většině potřebuje podporu dalších poslanců, přičemž CDU, SPD, Zelení a Levice spolupráci odmítají. Klíčovou roli proto může sehrát BSW, které získalo pět mandátů a jako jediné nevyloučilo jednání s vítězem voleb.
Podle Josefa Mlejnka se silný výsledek AfD dal vzhledem k dosavadnímu vývoji očekávat. Současně ale varuje před jeho jednoduchým vydáváním za obraz politické nálady v celém Německu.
"Dalo se to předpokládat. Zároveň je ale nutné vnímat, že jde o území bývalé NDR, kde existují specifické podmínky. Přízeň pro AfD je tam větší než ve starých spolkových zemích," uvedl pro ŽivotvČesku.cz politolog z FSV UK.
Výsledky AfD jsou v západní části Německa zpravidla slabší. Strana proto podle Mlejnka nemůže předpokládat, že by podobného zisku automaticky dosáhla také na celostátní úrovni.
"Vyvozovat z výsledku v Sasku-Anhaltsku jednoznačné závěry pro celostátní politiku úplně nelze. AfD nemůže očekávat, že toto bude její výsledek v celém Německu, protože ve starých spolkových zemích je její podpora nižší," vysvětlil.
Volební výsledek podle něj vypovídá především o dosud ne zcela překonaných rozdílech mezi někdejším západním a východním Německem. Přestože od znovusjednocení země uplynuly více než tři desítky let a do nových spolkových zemí směřovaly rozsáhlé finanční prostředky, ekonomické i společenské rozdíly nezmizely.
"Výsledek nám vypovídá hlavně o bývalé NDR a o průběhu německé transformace. Někdy se s nadsázkou říká, že největší postkomunistickou zemí je Německo, protože absorbovalo celou NDR. Němci se velmi snažili rozdíly odstranit a do nových spolkových zemí proudily peníze, dotace i pobídky," připomněl Mlejnek pro ŽivotvČesku.cz.
Samotné investice však podle něj nedokázaly zabránit odchodu velké části mladšího a ekonomicky aktivního obyvatelstva na západ.
"Po sjednocení se mladí a schopní lidé z bývalé NDR snažili najít uplatnění ve starých spolkových zemích. Důsledkem je, že východní část Německa výrazně zestárla. Mnoho starších lidí tam zůstalo, zatímco jejich děti žijí a pracují na opačném konci země," popsal politolog pro ŽivotvČesku.cz.
Právě pocit, že region přichází o mladé obyvatele a navzdory dlouholeté podpoře hospodářsky zaostává, může podle Mlejnka posilovat nespokojenost se zavedenými politickými stranami. V takovém prostředí se snadněji prosazují uskupení, která nabízejí radikálnější změnu a vystupují proti dosavadnímu politickému směřování.
Dalším tématem je migrace. Mlejnek zdůraznil, že v Sasku-Anhaltsku podle něj nelze hovořit o rozsáhlých oblastech, nad nimiž by stát ztrácel kontrolu. Odlišná věková struktura původního obyvatelstva a přistěhovalců ale může zvyšovat pocit nejistoty.
"Netvrdím, že by tam existovaly nějaké rozsáhlé no-go zóny. Mezi původními obyvateli však převažují spíše starší lidé, zatímco část přistěhovalců tvoří mladší ročníky pocházející ze zemí mimo Evropu. To může u některých obyvatel zesilovat obavy nebo pocit ohrožení spojený s migrací," uvedl pro ŽivotvČesku.cz.
Významnou roli podle politologa sehrává rovněž ekonomická situace. Sasko-Anhaltsko dlouhodobě patří mezi hospodářsky nejslabší spolkové země. Lidé, kteří mají možnost odejít za lepší prací, proto často míří do západního Německa, což dále prohlubuje nepříznivý demografický vývoj.
"Navzdory velkým investicím do nových spolkových zemí zůstává ekonomická situace složitá. Člověk, který má možnost volby, se často snaží uchytit ve starých spolkových zemích. Sasko-Anhaltsko je proto velmi specifický případ," doplnil pro ŽivotvČesku.cz Josef Mlejnek.
Volební zemětřesení v Sasku-Anhaltsku tak podle Mlejnkových slov nelze jednoduše vykládat jako předzvěst stejně vysokého zisku AfD v celém Německu. Současně by ale bylo chybou výsledek podceňovat. Rekordní účast a výrazný propad CDU ukazují, že nespokojenost ve východní části země je hluboká a že dosavadní politické strany zatím nenašly způsob, jak velkou část tamních obyvatel znovu oslovit.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
